Záhadné hry, v kterých se umírá!

9. Kapitola

MIRIAM...

„Je to pravda?" zeptá se Hanna s otevřenou pusou.

„Ty lháři!" rozkřiknu se rozzuřená po Alexovi. „Jenom se přiznej, jak jsi falešný. Jediné co chceš, tak to, aby ses všech zbavil, kteří tě ohrožují v tom, že by mohli vyhrát! Chceš za každou cenu vyhrát!" podívám se na Sama. „Víš o tom, že pokud zůstaneš ty a Alex, tak potom udělá všechno pro to, aby prohrál a ty bys zemřel? Udělá to, protože chce vyhrát, i kdyby zradil kámoše, kterého si tady našel."

Sam zbledl.

„Slyšela jsem jejich rozhovor, jak se o mně baví a říkají, že jsem silný člověk a můžu to tady vyhrát. Jenomže, pak přišla řada na Olího, kdy ho uráželi, že je tlouštík." podívám se Olímu do zraněného obličeje. „A ty Hanno, právě se tě chystali jít zabít, ale když jsem tě běžela vzbudit, abych tomu zabránila," podívám se na Hannu, která je bledá, jak stěna a má co dělat, aby nevzala nůž a nezabila Alexe. „tak mě Alex chytil a se Samem se rozhodli, že mě zabijí."

Nestihnu, ani postřehnout, že Ethan skočí po Alexovi a začne se s ním prát. Pěsti jim lítají kolem sebe, aniž by zasáhli cíl. Snaží se zasáhnout kopnutím a,el oba dva jsou až moc vyrovnaní soupeři. Ethan mu skočím kolem krku a stáhne ho na zem. Oba dva se dvakrát překulí, kdy Ethan je nahoře. Dá jednu ránu Alexovi do obličeje. Připravuje se k další, ale toho Sam a ostatní od něj odtrhnout.

Oba dva se od sebe drží na slušnou vzdálenost. Sledují se vražednými pohledy a nemají daleko, aby se na sebe znovu vrhli a začali se opravdu prát. Alex si utře krev, která mu začala téct po tváři.

Vím, že jsem všechny na tolik šokovala, že neví, jestli křičet, anebo se otočit a rozdýchat to odhalení. Přesto jsem v hloubi duše cítila, že všichni začali nesnášet hlavně Alexe, ale i Sama.

Největší hráči začínají být ze hry vyřazeni.

„Nemůžu tomu uvěřit." kroutí hlavou Kamil.

„Zrádci!" křikne po nich Hanna, která má oči plné slz. „Jak jste mi to mohli udělat! Chtěli jste mě zabít! Proč?!"

Jenna se na ně vražedně podívá. „Doufám, že vaše smrt nadejde co nejdřív." podívá se na Alexe, kterého má sto chutí udusit tím polštářem, kterým chtěli udusit Hannu. „Hlavně ta tvoje, Alexi!"

Potom se všichni otočí, i já a necháme je tam jenom tak stát, aby se konečně zamyslely nad tím, co právě způsobily!

Když už jste všichni vzhůru, tak co kdybychom si zahráli novou hru? Zeptá se pobavený hlas.

Všichni unaveně, otráveně a rozzuřeně vzdychnou.

Doufám, že jste jako malé děti běhaly po lese. Po jeho oznámení se otevřeli dveře, kde se před námi objevil les. Tahle hra není na čas. Přesto vám radím jednu důležitou věc, nepokoušejte se přelézt plot, protože v něm běží proud, který vás zabije!

A potom uslyšíme tikat hodiny, na kterých je 00:10. všichni se na sebe nechápavě podíváme. Vždyť ještě před patnácti sekundami řekl, že ta hra není na čas, tak proč běží pitomý odpočet?

A pak to pochopím. Na druhé straně místnosti se otevřou dveře, v kterých se objeví osm mužů, kterým nejde vidět do obličeje a každý v ruce drží nože. Vykřiknu strachy a rozběhnu se do lesa, aniž bych vnímala, jestli někdo běží semnou nebo ne.