Dva světy (Fanfiction, One direction)

12. Díl

Z pohledu Mel:

Dnes jdeme s Louisem ven. Jen mi dva. Už se moc těším. Od té doby, co jsem se vzbudila, přemýšlím o včerejšku. To jak Louis přiběhl, když se mě Max pokusil políbit. Bylo to nechutný. Nejdřív jsem si myslela, že je to v pohodě kluk. Normálně jsme si spolu povídali a smáli jsme se. A pak se začal ke mně přibližovat. Kdyby tam Louis nepřišel a nepomohl by mi, tak bych z Maxe vyvrátila vše, co jsem ten den, co den, týden jedla a pila. Je to akorát namachrovaný pitomec, co si myslí, že když se chvilku bude bavit s holkou tak mu pak skočí do náruče.

Přemýšlela jsem ještě o té cestě domu. To jak mi půjčil jeho bundu a jak mi jí oblíkal. Nebo jak se odtáhl, když jsem ho chtěla políbit. To jsem moc nepochopila. Minule na té chodbě mě taky chtěl políbit. Kdyby nešla nahoru Lou, tak by mně políbil. Tak proč se včera odtáhl. Dnes se ho na to zeptám. Chci to vědět. Nenapadá mě nic, proč by se měl odtahovat. Ale třeba minule to chtěl a teď už ne. Třeba má nějakou dívku, kterou opravdu miluje. Ale to by mi včera neřekl, že mě má rád. Ale třeba to řekl, jen abych nebyla smutná. Radši se ho na nic ptát nebudu. Ještě bych něco pokazila a to nechci.

Je jedna hodina. Máme vyjít kolem druhý. Jdu se připravit. Dneska je tam krásné teplo. Koukla jsem se do skříně a vzala jsem si černé kraťasy a k tomu bílé tílko. Položila jsem si to na postel a ještě v pyžamu šla dolů do obýváku. Seděli tam všichni.

Já: „ Kluci? Nemohl by jeden z vás zavolat Lou?"

Liam: „ Proč pak?"

Já: „ No chtěla bych, aby mi pomohla."

Zayn: „ S čím?" Zeptal se nechápavě. Vždyť kluci vědí, že jdeme s Louisem ven. Tak nevím, co na tom nechápe.

Já: „ Namalovat a s vlasy." Louis se zvedl a šel ke mně. Pohladil mě po tváři.

Louis: „ Jdeme jen ven. Nemusíš se malovat. A vlasy máš takhle nádherný." Usmál se na mě.

Já: „ Ale já chci vypadat dobře."

Louis: „ Takhle jsi překrásná." Když to říkal tak mi koukal celou dobu do očí. Povzdechla jsem si. Ne nemůže pochopit, že prostě chci vypadat dobře?

Niall: „ Já ti klidně pomůžu. Sice to nebude jako od úžasné Lou, ale budu se moc snažit. Udělal bych to moc rád." Řekl a udělal na mě jeho smutný pohled. Ten na mě vždycky zabere (Protože je moc roztomilý, když ho udělá) a on to ví.

Já: „ Dobře. Moc děkuji."

Harry: „ Mi chceme taky pomoct. Teda jestli to nevadí." Taky se pokusil o smutný obličej, jako dělal Niall, ale on to umí líp. :D

Já: „ Budu moc ráda."

Tak právě sedím u Nialla v pokoji s Liamem, Niallem, Zaynem a Harrym. Louis se šel taky připravit, tak jsem si všechny věci, co budu potřebovat, vzala sem. Sama jsem se namalovala a Zayn se nabídl, že mi udělá vlasy. Natočil mi je kulmou. Udělal to moc dobře. Mohl by být kadeřník.

Liam: „ Tak teď nám ukaž, co si chceš vzít na sebe." Ukázala jsem jim tílko a kraťasy. Moc hezky se na to netvářili.

Harry: „ Tílko dobrý, ale ty kraťasy bych nedával."

Já: „ Proč?"

Zayn: „ Mě to k tomu taky moc nejde."

Liam: „ Počkej tady. My se jdeme podívat k tobě na něco jinýho. Jestli ti to teda nevadí?" Zakroutila jsem hlavou jako že ne. Kluci odešli pryč. Seděla jsem na židli a ještě jsem si trošku domalovávala řasy. Kluci přišli do pokoje.