Dva světy (Fanfiction, One direction)

4. Díl

V minulém díle:
„ Hnědé vlasy jako ďábel a modré oči jako anděl. Jsi to nejhorší. Díky očím se můžeš vydávat za anděla, stačí přebarvit vlasy. Jestli se dostaneš do nebe, dokážeš zničit vše, co se tam nachází. Jsi Démon ! "

Hned co to dořekla naskočila mi husí kůže. Pokud jsem to nehorší jak řekla, to znamená, že se mě ta nejkrásnější bytost, kterou jsem v životě viděl, bude bát. Nebude mě mít ráda a bude se přede mnou schovávat, abych jí neublížil. Tak krásné osobě jako je ona bych nikdy nezkřivil ani vlásek. Nezmohl jsem se ani na jediný slůvko, nejspíše jsem na tom jako ostatní. Koukáme na ní, jako kdyby nebyla normální. Ale ona vlastně není normální, ona je Anděl.

„ Jak jsi se sem dostala a proč jsi tady ? " Zeptal se jí Harry a mi natahovali uši.

Pohled Melody :

Ďábelský kluk s kudrnatými vlasy se zeptal, jak jsem se sem dostala a co tu dělám. Tak jsem ji povyprávěla celý příběh. Od pomoci dvou zamilovaných osob, andělský soud až po pádu na zem. Dopověděla jsem jim můj příběh, zvedla jsem se a chtěla odejít. Zastavili mě. Zeptali se, jestli mám kam jít. Jistě, že jsem neměla, tak mi můj blonďáček řekl, že u nich zůstanu. Vedli mě na po schodech nahoru. Zastavili jsme před dveřmi, které potom blonďáček otevřel. Vstoupili jsme do místnosti, ve které byla veliká postel, televize, pár skříní a okno. Bylo to tam tak překrásné. O tomhle jsem vždy snila. Blonďáček mi půjčil bílé tričko na spaní. Řekli mi, ať se převléknu a pak jdu za nimi dolu. Sundala jsem si své šaty a nesadila bílé tričko. Otevřela jsem dveře a šla pomalu za ostatními. Před shodami na mě čekal Blonďáček. Vzal mě za ruku a vedl mě do jiné místnosti. Byli tam židle a uprostřed stůl. Ostatní kluci seděli okolo stolu. Posadili mě na židli a podali mi talíř s jídlem. Snědla jsem to a řekla, že si půjdu lehnou, protože jsem opravdu moc unavená. Vešla jsem do místnosti a zalehla do postele. Myslela jsem na to, co asi dělají moji sourozenci. Po chvíli myšlení jsem usnula. 

Pohled Nialla:

Melody si šla lehnout, prý byla moc unavená. Ani se jí po tom, co dnes prožila, nedivím. Dnešek byl moc divný. Přemýšlel jsem, co se stalo. No, taky jsem si nemohl nevšimnout, jak se na ní Louis dívá. No někdy se ho na to zeptám. S klukama jsme po chvíli taky zalehli. Po chvíli jsem usnul. Vzbudil jsem se na křik. Byly dvě hodiny ráno. Myslel jsem si, že se mi něco zdálo. Ale potom jsem uslyšel další křik. Rychle jsem vstal z postele a vyběhl ven. Nejspíše to slyšeli i kluci jelikož všichni stáli u dveří pokoje, kde spala Melody. Rychle jsem vběhl do jejího pokoje. Melody spala, ale svíjela se křečí a strašně křičela. Rychlím krokem jsme šli k její posteli. Najednou Mel přestala křičet. Teď opravdu spala jako andílek. Podíval jsem se na kluky a naznačil jim, že půjdeme ven a necháme jí vyspat. Hned jak jsem zavřel dveře od jejího pokoje, zase křik. Otevřel jsem dveře. Mel se zase svíjela v křečí a strašně křičela. Vešli jsme k ní do pokoje a šli přímo k ní. Přestala křičet a už s sebou jen trošičku škubala.

Liam : „ Asi potřebuje, aby s ní někdo byl. Nialle tebe se nebojí, tak tady zůstaň. Mi jdeme."

Jen jsem kývl na souhlas a kluci odešli. Jen jak za sebou zavřeli dveře, Mel opět začala křičet. Snažil jsem se jí zklidnit, ale nic nezabíralo. Najednou se rozlítli dveře a v nich stáli kluci. Šli blíž k nám a zase bylo ticho.

Já : „ Musí to dělat jeden z vás. Když jeden z vás odejde má Mel bolesti a křičí, když je u ní je ticho! "

Liam : „ Tak co s tím budeme dělat ? "

Zayn : Vyzkoušíme, kdo to dělá. Vždycky tu jeden zůstane. U kterýho bude zticha, tu s ní zůstane."

Harry : Já první !"

Harry zůstal v pokoji a mi šli ven jen, jak se za námi zavřeli dveře, z pokoje se ozval křik. Takhle se vystřídali Zayn i Liam. Poslední šel Louis. Zůstal v pokoji a mi šli ven. Čekali jsme asi patnáct minut, ticho. Vešli jsme do pokoje. Mel spinkala celkem v klidu. Jen sebou občas cukla. Když se jí Louis dotkl tak zase trošku přestala.

Pohled Louise :

Byl jsem to já. Jsem tak šťastný. Kluci mi řekli, ať si k ní lehnu. Všichni šli spát. Pomalu jsem přešel k posteli. Nazvedl jsem peřinu a lehl si k Mel. Přitáhl jsem si jí blíž k sobě a objal jí rukou kolem jejího pasu. Nasál jsem její vůni. Voněla tak krásně. Je strašně nádherná. Díval jsem se na ní strašně dlouho. Pozoroval bych jí celou noc, ale překáželo mi v tom padání mích víček a já usnul. 

Zdravím :) Chtěla jsem se zeptat, jestli tento příběh někdo čte a jestli má smysl přidávat další díly. Proto bych vás chtěla poprosit, jestli byste dali nějaký ohlas. :) Samozřejmě bych za to byla moc ráda.
Předem se omlouvám za chyby :)