Dva světy (Fanfiction, One direction)

30. Díl

Jerry:

Se zavřenýma očima jsem se snesl na zem. Když jsem oči otevřel, zjistil jsem, že jsem v místnosti, která byla vymalovaná do béžové barvy. V jednom rohu byla dřevěná stolička a na ní květináč s nějakou květinou. Pootočil jsem hlavou a uviděl spoustu dveří. Znovu jsem zavřel oči a představil si malou blonďatou holčičku. Poté, co jsem opět otevřel oči, jsem se objevil v pokoji vymalovaném do světle fialové barvy. Oknem s bílým rámem sem pronikalo světlo ze sluníčka. Naproti okna byla velká postel s bílým povlečením a růžovými polštáři. Uprostřed postele ležela, obličejem zabořeným do polštářů, malá holčička. Přešel jsem blíž k posteli, pomalu se sklonil a položil ruku na holčino rameno. Cukla sebou, otočila se a podívala se na mě.

,,Kdo jsi?" Zeptala se potom, co se trochu odtáhla.
,,Jmenuji se Jerry a přišel jsem, abych si s tebou popovídal o tom, co se ti poslední dobou dělo." Odpověděl jsem.

Už něco přes třicet minut sedím u Lux, té roztomilé blonďaté holčičky, na posteli. Celou dobu mi vypráví o své mamince, od narození, to co jí vyprávěla maminka a další lidi z rodiny, ale také to, co si ještě pamatuje, do té nehody. Asi po deseti minutách vyprávění se v jejích očí začaly shromažďovat slzy a pak se jí spouštěly po jejích narůžovělých tvářičkách. Začala vzdychat a lapat po vzduchu. Natáhl jsem svojí ruku a do dlaně schoval její malinkaté prstíky, aby věděla, že jsem tu s ní a může mi vše říct.

Za několik minut už zavírámdveře od jejího pokoje. Chvilku mi vzlykala do ramene, než usnula. Pomalu jsemjí položil do postele a přikryl jí peřinou.
Potichu jsem za sebou zavřel dveře a vydal se po schodech dolu. Doufal jsem, žecestou potkám toho kluka, do kterého se moje sestřička zamilovala.