Dva světy (Fanfiction, One direction)

27. Díl

Pohled Louise

Je pryč. Před chvilkou tu byla semnou a teď je pryč. Moje dívka. Moje láska. Můj anděl. Stál jsem pořád na místě a koukal před sebe, na místo, kde ještě před chvilkou stála. Než mi jí vzali. Začal jsem se klepat. Ani nevím proč. Možná z toho, že mi po tvářích teklo plno slza nebo z toho, jak jsem se moc držel, abych se nesesypal na zem. Ucítil jsem něčí ruku na rameni. Určitě to byl někdo z kluků. Neotočil jsem se. Pořád jsem se koukal na to místo, jako by se tam měla za chvilku zase objevit. Aspoň jsem v to doufal.

Perrie:,, Může mi někdo sakra vysvětlit, co se to tu děje??!!!" Vykřikla. Přede mnou se objevil Liam. Koukal na mě tím jeho starostlivým pohledem.
Liam:,, Nemusíme jim to hned říkat." Pohladil mě po rameni.

Já:,, Měli by to vědět." Kývl hlavou.

Harry:,, Tak pojďte si aspoň sednout." Otočil jsem se a vyšel ke stolu. Než jsem tam došel, někdo mě chytil za rameno a tím mě zatavil. Otočil jsem se. Koukali na mě všichni kluci.
Zayn:,, Nemusíš u toho být."

Niall:,, Jo... Jestli chceš tak si jdi lehnout, my jim to vysvětlíme a já ti pak přinesu něco dobrýho." To bylo poprvé, co Niall nabídl někomu svoje jídlo. Bylo od něj moc milý.
Já:,, To je dobrý... Budu tady, ale děkuju." Sedli jsme si ke stolu a kluci začali vyprávět. To jak nám přes cestu spadla z nebe tak nejkrásnější dívka, to jak jsme si jí vzali domu. To jak nám vše vysvětlila. To, jak v noci křičela. To, jak jí pomáhali se připravit na naše první rande. Prostě všechno. To co jsme s ní všichni prožili. To, co jsem s ní prožil jen já. To, co jsem k ní cítil. To všechno. Úplně všechno. Ani jsem si při tom vysvětlování nevšiml, že mi tečou slzy a ani to, že mě Harry, který sedí vedle mě z levé strany, drží za ruku a ani to, že mě Dan, která sedí zase z pravé strany vedle mě, drží taky za ruky. Vlastně jsem něco pocítil, když Niall vyprávěl naší první párty s ní, cítil jsem takový tlak na pravé ruce, ale nevšímal jsem si toho, takže asi v tu chvíli mě Dan chytila za ruku.

Když kluci skončili s vyprávěním, zvedl jsem se s tím, že si jdu lehnout. Všichni mne ještě objali a holky mi daly pusu na tvář.

Vešel jsem do pokoje. Do pokoje, který jsem sdílel s mojí princeznou. Všude byla cítit její vůně. Ten pokoj byl teď tak moc prázdný. Šel jsem do skříně, abych jsem si vyndal tričko na spaní. Otevřel jsem skříň a zrak mi padl na její poskládané komínky oblečení. Převlékl jsem se do trička a lehl jsem si do postele. Zabořil jsem hlavu do polštáře a ucítil jsem jablkovou vůni. Její vlasy. Jablkovým šampónem si myla ty její krásné vlasy. Proč?
Ještě jsem něco přes hodinu přemýšlel a vzpomínal a pak jsem únavou usnul ještě s pár slzami na tváři.

Tak po delší pauze jsem opět tady :) 
Dnešní díl je trošku kratší, ale příště se pokusím o delší :)
Papap