Dva světy (Fanfiction, One direction)

28. Díl

O měsíc později:

Už je to měsíc. Měsíc, co mi vzali mojí lásku. Pořád na ní musím myslet. Nic jiného nedělám. Kluci s holkama si už se mnou neví rady. Moc s nimi nemluvím, nejím, jen sedím v pokoji na posteli v ruce polštář, ze kterého pořád cítím její vůni a koukám se na zeď přede mnou.

Liam:,, Louisi. Pojď na chvíli dolů. Přišel Paul a chce nám něco říct." Položil mi ruku na rameno. Ani jsem si nevšiml, že přišel do pokoje. Podíval jsem se na něj a zakroutil hlavou na znak nesouhlasu. Nechci jít dolu. Paul určitě přišel jen aby mi řekl, že se mám konečně vzpamatovat.

Liam:,, No tak. Celý dny si tu zavřený. S nikým se nebavíš. Pojď aspoň na chvilku dolu. Paul nám všem chce něco říct a prý je to důležitý." Měl pravdu. S nikým jsem mluvit nechtěl. Měl jsem strach, že když se s někým začnu bavit, tak se budou chtít bavit jen o Mel a jak to zvládám a to jsem nechtěl. Nechtěl jsem s nikým o ní mluvit.
Ale pokud Paul potřebuje něco důležitého, tak by ode mě nebylo moc hezký, kdybych se na něj vysral. Tak jsem se zvedl a s Liamem zamířil do obýváku. Na sedačce seděli kluci a uprostřed Paul. Sedl jsem si do křesla naproti nim a Liam si sedl vedle.

Paul:,, Ahoj.. Na začátek se chci zeptat jak ti je Louisi? Je mi líto, že se Mel zase odstěhovala zpět." S klukama jsme mu řekli, že se Mel odstěhovala pryč. Nemohli jsme mu říct, že je vlastně anděl. Už to vědělo dost lidí.
Jen jsem mu kývl na znak, že to jde.

Paul:,, No a další věc. Za chvíli jsem přijde policie a přivede Lux. Lou měla autonehodu a leží v nemocnici. Je v kómatu. Nemají kam Lux dát, tak jsem se domluvil s policii a socialkou, že bude Lux teď u vás. Stejně máte měsíc volna, tak tu může zůstat. Souhlasíte?" Všichni jsme kývli.

Liam:,, Jak na tom Lou je?"

Paul:,, Pokud vím, tak dobře. Všechny orgány fungují, jen má pár zlomenin."

Harry:, Co má zlomenýho?"

PAul:,, Nevím přesně. Snad nohu a dvě žebra."

Zayn:,, Kdy se probudí?"

Paul:,, To nikdo neví.. Ale mělo by to být tak do toho měsíce a pak si jí v nemocnici nechají pár dní."

Niall:,, Lux ví, co se jí stalo?"

Paul:,, Ano, ví. Prostě jí jen říkejte, že si maminka chvilku poleží v nemocnici a pak se za ní vrátí."

Liam:,, Kdy jí sem přivezou."
Paul:,, Každou chvíli."

Chvilku jsme se ještě bavily o kapele. No, Kluci s Paulem se bavili. Já jsem měl co dělat abych je aspoň vnímal. Jediný na čem jsem dokázal přemýšlet bylo to, že ten svět je tak krutý. Nejdřív mi vezme mojí lásku a teď leží Lou v nemocnici. Chudák Lux.

Někdo zazvonil. S klukama jsme se zvedli a šli ke dveřím. Otevřeli jsme je a venku stáli dva policajti a jedna žena. Jeden z policajtů měl na ruce Lux. Pustil jí na zem a ta se hned rozběhla k Liamovi. Liam si jí vzal na ruku a objal jí.

Policajt:,, Dobrý den. Mé jmeno je Jonathan Silhout, toto je policajt Ashton Kers a toto je socialní pracovnice Kelly Lumin."

Paul:,, Dobrý den. Jmenuji se Paul Higgins a tohle je Li.." Nedopověděl, protože ho přerušila Kelly. ,,Ano... My víme. Můžeme přistoupit rovnou k věci?"

Liam:,, Ale jistě. Nechcete jít dovnitř. Ať se nemusíme bavit mezi dveřmi." Přikývli, vešli do našeho baráku, zuli si boty a my je zavedli do obýváku, kde jsme se všichni posadili.

Kelly:,, Tak začneme." Řekla a začala hrabat v její tašce, ze které vytáhla nějaké papíry. ,, Takže, jsme tu kvůli Lux, protože její maminka měla nehodu, ale to není moje záležitost, takže to rozebírat nebudu a ani nemám na to čas. Takže Lux by správně měla být po dobu, co její zákonný zástupce nebude moct dítě hlídat, v sociální péči. Ale pan Higgins přemluvil mojí šéfovou, aby Lux nechala u vás a moje šéfová, i přes všechny zákony, to dovolila. Takže pokud všichni souhlasíte s tím, že by to dítě bylo ve vaší péči, dokud si jí nebude moct do péče vzít její zákonný zástupce, tak mi to tu všichni podepište." Podala Liamovi papíry. Mezi tím, co si to Liam četl, jsem si jí pořádně prohlídl. Měla strašně tmavý oči. Něco mezi tmavě hnědou až černou. Nos měla trošku větší a do špičky. Na nose měla hnědé brýle. Na rtech měla tmavě fialovou rtěnku, která na ní vypadala opravdu depresivně. Na obličeji už měla vidět nějaké ty vrásky a jsem si jistý, že od smíchu rozhodně nebudou. Už trochu prošedivělé vlasy měla vyčesané nahoře v nějakém divném polotvaru. Její oblečení bylo strašný. Světle hnědý sako a pod nim tmavě zelený svetr. Kostkovanou sukni, která měla na sobě spoustu tmavých barev. Žlutý punčocháče a rudé boty. Být jí tak se stydím vyjít na ulici. No to je hrůza.

Niall do mě strčil a já jsem si všiml, že mi podává ten papír, který nám dávala ta baba. Položil jsem ho na stůl a vzal si od Nialla ještě pero.

Kelly:,, Vy si to nepřečtete, pane......"

Já:,, Tomlinson."

Kelly:, Vždyť já vím." Řekla nepříjemně.

Já:,, Jistě, že víte. A ne nepřečtu si to, protože to četli kluci a jsem si jistý, že kdyby tam bylo něco, co by Lux ublížilo nebo by se jí to nelíbilo, tak by to nepodepsali." Řekl jsem a podepsal se na ten list, hned pod Nialla. Podal jsem jí to zpátky. Vzala si list ode mě a dala si ho do tašky.

Kelly:,, Tak to bude všechno. Já už jsem tu skončila, takže odcházím. Pánové." Postavila se a kývla hlavou. Otočila se a šla pryč a za ní šel Paul, jí doprovodit.

Ashton:,, Konečně je pryč baba." Ulevil si, když bouchly dveře a do pokoje vstoupil Paul.

Jonathan:,, Jo... Musím říct, že tahle ženská by rozhodně neměla být sociální pracovnice, když nemá ráda děti."

Zayn:,, No bylo to na ní trochu vidět."

Ashton:,, A to jste s ní nemuseli jet autem."

Paul:,, Vy jste s ní jeli autem?" Oba kývli. ,, A jak se teda teď dostane domu."

Jonathan:,, To už není naše věc." Pokrčil rameny a zasmál se.

Liam:,, Dáte si kávu, pánové."

Jonathan:,, Ne, děkujeme. My už zase musíme jet." Řekl, zvedl se a s ním i Ashton. Ti dva jsou tak rozdílný. Jonathan je vysoký a hubený. Určitě má hodně svalů. A má tmavé vlasy. A Ashton je malý a obtloustlý. Svaly možná má, ale více tam bude převažovat tuk. A je úplně plešatej.