Dva světy (Fanfiction, One direction)

14. Díl

O 3 měsíce později

Za ty tři měsíce se toho stalo hodně. S Louisem jsme stále spolu. Harry si našel holku, ale za měsíc se s ní zase rozešel. Nestihl nám jí ani představit. Liam si našel holku, Dan a Zayn zase Per. Jsou úžasný. Je s nima sranda a moc si spolu rozumíme. Kluci jim chtěli říct, kdo vlastně jsem, ale Louis namítal, prý jim to řekneme, až je budeme znát déle. Taky bych byla radši, kdyby to věděli. Nemám ráda lhaní. A opravdu mě už nebaví si vymýšlet nějaké začátky, které jsme s Niallem zažili (Jelikož jim kluci řekli, že jsme „ bratránek a sestřenice"). Pořád se nás na něco ptají.

Teď sedíme na gauči a domlouváme se na narozeninovou párty pro Liama. Zítra má narozeniny. Kluci nám před týdnem řekli, že to vymyslí sami, a když jsme se jich dneska zeptali tak nic neměli. Takže Niall vzal Liama do obchodu a my zatím vymýšlíme, co uděláme.

Zayn: „ Takže to uděláme tak, že nikdo z nás nebude vylézat z pokoje. Niallem se domluvíme, aby vzal Liama na jídlo."

Louis: „ My pak hned vylezeme a půjdeme to tu připravit. S Mel a Zaynem pojedeme nakoupit jídlo a nějaké to pití. Vy ostatní zatím budete dělat výzdobu."

Harry: „ A až přijedete, tak holky půjdou udělat chlebíčky a mi doděláme výzdobu. Dort by měl dorazit kolem druhý."

Dan: „ Pozvala jsem jeho kamarády a rodinu a všichni by měli dorazit po čtvrtý."

Per: „ Tak to máme pěkně naplánovaný a my s holkama jdeme nakupovat. Oblíknout a jdeme!"

Zayn: „ To chcete jít teď nakupovat?"

Dan: „ Jo. Chci si koupit nějaký oblečení na zítřek. Jdeme! Juchů :D" Vyskočila na nohy a běžela nahoru. Per mě vzala za ruku a táhla mě nahoru. Na schodech jsem se koukla na Louise, ten se zvedl a šel za náma.

Louis: „ Co se děje?" Zeptal se po tom, co zavřel dveře od pokoje.

Já: „ Nevím, co tam s nima budu dělat." Koukla jsem se na něj.

Louis: „ Taky si tam něco koupíš na zítřek." Usmál se na mě. Šel ke stolu, vzal si peněženku, vyndal peníze a podal mi je.

Já: „ Já od tebe ty peníze nechci." Louis se zamračil.

Louis: „ Já ti ty peníze chci dát, tak si je vezmi a kup si něco na zítřek."

Já: „ Ne! Mám od vás už hodně věcí, něco si z toho vezmu." Odtáhla jsem mu ruku, kde svíral peníze a snažil se mi je dát.

Louis: „ Achjo..." Povzdychl si. „ Ty jsi hodně tvrdohlavá." Usmál se, přiblížil se ke mně a políbil mě. V tom nám vlítla do pokoje Perrie. Chvíli na nás koukala a pak se usmála.

Perr: „ Vy jste tak sladcí." Pořád se na nás koukala a usmívala se jako měsíček na hnoji.

Louis: „ Tak co si chtěla ?"

Perr: „ Jo jen, že za chvíli vyjíždíme, tak se připrav."

Já: „ Já asi nepojedu. Věcí mám dost, nepotřebuji si koupit další."

Perr: „ Ale no tak.... Tak pojeď a pomůžeš mi něco vybrat a pak zajdeme na kafe." Povzdychla jsem si. No aspoň si s nima popovídám.

Já: „ Jen se převlíknu."

V obchoďáku:

S holkami jsme běhaly z krámu do krámu. Dan měla šaty už vybrané. Zbývala už jen Perr. Pořád se nemohla rozhodnout. Modrý, červený, modrý, červený.

Já: „ Perr, ty červený ti budou slušet víc."

Dan: „ Ale Perr má modrý oči. Ty modrý by se k ní hodily."

Já: „ Ale má ráda výrazné rtěnky. Modrá by vypadala moc přehnaná, ta červená by byla lepší a k tomu by jí sedla k vlasům."

Dan: „ Máš pravdu. Tak tedy jsem pro červený."

Perr: „ Tak beru červený."

Holky se ještě chvíli koukaly po nějakých věcech a doplňcích. Je s nimi zábava. Každá je jiná. Perr je strašný cvok. Pořád vymýšlí nějaké kraviny. A Dan. Dan je super. Ráda se směje, je taková srandovní. Ale dokáže naslouchat a poradit. A takový je i Liam. Strašně se k sobě hodí. Jak říkají kluci, ti dva se tak dlouho hledali, až se konečně našli.

Perr: „ Mel, hale našla jsem hezký šaty, pojď si je zkusit."

Já: „ Perrie, už jsem říkala, že si nic kupovat nebudu."

Dan: „ Jen si je zkusíš, my tě chceme vidět." Vzala jsem tedy šaty a zamířila s nimi do kabinky. Šaty byly moc hezký.

Dan: „ Tak, co? Máš je na sobě?"

Já: „ Jo." Vyšla jsem ven. Holky si mě chvíli prohlížely.

Perr: „ Tak jo, bereme je."

Já: „ Počkej, já nechci, abys mi je kupovala."

Perr: „ Já ti je kupovat nebudu. Koupí je nikdo jinej."

Já: „ co že?"

Perr: „ Když si se šla oblíknout, tak mi Louis dal peníze, aby sis něco koupila na zítřek."

Já: „ Co že udělal?..... Já jsem mu říkala, že od něho peníze nechci." Rozčilovala jsem se. Nemůže za mně všechno platit. Bude to vypadat jako bych ho využívala a to nechci.

Dan: „ Tak když ti to chce koupit, tak si to vezmi. Je to od něho moc milí."

Já: „ Ale já nechci aby za mně utrácel."

Dan: „ To je od tebe hezký, ale on ti tím chce dokázat, jak moc tě má rád. Tak mu to nepokaz. Když si to vezmeš, a on tě zítra v těch šatech uvidí, tak se mu zítra rozzáří oči. Bude moc šťastný."

Perr: „ Super, tak je bereme." Perr šla vše zaplatit. Šly jsme do obchodu s botami. Holky mi vybraly boty, co mi budou ladit k šatům. Byly na menším podpatku. Perr si vzala lesklé červené boty na vysokém podpatku a Dan černé boty taky na vysokém podpatku. Zaplatily jsme a šly do kavárny na kafe a pak jsme jely domů.

Doma:

Dan zaparkovala auto před barák. S Dan jsme vzaly tašky z kufru a Perr šla otevřít dveře. U dveří jsem Perr podala její tašky a vešly jsme dovnitř. Sundaly jsme si boty a šly do obýváku. Na gauči seděli kluci a koukali na televizi.

Harry: „ To už jste tady? Vždyť jste nakupovaly jen čtyři hodiny." Všiml si nás jako první a hned si nás začal dobírat. Všichni se na nás otočili. Liam hned běžel za Dan a políbil jí. Louis se na mě usmál a naznačil mi, že mám jít k němu. Přišla jsem blíž a on si mě stáhl na kolena.

Louis: „ Tak co, pořídily jste dobře ?" Zeptal se.

Já: „ Jo.... Neměl si Perr dávat ty peníze." Vyčetla jsem mu.

Louis: „ Ty sis nic nekoupila?"

Perr: „ Jasně že koupila. Ale dalo nám to pořádně zabrat jí přemluvit."

Louis: „ Tak mi ukaž, co sis koupila." Natahoval se pro tašku, kterou jsem položila vedle gauče. Perrie byla rychlejší. Přiběhla, vzala tašku a odstoupila pár kroků od nás.

Perr: „ Žádný takový. Ty šaty nechám u mě a uvidíš je, až někam půjdeme." Liam neví, že pro něho připravujeme narozeninovou oslavu, takže musíme dávat pozor, abychom se před ním nepřeřekli.