Tady Jenifer, musim říct že me to tady celkem štve. Je to tady takové tiché a celkově tady panuje hrozně depresivní nálada. Nejsem na to jeste asi dost přizpůsobená ale štve mě to tu. Dívky tady jsou tak zamlklé a vážné a pořádně se jeste s nikým ani neznám kromě Cornelie, samozdřejmě. Ještě že jí tu mám.
"Jenifffer. Už musíme jííít.
Cornelie já tě slyším. Nemusíš tak křičet.
No vzhledem k tomu že musíme na hodinu, k té paní, které se chceme zeptat, tak musíme přijít včas, aby jsme si ji jeste nerozhádaly.
Jo vždyť já už jdu."
No konečně se Jenifer už dopřipravila. Jdeme totiž na hodinu bylinek. Jsme akorát strašně unavené, celej včerejší večer jsme se učily půlku celého blbého herbáře. Momentálně posloucháme výklad o tom jaké má účinky jaká bylinka. To jsme se celý večer učily, protože jak jinak. Vždy nechávám učení na poslední chvíli, ale věřím že to nedělám jenom já. No a učily jsme se to proto, aby jsme mohly další večer strávit nad učením. Tentokrát ale z čeho se namíchá jaký lektvar a jaké má účinky. Tohle mě náštěstí ale baví. Jenifer ale moc ne, budu ji zase pomáhat. "Od čeho jsme přece kamarádky." Je celkem dobrý se s někým učit. Vždycky jsem to videla jenom ve filmech. No už je konec.
"Cornelie pohni musíme se zeptat na to město přece.
Klídek prosimtě.
Krásný den, paní Diano.
Obě jsme jenom tak strašně doufaly že od tud budeme moct vypadnout.
D: "Pěkný den děvčata.
J: Madam chtěly jsme se zeptat je tady někde poblíž nějaké město?
D: Proč to potřebujete vědět dívky?
C: No my jsme si chtěly udělat výlet o víkendu.
D: Tak to vás asi moc nepotěším. Široko a daleko kolem nás nic není.
J: To nikde kolem nic neni?
D: Můžete jet do Londýna do centra. Ale jenom o víkendech. Nepřejeme si aby vaše aktivity zasahovaly do vzdělávání.
C: Ano madam.
J: Můžeme se jenom zeptat? Jak se tam lze dostat?
D: Nejdřív musíte dojít na vlakovou zastávku a pak jet vlakem asi tak tři hodiny do Londýna. Už jste dost staré, víc si najděte. V knihovně funguje wifi. Zajděte tam.
C: Děkujeme, madam."
Hned jak jsem se to dozvěděla, tak jsem utíkala i s Jenifer. Jo, běžely jsme do knihovny kvůli wifině. Protože jinde tady neni, než tam. Fakt, tohle mě dost štve. No zjistily jsme to, že pojedeme v sobotu ráno. To je pozítří. Odjiždíme fakt brzo ráno. Budeme muset vstávat asi v pět ráno přesně a v devět nám jede vlak. Jediný na co se fakt netěším, je ta cesta pěšky ráno asi hodinu nebo dvě na tu zastávku. Teď se jdeme učit bylinky. A dodávám dopředu aby jsme měly víkend volný a mohly si užívat.
Dneska uz je končně pátek. Zítra už jedeme. Dneska jsme si s Cornelii slíbily že půjdeme vyjmečně spát dřív. Teď jdeme na hodinu paní Ráchel. Konečně něco co mi jde. Vyrovnávání a pracování s energiema. Je to fakt užitečné, můžu někoho praštit aniž bych se ho dotkla. Pošlu na něj nastřádanou vnitřní energii. Je to prostě libovka.
Hned potom jak jsme se vrátily z jídelny na pokoj, jsme si šly dát poslední dvě cíga. Sedly jsme si do okna naproti sobě a povídaly si o tom že už musíme si jet něco koupit. Máme v plánu si nakoupit jídlo a pití, oblečení, kosmetiku a zajít si hlavně koupit pěknou zásobu krabek. Jo a taky máme v plánu si to pořádně užít a zajít do klubu na nejakou párty. Ještě jsme nedomyslely co pak, asi pojedeme spát do hotelu.
