Uběhlo pět dní a on se pořád neozíval. Rozhodla jsem se mu tedy napsat sama. Napsala jsem jak to a proč mi pět dní nenapsal, když mi to sliboval. Že si ani nevzpomněl. A započala podle mého, nesmyslná válka. Vůbec jsem ji nechápala. Začal mi psát jaká jsem kráva a tak podobně a ať se začnu chovat normálně a tak dále. Vůbec jsem to nechápala. Takhle jsme se hádali asi dva týdny v kuse. Jedinou moji oporou byla Jenifer. Robin byla proti mně z neznámého důvodu spolu s mým přítelem. Olga trajdala nevim kde. Takže jsem měla jenom Jeni. Jeho jsem asi tři dny z posledních sil přemlouvala, ať se sejdeme a on mi to objasní. Asi jsem tak trosku doufala, že si promluvíme a vše bude jako dříve. Ale špatně. Pak to přešlo v to, že by jsme se mohli aspoň sejít ať se rozejdeme aspoň na úrovni. Ale ani to nechtěl.
Mám u sebe furt jeho mikinu. Tu kterou nenosí takovou hnusně zelenou. Takovou záchodově zelenou. Spávala jsem s ní. On mi pár dní psal ať mu ji koukám vrátit. A že mu ji mám ještě ke všemu přivést. To fakt ne. Z ničeho nic mi začal psát ten jeho nejlepsi kámoš. Ptal se, co se mezi náma stalo. Říkala jsem mu, že nemám ani nejmenší tušení. Asi dvakrát mě přijel navštívit. Od něj jsem se dozvěděla, že tenkrát o těch třech dnech co jsme měli být spolu, nebyl ani semnou ani s mamkou jak mi tvrdil ale s kamaradama první den a druhý den na párty a ten třetí pít jak doga.
V tuhle chvíli se rázem láska rozplynul jako sen a stala se z ní nenávist. V mém srdci byla díra. První nešťastná láska. Chvílema jsem ještě furt doufala.
Za nedlouho jsem viděla všude kam jsem se jen koukala fotky s Robin a mým ex. Fotky na kterých se pusinkujou a tak podobně. To byla poslední kapka. Říkala jsem si konec s obouma.
A jeho kamarád na mě také nejak zapomněl a když už si po delší době vzpomněl tak mě začal urážet i s ex.
No a mně se zdálo že pomalu šahám na úplné dno plné bolesti, nenávisti, žárlivosti a smutku.
Nebávist se zdála být úplná. A tak ze mě odpadla ta naivnost, to odpouštění bez stresu a nakonec i ta moje důvěra.
Naštěstí jsem si díky tomu svému smutku našla čas na dlouhé procházky lesem. Cestou jsem narazila na takovou partičku místních kluků co tu žijí ale dojíždějí do Londýna kvůli studiu. Začala jsem se potkávat s jedním klukem jménem Oliver ale říkám mu olík. V tuhle chvili mi opravdu pomohl. Seznámil mě s tou svojí partou. S Olíkem jsme spolu začali trávit dost času a mně došlo, že můj ex se ke mně choval jako ke kusu hadru. Olík se stal mojim nejlepším kamarádem. Začala jsem se vídat s tou jeho partou která mě asi moc nemusela. Ale neřešila jsem to. Olík si ale začal slibovat od našeho přátelství asi trochu více než já. Ale měla jsem ho moc ráda jako kamaráda. A proto jsem se rozhodla že ho představím Jeni.
