Návrat studia

18 1 0
                                    

Bože konec volna. Nechce se mi vstávat a Jeni také ne. Musíme na hodinu ale. Paní profesorka Rita začala se svým výkladem a my jen naslouchaly.

Tak děvčata, co si myslíte o tom, jalý má smysl náš lidský život? Povím vám to takhle. Naše tělo je jen schránka. To naše já je právě naše duše a ta je nesmrtelná. A tím se dostáváme k tématu minulích životů. Každý z nás má v životě několik předurčených bodů neboli momentů a naším úkolem je, je zvládnout a to tím správným způsobem. Proto by jsme se měli chovat co nejlépe zvládneme, snažit se být tim nejlepším já co nám to jen půjde, protože když právě ten předurčených okamžik pokazíme a to, že jich máme v našem tak krátkém životě hodně, tak ten okamžik budeme muset opakovat v dalším životě a bude se opakovat ta samá situace do té doby než ji nesplníme správně. A takhle to je se všemu těmi podstatnými body. Naše duše se snaží dojít k osvícení. A nedojde k němu dokud nebude perfektní. Život nám klade překážky které se my musíme snažit co nejlépe to půjde překonávat. Děvčata je to ještě trochu složitější ale to pochopíte časem.

Byl konec hodiny a já odcházím úplně paralizovaná. Vůbec netuším co jsi mám o životě myslet. Jdu na oběd. Teda spíše si jdu pro oběd a pak ven za Olíkem. V ruce si nesu obídek a je to losos s bramborovým salátem. Tohle jídlo zbožnuji. Seděli jsme si tak spolu a povídali si o životě, o nás a tak podobně, bylo to skvělé. Pak se rozhodnul že půjdeme za jeho partou. Když jsme tam přišli, tak najednou jako bych nebyla. Vůbec si mě nevšímal. Rozhodla jsem se tedy odejít. Stejně mi už začínalo vyučování. No, prostě konec pauzy už se blížil a já musela na hodinu.

S Olíkem jsme byli úžasní kámoši ale jenom do té doby než okolo byla ta jeho parta. Nechápala jsem to. Přitom ti kluci z té jeho party byli super. Nevím proč ale ta parta mě tak hrozně něčím lákala. Hned už jsem věděla zě to pak nakonec bude i moje parta. Je to opravdu težké pro mě se s nima bavit. Vůbec nevim jak a o čem. Nemáme toho zas tak společného ale zatím. Vím že to je ten bod. Cítím že pro mě budou důležitým bodem v životě. Nedokážu to popsat ani říct proč. Prostě nevím ale uvidím co bude dál.

Po škole jsem úplně odpadla. Dala si jablko k večeři, nakrájené na kostičky. Před spaním cígo a pak jsem odpadla. Jeni na tom byla podobně.

Akademie magieKde žijí příběhy. Začni objevovat