4.kapitola: napsání emailu
-zpohledu YongGuka-
Jekkiesi vyměnila ručník na ramenou a jsem pěkně napalal barvu navlasy, to jsem si pěkně liboval. Hlavně když se všichni od násdrželi dál, tedy kromě Zela s Chanem. Moje náhradní ruce nikdynezklamou. Zelo hned ručník šel vyklepat a přinesl nějaký kréma pokoušel se čistit Jekkiinu pleť od barvy. Jekkie si mezitímněco hledala na mobilu a pak volala svojí tetě.
„Joteto. Děkuju za dárek.... neboj. Chtěla jsem se tě na něcozeptat... jo jedná se o mámu. Nevíš s kým mě má?... Jo, tovim. Počkej ty jsi s ním taky chodila...počkám...jak se mámdocela dobře. Že ti zase ty tři něco vnukli nebo ti šáhli dosvědomí... o tomhle se bavit nechci...Jo mlátil mě... ChristianAir. Proč?...počkej!" Jekkie si dala mobil od ucha.
„Mamčo,prosím papír tužku." požádala HimChana o papír s tužkou.Chan jí podal mobil aby Sěco mohla napsat do poznámek. Jekkie sizase mobilpřiložila k uchu.
„Tetodiktuj!....+81...847...638...980....nebo...L.H.M@japanese.jp.Děkuju teto...Neboj chci se ho na něco jenom zeptat. Pa... Pa."zavěsila, hned si opsala informace do svého telefonu a za Chanovatelefonu to smazala.
„Díky."poděkovala a vrátila mu telefon. Chan jenom přikvýl a já jsem jádobarvyl vlasy. Sepnul jsem jí to tak aby jí to nikde neopatlalo.
„Díky.Taťko. Do čtvrť hoďky jsem tu."řekla a zmizela do patra. Sundal jsem si z rukou igelitové rukavicez rukou, hodil jsem je do koše a šel otevřít okno u piana. Dae,Jae a Up si sundali kolíčky z nosů.
„Vyste citlivky."zavrtěl jsem hlavou a Zelo se přidal. Ale hned se Zelo s Chanemzvedli a začali jsme všichni tři uklízet ostříhané vlasy odJekkie. Musim uznat že jsem jí krásně zastřil vlasy, asi to jeproto že mi na ní hodně záleží. Zelo vyklepal ručník do vany,Chan nametl vlasy z podlahy na lopatku. Vlasy na lopatce jsem vyhodildo koše. Pak sjem slyšel jak někdo pustil vodu a řev. Zelo sChanem přišli jak zmoklý slepice.
„Neptejse. Vypadlo mi to z ruky."řekl Chan a oba odcházeli do patra, do svých pokojů.
„Heletaťko co bude k obědu?"ozval se Dae. Podl jsem do rukou židli a dnášel jsem jí.
„Hrníčekod medu."řekl jsem mezi dveřma. JongUp s YoungJaeem se začali smát.
„Helenesmějte se. A vymyslete něco k obědu! Já navrhuju objednat sipizzu, ramen, čínu a nebo si něco ukuchtíme samy."navrhl jsem narovinu a sedl jsem si na pohovku.
„Jáchci kimchi!"ozvalo se od schodů. Podíval jsem se a ona Jekkie.
„Fajn.Ale chci pomoc. Jekkie ty ne. Za chvíli ti to Chan smyje. Pokud tedapříjde převlíklí. Se Zelem měli vodní válku když myli vanuod vlasů. Takže klucí zvedat a jde se vařit."všichni tři dělali psí oči.
„Noco. Já jdu taky."zvedl jsem se a odešel do kuchyně.
-Zpohledu Zela-
Šeljsem se převlíknout. Páč mi z ruky vylítla halvice od srchy avodou jsem ohodil sebe i HimChana převlíkl jsem se do tepláků abílého trička. Ale hned jsem si sedl k laptopu. Ze zdola jsemslyšel křik, Jekkiein a Chanův. Podíval jsem se na FB a zjistilže třídní napsala hromadnou zprávu celé třídě. Cože? Vpůlosmí ve škole? Zbláznila se? Ale co, odepsal jsem že jsem sito přečetl. Učitelka podotkla abychom odepsali jenom 'OK'. Ještějsem se podíval na Twitter a instagram. Nakonec jsem se zvedl a šelhrabat do skříně.
ČTEŠ
dangsin-i sangcheoleul juji masibsio[dokončeno]
FanfictionDangsin-i sangcheoleul juji masibsio - Už nikdy ti nenechám ublížit "Jekkie?" ozval se Zelo, když viděl jak je dívka pomlácená. Byla celá pomlácená a všechno jí bolelo. Jemu to dralo srdce nejvíc. Mrzelo ho že jí nedokázal ochránit. "Cop-ak?" zavzly...