dangsin-i sangcheoleul juji masibsio[dokončeno]

22.kapitola: Utajovaná svatba

22.Kapitola: Utajovaná svatba

Pokusila jsem se posadit, po včerejší noci mě bolí celej spodek, jak vepředu tak v zádu. Ty jo on je březen a kluci odlítaj na tour doJaponska. Mám tušení že se něco stane, ale nevim co. Doufám že nic vážnýho. Oblíkla jsem si spodní prádlo a vytahané tričko.Když jsem se podívala na Zelův připravený kufr. Tak jsem mumusela všechno oblečení přeskládat a dát znova do kufru.

„Víš o tom že jsi mi to nemusela skládat."Zelo mě objemul ze zadu.

„Jávim. Ale odlítáte na týden do Japosnka. Gukkie to chce odložit.Ale Terka mu řekla ať letítě. Zelo mám divný pocit, že sedneska něco stane a hezký to zrovna nebude."svěřila jsem se mu, otočila jsem se čelem k němu a pevně hoobjemula.

„Zeloslib mi že budeš na sebe dávat pozor."od očí mi steklo pár slz. Zelo vzal můj obličej do rukou apodíval se mi do očí. Ale já pohledem uhla.

„Miláčku,neplakej. Všechno bude v pořádku. Slubujuu že na sebe budu dávatpozor, my si kryjeme záda navtájem. Nemusíš se ničeh bát. Ažse vrátíme tak se vezmem a nastěhujeme se do toho bytu co námdali kluci na moje narozezniny. Jo?"podíval se m do mích uslzených očí. Palci mi otřel slzy a jápřikývla.

„Jo?"otázal s znova.

„Jo."usmála jsem a přikývla. Zelo mě dlouze políbil. Pustil mě aodešel do skříně. Já jsem si oblíkla šortky na spaní, u sebev pokoji jsem popadla malou obálku a seběhla jsem dolu.

„Toje Zelova bunda?"zeptala jsem se Chana s Daem a ukázala jsem na koženou bunduhozenou přes zábradlý schodů. Chan přikývl a hned se přicuclna Daeho krk a rty. Do vnitřní kapsy u bundy jsem dala obálku. Vtom někdo zazvonil. Šla sjem otevřít a on pošťák.

„Nesuněkolik se dopisů a pár balíčků pro Banga. Vezmeš mu to?"zeptal se mě postarší muž. Já jenom přikývla a podal miigeličku plnou dopisů a balíčků. Teda fanynky se činili velicedobře. I když Gukkie má nazoreniny až za týden. Poděkovala jsema zavřela dveře.

„Gukkietohle ti posílají fanynky."hned jak se Guk objevil v obýváku tak sjem mu dala igelitku.

„Tyvole, letos je toho víc."vzdychl si a šel s igelitkou do patra. Já jenom zavtěla hlavou ašla jsem udělat klukum svačiny, znám je, oni by raději zemřleihlady, než by si tu svačinu udělali samy.

„Gukkie,dám na sebe pozor a kouke se nám vrátit."Terka pohladila Gukkieho po hlasech a políbila ho. Gukkie Terkupohladil po líci a pak pohladil její bříško. To jsme se loučilivenku před vilou. Každym dnem by Terka měla rodit. Zelo si měchytl za pas a zvedl si mě do výšky. Nohy jsem si obmotala kolemjeho pasu a ruce zase kolem krku.

„Miláčkuneboj. Ten týden uběhne jako voda a budeme zpátky. A pak sizaletíme na maledivy nebo někam tam."odhrnul moje vlasy z obličeje. A podíval se mi do očí.

„Milujutě. Vrať se mi."pevně jsem ho kolem krku obejmula a od očí mi stekly slzy.Poslední měsíc jsem citlivější jak nikdy předtím.

„Vrátim.Neboj."pustila jsem ho a stoupla si na zem.

„Hejvy dva!"volal na nás Jae a Upem. Políbili jsme se a Zelo nasedl do auta. STerkou jsme jim mávali dokud nám nezmizeli z očí.

„Jekkie.Co ti je, vždyť se nám všichni vrátí."usmála se na mě Terka a obejmula mě kolem ramen. Já jenompřikývla.

„Vydrželaby jsi to tu hodinu sama?"zeptala jsem se jí, když jsem si sedli v obýváku.