dangsin-i sangcheoleul juji masibsio[dokončeno]

7.kapitola: Modeling

7.kapitola:modeling

Vden mích narozenin jsme se se Zelem dali dohromady. Dostala jsemmnoho dárků, ale druhý den ráno jsme se probudili tři v jednýpostely, já, Zelo a Jae. To jsme se probudili Jaeově pokoji. Aleteď po měsíci se tomu smějeme jako dokonalá příhoda opilosti.Táta mi po týdnu poslal na mail pár fotek jak vypadá a já jsemmu jich taky pár poslala hlavě tu jak jsme se Zelem končilistřední. Pak jsme si párkrát psali o naší rodině. Mám dvamladší sourzence, sestru a bratra. Super! A stihla jsem si udělatřidičák. Takže řídím a mám svoje auto. Teda koupili jsme sjedno společné auto, pro pět lidí.

Probudilomě lehké a lechtavé hlazení po tváři, bocích a nad zadkem.Otevřela jsem pomalu oči, uviděla jsem ty krásné tmavě hnedéoči a Zelův zářivý úsměv, který každýho dá do pohody.

„Dobréráno miláčku."dlouze mě políbil a namáčkl si mě pod sebe.

„Dobré.Co by sis dal ke snídani?"zeptala sjem se ho a políbila ho na krku, až jsem mu tam udělalačervený flíček.

„Tebe.A ne v noci mi to nestačilo."šibalsky se usmál, hodil přes nás peřinu, začal mě líbat naprsou a jel níž a níž. Rukou mi zajel mezi nohy a já jemmuudělala to samé.

„Hejmaknae-ové svtáva!"křičel Chana otevřel dveře do Zelova pokoje. Zelo zavrčel avytáhl ze mě prsty. Já zase ruku z jeho trenýrek. Zelo se zvedl ašel k Chanovi.

„Myvíme že dneska jdou prváci do školy. Neboj."usmál se na něj a zavřel dveře. Rychle jsem si oblíkla svojetričko na spaní, které mám do půly stehen.

„Večermě budeš muset dodělat."zašeptal mi do ucha a lehce do něj kousl. Jenom jsem se zahihňala,sebrala jsem svoje kraťásky na spaní, Zelo šel do své koupelny ajá šla do svého pokoje. Vzala jsem si do rukou spodní prádl,černé džíny, tričko a svetřík. Přelítla jsem do koupelny auž to jelo do patnácti minut jsem scházela schody dolu.

„Tadymáte a lezte!"Chan mi vrazil do ruky toast. Guk s Chanem začali tlačit mě a Zelado auta.

„Helenezdá se vám JongUp nějákej zamilovanej? Poslední dva týdnybásní o nějáký Lee Cho Sayuri."Začal Zelo a podíval se na Chana.

„Heleto se zeptej táty. Já se jako máma o tohle nestarám."řekl Chan a zatočil ke škole.

„Játo z něj vypáčím neboj."poplácala jsem Zela po zádech, hned se mi přicucl ke krku

„Helesex můžete mít večer nebo když se zamknete v pokoji."řekl Chan a

Přijelijsem před školu a šli k hlavnímu vchodu, kde nás zastavilvrátný.

„Kampak?"zeptal se nás.

„Přivítatprváky do 1.A."usmáli jsme se na něj a vyběhli jsem schody. A šli ke kabinetunaší milulý třídní. Všichniz naší třídy tam přecházelisem a tam. Hned jsme se všichni skupivě objemuli. Ale pa si měZelo objemul zazadu a nehodala mě pustit. Když zazvnonilo vylezlanaše třídní a šli jsme s ní do naší minulé třídy. Žáciseděli za lavicemi a za žády vzádu byli jejich rodiče, neboalespoň jeden z nich.

„Dobrýden já jsem vaše třídní učitelka...."začala naše třídní mluvit a už to jelo, četla jména a žácise představovali. No a na téhle škole je tradice, že žáci zminulých třetích ročníků musí pomoc, ze začátku rokuprvákům.

„LeeCho Sayuri"učitelka vyvolala dívku sedící na mém minulém místě. Se Zelemjsme se na sebe podívali. Třeba schoda jmen.

„JsemLee Cho Sayuri. Pře pár dny jsem se sem přestěhovala z Japonska.Moje koníčky nejsou zas tak zvláštní, fotbal, hraní na kytarunebo violančelo. Ráda koukám na filmy a anime, čtu knížky amangu. Těším se na naší spolupráci."řekla s úsměvem, uklonila se a posadila se. Podívala jsem se zaní na jednoho muže. A do háje on vypadá jako můj táta.