Padlo mi krásných, sladkých 15 let a já byla šťastná, zdravá holka se spoustou přátel a skvělou rodinou.
Škola pomalu končila a já se nemohla dočkat letních prázdnin a tehdy to celý začalo. Ještě bych měla podotknout, že jsem vždy byla v mírný podváze, na svých 172 cm jsem nikdy nepřekročila 52 kg. V létě jsem chodila ven, jezdili jsme na kole a já jedla méně než ve školní rok, nijak jsem tomu ale nevěnovala pozornost, naopak se mi líbilo, že vypadám hubenější, ale říkala jsem si, že až opět bude škola, naberu to zpět. Když ale začala škola, pokračovala jsem ve svém jídelníčku a hubla, pomalu jsem zmenšovala porce a milovala jsem co vidím v zrcadle, po prvé ve svém životě jsem pyšná na svou postavu. Všichni kolem mě si ovšem začali všímat, už jen protože jsem ve škole nikdy nejedla ,ale já jim nic nevěřila, říkala jsem si že vypadám úplně normálně, nechápala jsem o co jim jde. Padly vánoce a já se strašně bála jak přiberu, ale po pravdě jsem zhubla aspoň 2 kila, nedokážete si představit jak moc šťastná jsem byla.
ČTEŠ
Můj životní příběh-Anorexie
РазноеMoje zkušenosti s anorexii Neskutečně těžký boj, takže ty co do toho padají nebo dokonce ty, kteří chtějí být "anorektičky", tak se prosím zamyslete.
