Elfí tajemství

1. kapitola

Mé jméno je Lili. Za týden mi bude čtrnáct let.
Jsem naprosto normální holka.
Mám blond vlasy a zelené oči. Měřím zhruba sto sedmdesát centimetrů.
Má matka má stejné vlasy jako já, ale kratší.
Tátu nemám. Umřel když mi byly dva roky. Máma byla hrozně nešťastná a kvůli tátové smrti nechodila týden do práce.
Sourozence taky nemám a upřímně řečeno, ani mi to nevadí.
Bydlíme v malém domku, který má dvě poschodí a jsou v něm čtyři byty.
Jsem ráda, že si máma při koupi bytu vybrala první patro.
Do školy chodím pěšky. Je to asi deset minut cesty. Chodím do osmé třídy, ale se spolužáky se moc nebavím. Jsem radši sama.
Každopádně teď sedím na posteli a čtu si knížku.
Když tu najednou vtrhla do pokoje máma, rozhlédla se po něm a řekla:
,,Lili ukliď si to oblečení, které máš na židli a pak se přijdi naobědvat. Budou palačinky."
Povzdechla jsem si, položila knížku a řekla:
,,Dobře. Už si to jdu uklidit."
Poskládala jsem si zvlášť trička a zvlášť kalhoty a naházela to do skříně.
Vyšla jsem z pokoje a zamířila rovně přes chodbu do kuchyně.
Náš byt byl docela divně udělaný.
Když jste do něj vešli, tak hned po levé straně byla kuchyně a po pravé straně obývací pokoj. Tyto dva pokoje nerozdělovala stěna. Hned za nimi vedla krátká chodba. Když z ní vyjdete, po levé straně je matčina ložnice, po pravé straně je koupelna a když jdete z chodby rovně, tak tam je můj pokoj. Docela divně udělaný byt.
Sedla jsem si ke stolu na kterém už byla palačinka s jahodovou marmeládou. S chutí jsem se do ní pustila a za chvíli jsem byla po obědě.
Uklidila jsem po sobě nádobí a vrátila se do pokoje.
Vzala jsem si knížku o dracích a četla si. Byla jsem si ji půjčit v knihovně před třemi a půl týdny a do vrácení mi zbývaly už jen dva dny.
Knížka měla okolo tři sta stran a já jsem ji začala číst teprve dnes.
Četla jsem celé odpoledne a nakonec se mi podařilo tu knížku celou přečíst. Vždyť to sami znáte. Nejprve se vám nechce číst a potom až přečtěte pár stránek, nemůžete přestat.
Večer v sedm hodin jsem se šla osprchovat.
Vrátila jsem se do pokoje a jelikož jsem neměla co dělat, vzala jsem hřeben a gumičky do vlasů a dělala jsem si účesy.
,,Lili, pojď se už navečeřet. Je už osm a ty jsi ještě nejedla," řekla máma když se přišla podívat co dělám.
,,Jo dobře. Udělala bys mi topinky?" zeptala jsem se.
,,Dobře, tak přijdi za pět minut," řekla a odešla.
Přestala jsem si hrát se svými vlasy a sedla si na postel.
Začala jsem dělat pozvánky na moje narozeniny pro mé kamarádky. No spíše pro děti od máminých kamarádek.
Přesně za jeden týden mi bude čtrnáct let.
Co by se asi mohlo stát?