Elfí tajemství

4. kapitola

Je deštivé středeční ráno. Bohužel máme ve středu hned první hodinu tělesnou výchovu. Nejhorší na tom bylo, že naše učitelka na tělocvik nás nutila každou hodinu na začátku hodiny uběhnout dvě velká kolečka kolem fotbalového hřiště.
Znuděně jsem vstala z postele a šla si vyčistit zuby. U toho jsem si i učesala vlasy, které jsem si nechala kvůli uším rozpuštěné.
Šla jsem se nasnídat a potom převléknout. Vzala jsem si na sebe bílé krátké šaty bez ramínek. Nasadila jsem si do uší, bílé perličky, které stejně nebudou vidět když budu mít přes uši vlasy.
Byla jsem už nachystaná a tak jsem si šla dokreslit toho svého zeleného draka.
Za patnáct minut mě má máma vést do školy a ona ještě nevstala. Vzala si totiž na pondělí až čtvrtek volno, takže nejde do práce. Přišlo mi to divné a tak jsem šla zaklepat na máminu ložnici.
Po chvíli se otevřely dveře.
,,Já jsem si už myslela, že jsi zaspala," řekla jsem.
Máma už byla obléklá.
,,Ne Lili nezaspala, jak vidíš," řekla máma pobaveně.
,,Za jak dlouho zhruba pojedem?" zeptala jsem se.
,,Tak za deset minut. Jdi se dochystat a pak přijdi za mnou do obýváku a pojedem," řekla a odešla.
Šla jsem si tedy ještě kreslit.
Za deset minut jsem si vzala aktovku a koukla se na hodiny. Bylo přesně půl osmé.
Přišla jsem za mámou a ona už stála u dveří. Šla jsem si tedy obout balerínky a pak jsme už mohly jet.
U školy jsme byly za tři minuty.
,,Tak ahoj mami!" zavolala jsem na ni když jsem zavírala dveře od auta.
Máma odjela a já jsem si při pohledu na školu povzdechla. Nejhorší je, že jsem byla v naší třídě vždycky odstrkovaná. Nevím proč.
Vešla jsem do školy a vyhledala svou skříňku. Odemčela jsem ji, přezula se a vzala tašku s oblečením do tělocviku.
Prošla jsem školou a vešla do šatny v které se už moje spolužačky voněly různýmy parfémy a deodoranty. Já jsem se taky voněla, ale v šatně jsem nikdy nepoužívala deodorant. Vždycky se mi z toho dělalo potom špatně.
Vešla jsem úplně na konec šatny a položila si tašku i s aktovkou na lavičku.
Převlékla jsem se do zelených kraťasů a bílého tílka. Vytáhla jsem si z aktovky teď už vytahanou gumičku a udělala si nízký culík. V okolí uší jsem vlasy trošku povytáhla aby je zakryly celé.
Za chvíli zazvonilo na hodinu a všechny holky vyletěly ze šatny a řítily se po schodech dolů až k tělocvičně.

Hodina tělocviku probíhala tak, že jsme si všechy oběhly dvě kolečka okolo fotbalového hřiště a potom jsme si udělaly rozcvičku.
Učitelka vybrala zrovna tu nejnamišlenější holku ze třídy aby předcvičovala. Jmenuje se Laura a má světle hnědé vlasy a hnědé oči. Všichni kluci ze třídy s ní chtějí chodit a pořád jí nosí nějaké květiny. Nejhorší na tom je, že Laura se před nimi chová jako nějaká bohyně a myslí si, že je neuvěřitelně sexy. Žádná holka ze třídy ji nemá moc ráda, ale jí evidentně stačí kluci.
Při rozcvičce se chovala jako by byla ze všech nejlepší a přitom si ani nedosáhla na špičky bot.
,,Tak to stačí Lauro. Pěkná rozcvička," řekla naše učitelka a Laura se usmála takovým stylem jako by říkala, že to nic nebylo.
Protočila jsem očima a poslouchala dál učitelku.
,,Lauro, Eliško, Gabrielo a Zuzko, doneste šest žíněnek," řekla učitelka.
Už jsem věděla co se bude dělat. Budeme dělat kotouly. A sakra. Já kotouly sice umím hodně dobře dozadu i dopředu, ale pokud mi při kotoulu spadne gumička, tak jsem v háji.
Spolužačky je přinesly a udělaly ze žíněnek dvě řady.
Učitelka pokračovala.
,,Rozdělte se na polovinu. Jedna polovina bude dělat kotouly vpřed u těchto tří žíněnek a ta druhá u těchto tří bude dělat kotouly vzad. Po deseti minutách se vyměníte."
,,A paní učitelko, je to na známky?" zeptala se Zuzka.
,,Tak samozřejmě," řekla učitelka a vzala si naše žákovské knížky, aby nám mohla známky zapisovat.
Já jsem byla ve skupině, kde se dělaly kotouly vpřed.
Všechny holky už kotoul udělaly, ale já ještě ne.
Dřepla jsem si a udělala kotoul. Zvedla jsem se a zkontrolovala si svůj culík. Naštěstí mi gumička nespadla. Oddechla jsem si a udělala ještě jeden kotoul. Vrátila jsem se za spolužačkama a pokračovaly jsme dál.
Po deseti minutách jsme se vystřídaly a my jsme šly dělat kotouly vzad.
První kolo probíhalo bez problémů. Jak jsem, ale dodělala poslední kotoul vzad spadla mi gumička. Přesně jsem čekala, že se to stane.
Rychle jsem se zvedla ze žíněnky a zvedla gumičku. To už na mě, ale všechny holky včetně učitelky koukaly. Prohlížely si mé uši, které už byly špičaté a zase zářily. Bylo mi trapně. Cítila jsem jak se mi do očí pomalu derou slzy. Sklonila jsem hlavu a z hodiny utekla. Stejně zbývaly už jen dvě minuty do zazvonění.
Běžela jsem do šatny a rychle se převlékla a šla do třídy. Vyšla jsem ze šatny se zazvoněním. Spolužačky akorát vycházely z tělocvičny do šaten.
Rychle jsem si pospíšila za roh, aby mě neviděly.
Co se dělo potom o přestávce radši nechtějte vědět. Pořád se mě vyptávaly co to se mnou je a proč mi svítily uši.
Zakryla jsem si dlaněmi obličej a položila si hlavu na lavici.