•Forever Together•

Kapitola XX.

„Když jsme ještě byli malé děti a někdo se nás zeptal na to, čím chceme být, nejčastěji se ozývali odpovědi typu ‚kosmonaut, princezna, voják, herečka' a tak podobně. Jenže teď, když už jsme si prošli tak dlouhou cestou, který nebyla lehká, dokážeme se nad tím zamyslet a odpovědět chytřeji. Nad každým pádem a povznesem jsme pamatovali na svůj sen a proto jsme všichni tady. Stojíme na konci jedné kapitoly našeho života. A proto chci pogratulovat všem maturantům tohoto roku!" promluvila ředitelka a všichni vyhodili své kloboučky nad sebe. Venku se roznesl tleskot a jásot studentů a jejich nejbližších. „Tak co? Ještě si nezměnil názor na toho s kým chceš jít na maturiťák?" zeptala jsem se Edwarda s úsměvem. „To víš že ne." Usmál se a políbil mě. Byl tu celkem chaos. Všichni se tu fotili s širokýmy úsměvy na tváři. „Konec školy! To je super ne?" přiběhla za mnou Jess. „To jo." Odpověděla jsem jí když jsme šli společně k místu, kde se všichni fotí.

Dorazila jsem domů a hned si šla napustit vanu. Ponořila jsem se do horké vody a nechala zaplé písničky na mobilu. Vlasy jsem si prohrábla a umyla svým oblíbeným šamponem s vůní máty. Zrcadlo bylo už celkem zamlžené, tak jsem vylezla. Vlasy jsem si vyfénovala a poté nakulmovala. Vzala jsem si modré šaty a přes to bílí svetřík. „Kristen! Už tu čeká Edward!" zavolala mamka z kuchyně. „Jooo. Už jdu!" seběhla jsem schody a vyšla ven. Edward tam měl auto, ale nebyl tam. „Broučku, je uvnitř." Obrátila jsem se a zašla zpátky do domu. „Bože. Proč nás zdržujete?" „Jednu fotku." Zaškemrala babička. Protočila jsem oči a přistoupila blíž k Edwardovi, který si mě přitáhl blíž k tělu. „Sýýýr!" foťák se zableskl a vyjel z něj snímek. „No tak my už jdem." Rozloučili jsme se a vyrazili na maturiťák. Edward mi otevřel dveře „Paní nastupte si." Řekl ironicky s úsměvem na tváři. Jen jsem se usmála a nastoupila do auta. Jeli jsme velkou rychlostí. Zastavili jsme před školou. „Tak jsme tu." Řekl a otočil se na mě. Kývla jsem hlavou a přiblížila se k němu. Edward mě políbil, čehož jsem chtěla docílit. „Bojíš se?" „S tebou nikdy." „Ale tak to bys měla." Vystoupili jsme z auta a kráčeli davem po schodech nahoru. Když jsme procházeli obloukem tak se zablýskl foťák a my se usmáli do objektivu. Večer jsme si povídali se všema studentama, s kterýma jsme trávili dost času. „Ááh tady máme bratříčka." Přišla Alice s úsměvem. „Nechceš zase někdy na návštěvu?" „Aby to nedopadlo jako minule." Připletl se do rozhovoru Jasper. „Moje oblíbená písnička! Pojď, zatancujeme si." Alice s Japerem odešli. Vyšli jsme na terasu a šli cestičkou k altánku. „Smím prosit?" „Ano, pane." Usmála jsem se a nechala Edwarda mě vést. „Furt chceš být jednou z nás?" Edwardova otázka mě celkem zaskočila. Dlouho jsem o tom nepřemýšlela, ale stále jsem znala svou odpověď. „Ano. Proč?" „Mám pro tebe výhodnou nabídku." „Joo? A jakou?" Edward se jen usmál a poklekl na kolena. „Promiň rozvázala se mi tkanička."