Z dovolené už nezbývalo mnoho. Paťo už za ní nechodil, na druhej den měl moc velkou opici. Popil samej drahej alkohol, tedy si i užil.
,,Mě jsi nic nepřinesl" říkala jsem hledíc do notebooku a jedla slunečnice.
,,Ještě tam mají ze všeho nebooj, mám ti donést něco?" Usmál se, když vycházel ze sprchy a v ručníku si sušil vlasy.
,,Já si po to pak dojdu, nebudu z tebe dělat sluhu přece" mrkla jsem na něho a vzala další slunečnici, kterou jsem strčila mezi zuby.
,,Neděláš neboj se" zasmál se ,,to bych ani nedovolil." Zvedl obočí a já taky, takže jsme se na sebe zaxichtili směšně, k tomu hlasně zasmáli jeden z druhýho. Najednou ke mně došel a líbl mně na rty a já ho pohladila po líčku.
,,Ohol se lásko, pícháš" podotkla jsem a usmála.
,,Tebe? Jo, teď hned jdu na to" zasmál se a přitulil si mně ze zadu, když si za mně sedl. ,,Víš na co se těším?" Položil si hlavu na moje rameno a sledoval do monitoru.
,,Nee" přitlačila jsem si jeho ruce víc na bříško.
,,Na Vánoce. Když půjdem domů, už bude dost zima u nás."
,,Koupíme si domek kousek od města s krbem?" Koukla jsem na něj.
,,Nebyl by to špatnej nápad. Ještě vychodíš školu a se vezmeme a budeme mít osm malých.."
,,Paťásků co" políbila jsem ho a zasmáli jsme se drobně.
,,Nebo Lejek."
,,Veronik."
*
Dovolená vyprchala, a Paťo měl pravdu. Už jsme museli jít domů. Sbalili jsme si věci, ujistili zda jsme tam něco nenechali a čekal nás domov. Nato nedlouho přišli Vánoce. Naše Vánoce. Ulice se rozsvítili světílkama, voněli perníky a medovinka. Ve městě dávali vánoční pohádky na velkých plátnách, přišli různé kapely jako abde a sharlota a ektor byl taky v klubu.
Jedného zimního dne jsme se vybrali do města. Vzala jsem si sivý kabátek a dlouhej bíly šál a čepici. Vzal mně za ruky a nesl městem. Bylo to tu mnohem větší než u nás, bydlel ve velkoměstě. Hodně stánků, hodně lidí, oshňostroje..
,,Dáš si medovinu?" Ukázal na jeden stánek s nějakou blondýnou.
,,Jo, byla bych moc ráda, ale platím já" řekla jsem rázně.
,,Proč ty?" Zvedl obočí.
,,Protože je tam ta blondýna" mrkla jsem na něj a pak se zasmála, co doprovázel malý obláček pary z úst. ,,Sranda lásko" líbla jsem ho ,,prostě chci."
,,Nedovolím ti to."
,,Pozdě" utíkala jsem a chytl mi rychle ručku. Přítahl, zahleděl se mi do očí a tiše řekl.
,,Nikdy jsem nebyl šťastnější." Políbil mně a já se opustila. Přísahám, ještě jsem cítila jeho dotek, tu sladnou chuť rtů, jeho kolínskou... Povolila jsem ruku, zavřela oči a už nějak necítila vůbec nic...
