Pure love (Platonic love 2.) - CZ

8.

JAMES VIEW

*"Jo mami." 

"Ale kdy budeš konečně doma?"

"Hned."

"Kdy hned? Scházíš nám, byl si celou dobu pryč a zníš hrozně utrápeně, měl by sis odpočinout." Protřel jsem si oči a doufal, že brzo ukončím tenhle hovor.

"Dneska pojedu domů. Jsem teď v nemocnici." 

"Co se stalo?" 

"Mami. Jdu sem kvůli zubaři." 

"Dobře, dobře. Tak dneska večer?" 

"Jo a ahoj!" Rychle jsem zavěsil. 

Sedl jsem si zpět na židli a oddechl si. Zabzučel mi znovu mobil. Mami prosím ne. 

*Ma lil pig! Jsi ještě v Londýně? Chcem dneska překvapit Charlie, příjdeš?* - Tris

Zakroutil jsem hlavou. 

*Jsem, ale jedu dom. Nepříjdu, nehodí se mi to. Sorry.*

Už to nemá cenu, nechce mě, nebudu se někde vnucovat. Samozřejmě, že chci něco udělat, ale nemůžu...už ne. 

"Charlie? Proč?" Slyšel jsem za rohem. Pootočil jsem se a viděl ji zády k sobě a naproti ní jejího otce. 

"Já-" Nedořekla. 

"Vždyť je ti sedmnáct, život máš před sebou a ty se chceš ničit?" Hrklo ve mě. Co se tu sakra děje? 

"Ale tati, já jsem to nevěděla, já si-" 

"Rychle s tím skoncujeme! Nezničíš si život." Objal jí a já se vrátil zpátky do rovný polohy, koukl jsem do bílé stěny přede mnou. Snad to není to co si myslím. Chvíli jsem ještě nehybně seděl a myslel, že nemůžu dýchat. - nezničíš si život - 

Zvedl jsem se a rozhodl se, že se půjdu kouknou jestli tam náhodou ještě není ona nebo aspoň její otec. Došel jsem do té části, kde zhruba tak stáli. Pohled mi skočil na mladou paní s těhotenským bříškem. Vykulil jsem oči a koukl na ceduli kousek od ní. Zastavil jsem se a polkl. Nevím ani jak se to stalo, ale prostě jsem si kecl na zem a nepravidelně jsem dýchal. Tohle je snad sen. Je to snad ten důvod, proč mě teď tak nenávidí? 

Vyšel jsem z nemocnice a vytáhl z kapsy mobil. 

*Beru zpět. Změna plánu...jdu s vámi.* Odeslal jsem Trisovi.

"Ahoj Jamie." Usmála se na mě paní Evansová. 

"Dobrý den." Usmál jsem se nazpět. "Jak se vám daří?" 

"Ale hodně práce, ale konečně je ten můj holomek doma." Zasmáli jsme se. 

"Mami James teď nemá čas." Přišel sem zamračený Tris a táhnul mě za paži. 

"Prosím tě zase něco nesněz Millie!" Zahučela na něj ještě a on se ušklíbl. Zaklapl za námi dveře a já uviděl Brada s Conem skákat na posteli. 

"Jako vážně?" Zeptal jsem se. 

"A- pr-oč ne-e?" Zastavil se udýchaný Con. "Netvař se jak přejetej kombajnem." Stáhl mě na postel. Předstíral jsem smích. 

"Tak co se děje?" Zeptal se Brad. 

"Nic, co by se mělo dít? Mě zajímá, co máte v plánu na...na ni." Zase jsem ztěžka polkl a doufal, že nervozitu na mě nepoznají.