Pure love (Platonic love 2.) - CZ

52.

CHARLIE'S VIEW 

"Drew?!" Pustil mě a jeho oči mě propichovaly napjatě. 

"Já-." Začala jsem a skončila. Neuvěřitelně jsem se styděla a nedokázala jsem se mu koukat dál do očí. 

"Ne ne ne ne ne." Jako by začal panikařit. Byla jsem z něj zmatená. Stoupl si a chodil sem a tam a hrozně mě tím znervózňoval. "To nemůže být pravda." Mumlal si pro sebe a já mžikala očima po jeho stále přecházejícím těle. 

"Jamesi!" Chytla jsem ho za ruku a tím ho zastavila. 

"Prosím, řekni mi, že to není pravda a nebo mi radši lži, zatím nejsem připravený, si něco takového připustit." Svraštil obočí a vypadal hrozně zlomeně. 

"Jak to myslíš?" Přišoupla jsem se k němu a on se posadil. 

"No jestli spolu chodíte, tak-"

"Co blbneš?" Začala jsem se usmívat, protože pohled na Jamese v rozpacích byl kouzelný. On byl kouzelný. Celý vykulený a s tou nechápavostí, jsem na něj prostě nemohla jinak, než s úsměvem. "Já a DREW?" Vyplivla jsem to slovo. "Dovol, abych se zasmála. To bych vážně nepřipustila." Jenže pak jsem si uvědomila, co jsem včera provedla.

"To jsem rád!" Objal mě rychlostí blesku a pak mě zase pustil, protože ho asi přemohli emoce až moc. 

"Moc se neraduj...nebo já nevím, co na to řekneš." Začala jsem si kousat nehet u palce na ruce. 

"Charlie, nekousej si ty nehty, za prvý se to nedělá a za druhý mě tím děsíš." Pleskl mě přes ruku a oba jsem se krátce zasmáli. 

"Slib mi, že odsud nevystřelíš a nebudeš dělat blbosti." Vztyčila jsem proti němu malíček, zachytil svůj za můj a přikývl.  "Včera jsem šla z posilky po tom, co jsi mi napsal-"

"-promiň." Skočil mi do řeči a sklopil pohled. 

"Už jsme si to vyjasnili...šla jsem po tmě k babičce a všimla jsem si Drewa namol u zdi kousek od jeho domu. Chtěla jsem mu pomoct a dotáhnout ho k nim domů, jenže stále mluvil o něčem, že už všechno ví a ví kdo byl ten kluk a podobné věci." Kroutila  jsem hlavou a všechno se mi před očima ukazovalo, jako nějaký film. "Já se jen smála, protože mi to prvně přišlo  vtipný, dokud neřekl tvoje jméno." Odmlčela jsem se a koukla se po jeho obličeji, na kterém se odrážely stíny od lampičky.

"Moje?" Nadzvedl obočí a vypadal, že ho děsí, co bude dál. Já se děsila taky...toho jak bude reagovat. Třeba mu to bude jedno. Chci, aby mu to bylo jedno? 

"Jo. To už jsem stačila odemknout a odvést ho do chodby, řekl, že všechno ví...o mě a...tobě." Zavřela jsem oči na pár sekund protože mi bylo vážně strašně, ucítila jsem ruku na své a to mě donutilo zvednout pohled. 

"Pokračuj." Řekl potichu a přejel bříškem palce přes mou ruku. Polkla jsem všechny motýly a odhodlala se přes mé těžké dýchání opravdu pokračovat. 

"Já jsem to popírala a on mě ze zlosti přitiskl na sebe a pak mě přitlačil na zeď...on mě políbil-"

"Cože udělal?!" Škubl sebou a celou sedačkou James. No tak teď už jsem si nejsem jistá, jestli byl dobrý nápad něco takového mu říkat. 

"Prosím Jamesi...nebudeš vyšilovat, že?" Stiskla jsem jeho obě ruce.

"No to nevím." Vydechl a skenoval naše ruce. Rozhodla jsem se teda pokračovat. 

"Chtěl ti ublížit, chtěl to prostě ohlásit a něco zlýho udělat, strašně jsem se bála, co by ti mohl udělat." Polkla jsem a kroutila hlavou." Tak jsem se ho zeptala na to, co mám udělat, aby tě nechal být." Vyjel mi hlas trošku výš, protože jsem si vzpomněla na jeho ruce na mém těle a otřepala jsem se. 

"Co?" Zatáhl mě za ruku. 

"Sex."

"Seeex?" Vyjekl a vyskočil z pohovky zase a já se strašně lekla.  "Parchant jeden!" Rozhazoval rukama jak smyslů zbavený. "Neudělala jsi to, že ne!" Sedl si a opřel se do opěradla a já se snažila nevycouvat z té výpovědi a neutéct, protože tohle bylo na mě moc, když jsem viděla jeho svraštěné čelo a lesklé oči. 

"Uhmmm." Zamručela jsem. 

"CHARLIE!" Chytl mě silně kolem paže a kulil na mě oči. 

"Au." zaskuhrala jsem pod jeho stiskem. Rychle mě pustil. "Já nevěděla, co jiného dělat, nedal mi jinou možnost, ale prosím, prosím...teď mě poslouchej, abych to konečně dokončila." Jen kývl, ale šok v jeho očích mísící se se zlostí nezmizel. "Šla jsem s ním...nahoru." Zavřela jsem oči. "Skoro ani nevěděl kde je postel, jak byl pod obraz...Začal se po mě sápat, bylo mi příšerně, každý dotek byl tak strašně slizký." Koukla jsem do stropu, abych zahnala vodu v mých očích. Nadechla jsem se a na Jamese se radši nedívala. "Řekl, že to já mám všechno udělat, když on všechno dělal...tehdy." Zakroutila jsem hlavou. 

"Baby." Vydechl potichu s rukou pokládající chabě na mé koleno. Pohlídla jsem na něj se zakloněnou hlavou přes opěradlo. Bylo mi strašně, když jsem ho viděla takhle. Konečně už jsem byla na konci celého čtvrtečního večera.

"Mám takovou otázku." Skousla jsem si ret. 

"Hmm."Nezmohl se na nic jiného. 

"Jsem v posteli tak nudná?" Dívala jsem se na něj naprosto vážně se svraštěným obočím. Cukl sebou a pohotově zvedl hlavu a nechápavě zkoumal mojí tvář. 

"Cože?" Vysoukal ze sebe zmateně. 

"Jsem při tom nudná?" Založila jsem si ruce na hrudi. 

"Rozhodně ne!" Vystřelilo z něj, ale byl furt dost v šoku z té otázky. "Proč sakra?" Narovnal se. 

"On usnul." Pokrčila jsem rameny. James byl jako ztuhlý. 

"Ehm?" Přimhouřil oči. 

"On prostě usnul." Rozesmála jsem se. 

"Charlie děláš si teď srandu?" 

"Ne." Furt jsem se smála, protože jsem konečně tuhle hroznou příhodu měla u konce.

"Stejně ho jdu zabít." Řekl, ale koutky mu cukaly. "Jakým metrem se tam dostanu?" Zvedl se. 

"Ne proboha." Skočila jsem po něm. "S ním to dořeším jindy." 

"Ty s ním hlavně už nic řešit nebudeš." Ukázal na mě visící mu na tričku. "Charlie už see k němu nepřiblížíš, slib mi to." Díval se mi stále do očí až jsem se ho bála. 

"Jo slibuju." Pustila jsem se ho a stoupla  si naproti němu, i když jsem hlavu musela tak jako tak mít v záklonu. Jako by z něj spadlo napětí a spustil volněji ramena.
 Naklonila jsem hlavu na stranu. "A budeš tu přes noc?" 

Ahoj! 

Tak tady máte to jak to mezi Char a Drewem bylo tu noc předtím. Co si o tom myslíte? Není to prostě vykrucování? Nevím, jestli jsme je neměla nechat to udělat. 

I tak doufám, že jste si kapču užili♥

Lots of Love,
DwarfDreamy