Pure love (Platonic love 2.) - CZ

41.

CHARLIE' VIEW

Dneska byl v plánu výlet na nejvyšší bod poblíž, takže jsme museli dojet k lanovce do vesnice pod námi. Vzala jsem si pohodlné kalhoty a velký šedý svetr a na to hodila ještě kabát a na hlavu takovou tu beranici. 

"Vypadáš roztomile." Zašklebila se na mě Michelle. 

"Nekecej, prosim tě." Zasmála jsem se a vypnula písničky,které do té doby hráli přes celý náš pokoj. 

"Všechno v pořádku?" Objala mě Mich. 

"V tom nejlepším. Co se stalo, stalo se. Nestarám se o to, nic se přece nezměnilo, můj vztah k němu je furt stejný jako dneska ráno." Usmála jsem se, protože jsem se rozhodla, že tím co se stalo v kuchyni se nebudu zabývat a tím, co si o mě teď asi myslí, tím taky ne.

"Takže ho furt budeš nesnášet?" Optala se Mich a na Michelle za ní jsem mohla vidět, jak se uculuje. 

A já jsem jí na to jen kývla. 

Docela mě i překvapilo, jak se chovali ostatní. Respektive úplně normálně, za což jsem byla víc než ráda. Zavěsila  jsem se za Trise a nechala se táhnout až k autu.

"Kde je náš řidič?" Opřel se o auto Con. 

"Kdo je náš řidič?" Koukla jsem na něj a nepochopila jsem, že by jsme měli mít k tomu všemu ještě šoféra. 

"No James." Kývl na vycházejícího Jamese, který si ve spěchu nasazoval šálu a málem uklouzl, kdyby se nezachytil o Brada, který právě machroval u Michelle. Takže místo Jamese spadl Brad na Michelle a tím jí ohnul přes auto(To zní divně). 

"Ježiši." Pronesla Sarah úlekem a pak jsme se všichni rozesmáli. 

-

V lanovce jsme všichni jen civěli ven na to jak je to krásný. Všichni jsem se nahrnuli ven, když se vystupovalo a jen co jsme vyšli z té části, všimli jsme si, že Brad a Michelle tu nejsou. 

"Oh jééé." Udělal divný zvuk James a s Trisem se rozesmáli. "Asi si chtěli dát jízdu ještě jednou." To už jsme se rozesmáli všichni. A než jsme se vůbec vydali k tomu vrcholu, Con se vymluvil na to, že je mu zima a že půjde do restaurace na čaj a Sarah samozřejmě hned s ním. Takže nám všem to bylo celkem jasný. 

"Nějak se nám to tady párečkuje." Poznamenala jsem, když Con a Sarah už byli dvě mizející osoby v té hranaté budově. 

"Myslím, že kdyby fanynky věděli, že jsme tu 4 kluci a 4 holky, udělali by si hodně podobný obrázek a šly by nás stopovat." Zasmál se Tris.

"To už by bylo trochu moc ne?" Koukla po něm Mich. 

"Mich neříkej, že kdyby jsi byla velká fanynka a bydlela někde blízko místa, kde například ta skupina zrovna je, že by ses nesnažila je potkat." Ušklíbla jsem se. 

"Tak to asi jo no." Zasmáli jsme se a Tris se na chvíli zamračil. 

Ušli jsme po cestičce nějakých 300 metrů a už jsme ani moc nemluvili, protože vzduch tu byl úplně jiný než v nižších částech a hlavně chladnější. 

"Všechno v pohodě?" Proč se mě všichni ptají? Popoběhl ke mě James, protože jsem šla jako první v té úzké cestičce, takže James teď procházel sněhem. 

"Nemělo by?" Usmála  jsem se na něj. "Koukej, já vím, že je to trapný, ale byl to kus mýho života a to už nezměním, je to součást mě." Dívala jsem se zpátky na cestu. 

"Ale mě to nepříjde trapný." Drkl do mě ramenem a když jsem se na něj koukla, měl ten křivý úsměv. "Když jsem potkal Tay nemohl jsem ani mluvit, klepal jsem se jak želé a chvíli mi trvalo, než ze mě něco vyšlo." Zasmáli jsme se.