Pure love (Platonic love 2.) - CZ

11.

JAMES VIEW

"Ahoj Adame." Pozdravil jsem svého známého, teď už  vlastně kamaráda, díky stejným zálibám. Posilování.

"No nazdar J!" Obešel recepci a objal se se mnou. "Tady jsou klíče a kdyby něco jsem tady." 

"Jojo jasně." Usmál jsem se a zašel do šatny. 

 Když jsem vycházel z šatny padl na mě nedobrý pocit. Spadne na mě snad činka nebo co?  

Došlo mi to hned, co jsem se kouknul k Adamovi. Tak jako tak jsem tam musel jít pro nalití pití. 

"Né já jen byla o prázdninách furt někde. Jinak bych se přece chodila." Zasmála se a Adam s ní. Pak se podíval na mě.

"Pití?" Zeptal se já kývl hlavou. Otočila se ke mě a nadskočila až se posunula k vystaveným proteinům a ty loktem shodila  na zem. 

"Sakra." Rychle si hodila vlasy na stranu a čupla si k sbírání a já jí šel pomoct. Asi na nanosekundu se se mnou střetla pohledem a pak už jsem jen viděl, jak červené tváře má. 

Když bylo vše sesbírané a my se pomalu zvedali, drkli jsme do sebe hlavami. "Promiň." Omluvil jsem se a narovnal. Tím jak byla menší se mi koukala někam na tričko a né do očí...asi ani nechtěla.

"V pohodě." Otočila se k pultu a narovnala to tam.  

"Díky za posbírání." Usmál se Adam a začal to tam zpět rovnat. "Mimochodem Jamesi tohle je Charlie, stejný blázen do posilování jako ty. A Charlie tohle je James." Zasmál se. 

"Těší mě." Dal jsem k ní ruku a dělal, že se neznáme. 

"Mě taky." Letmo se mi koukla do očí a vložila ruku do mé a hned jí odendala s otřesem. Asi nějak podobně jako já. Klepali se mi ruce. "Tak já teda to...no...jak se to...shit...ehm...jdu na to!"Nemotorně - až roztomile - kolem mě proběhla. 

"To bylo divný." Uchechtl se Adam. 

"To teda." Vzal jsem si nachystané pití a vděčně se usmál a odešel do své sekce. Posilování noh pro dnešek. A kdo nebyl na běhacím pásu? 

Dělal jsem jakoby nic a šel ke zvedáku. Jedna, dva...sakra proč je tady...tři, čtyři. "Jauvajs!" Zařval jsem protože jsem si to blbě spustil na rameno. 

"Ježiš jseš v pořádku?" Přiběhla ke mě a já se divil, že vůbec zareagovala. 

"Ale jo. Jen už asi neumím posilovat." Zamumlal jsem. Otočila se a znova si stoupla na pás. "A jak se máš?" Nadhodil jsem.

"Co?...jo dobře." Zakoktala. 

"Tak to je dobře." Šel jsem pro zátěží kolem ní. 

"A co ty?" Rychle z ní vyletělo.

"Já se mám taky dobře." Snažil jsem se usmát na její neutrální obličej. Kývla. 

"A...a co Ebony?" Řekla docela zvláštním tónem a já nemohl vyčíst jestli je naštvaná, smutná nebo taky to proč se ptá zrovna na Ebony. 

"Nic. Co by bylo?" Zamračil jsem se a stál před ní se zátěžím v ruce a ona začala zrychlovat. 

"Já nevím...třeba jak vám to klape, nebo jaká je postel, nebo...nebo kdy mi jí představíš?" Střídal jsem pohled z jejího červeného obličeje na její extra kmitající nohy. Pořád zrychlovala a já nedokázal odpovědět.

"Jak...jak to myslíš?" Koukl jsem se jí zpět do obličeje. Odskočila od toho s hlasitým nadechováním a snad i vzlykla. Nehledě na patnáct kilo v mých rukách jsem to pustil na zem a šel za ní. Objal jsem jí a ona mě k  sobě silně přitiskla.