Nezůstanu navždy sama

5. Frajeři v akci

Ráno jsem se probudila pět minut před jedenáctou. Rozespalá jsem si sedla na postel. Pořádně jsem se protáhla a šla do koupelny. Frustrovaně jsem se na sebe zamračila do zrcadla. K čertu s mými vlasy, které se prostě neumějí chovat, a k čertu s Elle a jejím nápadem jet nakupovat. Zkouším přimět své vlasy k poslušnosti. Musím se odnaučit chodit spát s mokrou hlavou. Podrážděně jsem protočila panenky. Vzdávám to. Jediná věc, která mi zbývá, je svázat ty vzpurné prameny do drdolu.

Po mém dramatickém výstupu u zrcadla jsem sešla po schodech dolů do kuchyně. Z hladu už mi kručelo v břichu. Ještě jsem ani nevešla do kuchyně a už jsem cítila vůni palačinek. Dostala jsem ještě větší hlad. Sliny se mi tvořily rychleji než jsem stačila polykat. Snídani dělá určitě táta. Palačinky u nás dělá vždycky on. Umí ty nejlepší ze všech!

,,Brý ránko,'' podle jeho výrazu měl obzvlášť skvělou náladu.
,,Brý," úsměv jsem mu oplatila napůl. Ráno nepatřím zrovna k těm čilím.

,,Zlatíčko, už jsi vzhůru?" mamka si mě všimla až teď. Vypadala podstatně líp. Jí nikdy žádná nemoc netrvá dlouho. Sedla jsem si ke stolu a čekala až mi táta jednu ze svých skvělých palačinek daruje.
,,Už se to nese," podal mi černý talířek s obrovitánskou palačinkou. To ani není v mých silách, abych to celé snědla.

,,Hmm, jsou vynikající!" S jahodovou marmeládou byly sladké a zároveň kyselkavé v jednom. To miluju. Oblízla jsem si vrchní ret, abych taťkovi ukázala jak moc skvěle chutnají. On spokojeně přikývl.

*****

Přesně v jednu u nás zazvonila Elle.
,,Už běžím!" křikla jsem z pokoje. Stejně mě určitě nikdo neslyšel. Na Elle je vždycky spoleh. Ta se nikdy nezpozdí. Při té myšlence jsem se musela zasmát. Když jsem seběhla schody, slyšela jsem mámu a Elle jak si povídají. Rozumí si spolu, to je dobře. Z kuchyně jim nešlo rozumět.

,,Čauky, jdem?" Pozdravila jsem Elle objetím.
,,Jasně!" Rozloučily jsme se a šli k zastávce čekat na bus. Bylo dost horko. Ani jedna z nás v tom horku moc nemluvila. Díky tomu, že je víkend tu nestálo tolik lidí. Autobus za chvíli přijel. Sedly jsme si až úplně dozadu. Otevřela jsem okno, aby na nás za jízdy foukal vítr. Bylo tu strašné dusno. Mě ani Elle se nechtělo mluvit a tak jsme společně poslouchaly písničky ve sluchátkách.

Cesta uběhla rychle. Za chvíli jsme byly u Olympie. Na tváři se nám objevily nadšené úsměvy. Užijem si spolu nakupování víc než kdokoli jiný. Vždycky si vzájemně radíme. Ten pocit když nakupuju s Elle je prostě bezva! Nadšeně jsme se rozběhly ke vchodu.

Jako první jsme šly do Tally Weill. Po delším vybírání a zkoušení jsem se konečně rozhodla pro ,Boyfriend' rifle. Elle si koupila skvělou tygří mikinu. Moc jí slušela.

,,Až tě v ní Dan uvidí, neudrží se!" Okamžitě zrudla. Baví mě ji provokovat.
,,Haha. Moc vtipný!" Dělala uraženou. Když ji provokuju, vždycky dělá, že je uražená. Nikdy jí to nevydrželo dýl než pět minut. Za chvíli se zase smála, jako potrefená. Ale já ji za to miluju.

Ve výkladu v House jsem uviděla světle modré triko s trošku větším výstřihem.
,,To triko musím mít!" vydechla jsem nadšení. Okamžitě jsem běžela přímo k němu. Hned po prvním zkoušení jsem se trefila do své velikosti.
,,Jo, tak tohle chci. Mám v tom dobrý kozi!" Vypadaly vážně větší. Elle už se smíchy málem válela na podlaze.
,,Ty jsi blbá!" Teď jsem uraženou dělala já. Jenže jsem se taky začala šíleně smát. Elle je prostě nejlepší.

Koupila jsem si to triko a k tomu jsem si ještě vzala náramek se cvoky. Elle mi ho chvíli vymlouvala ale já jsem mu neodolala. Zašli jsme ještě do Gate. Měli tam úžasnou černou podprsenku s kamínky. Tak jsem si ji koupila.