A. L. E.

1) Nový začátek

Adam na obrázku.

Axel

*Panika! Strach! Moc lidí! A všichni se smějou mě! Utéct!* Rychle jsem se posadil na posteli, pot ze mě lil proudem a v hlavě zmatek. *Zase ta noční můra.* Za 2 dny nastupuji do nové školy a už asi měsíc mě straší ta samá noční můra (jo, sice mě straší ,,jen" měsíc, ale stíhá se ještě prolínat asi s pěti dalšími). Zase se mi zdálo, že se všichni mí šikanovatelé přesunuli do mé nové školy a tvoří mou budoucí třídu jen proto, aby mi mohli dál ničit život,třeba tím, že mi podkopnou nohy, svážou mě k tabuli a sundaj mi kalhoty a profesor si toho nevšimne a začne mě zkoušet z mého,,oblíbeného" předmětu - matiky, a pak po mě všichni začnou házet něco slizského a začnou se mi posmívat.

Vydýchám se a dojdu se převléct do suchého pyžama. Zítra, vlastně už dneska, si musím zajít do nové školy pro nějaké papíry a učebnice. Přezkoušení už mám naštěstí za sebou. Učitelé ví o mém psychickém stavu, ale i tak jsem to uměl na výbornou, takže jsem nějaké úlevy nepotřeboval.

*** 1. září ***

Zaklepal jsem na dveře kabinetu mé nové třídní učitelky a na ,,dále" jsem vstoupil. ,,Do-dobrý den já jsem Evanns Axel - ten nově přistupující." řekl jsem a mezitím si prohlížel lidi v kabinetu. Byla tam má třídní,pak ještě nějaká starší učitelka a na židli naproti mé třídní se rozvaloval ... černovlásek, který mi svým pohledem vyrazil dech. Vypadal drze a bylo vidět, že jeho velkým koníčkem je posilovna. V uších měl náušnice, oči obtažené černou tužkou, vlasy na emo patku, zpod které se na mě dívaly jiskřivě modré oči. Na sobě mě koženou černou bundu a černé uplé kalhoty. ,,Ahoj Axeli, už tě očekáváme. Tohle je jeden z tvých nových spolužáků - Adam Lambert." vyrušila mě z mého zkoumání černovláska. *Tak Adam. No, nevypadá, že by byl stvořen Bohem. Vypadá jako Bůh. Ale jako Bůh rebelů.* pomyslel jsem si, ale zase mě vyrušila třídní. ,,Kluci já vás zavedu před třídu, kde na mě počkáte, jen si něco vyzvednu ze sborovny a po zvonění si pro vás přijdu a společně půjdeme do třídy a představíte se nám." mile se usmála a už nás někam odváděla. ,,Zvládneš to, Axeli?" zeptala se mě učitelka, já jí to jen, doufám, že sebejistě, odkývl. Cestou jsem musel po očku pokukovat po tom černovláskovi. ,,Tady se posaďte na tu lavičku a já pak příjdu. Mezitím se můžete seznámit."oznámila nám učitelka a odešla někam do neznáma. Já se jen snažil nekoukat se pořád po Adamovi, tak jsem si prohlížel výzdobu chodby a seděl jsem od něj co nejdál to šlo. Přeci jen pořád nevěřím lidem a už vůbec ne lidem rebelského vzhledu.

Adam

Ozvalo se zaklepání na dveře kabinetu a vstoupil krásnej, trošku se krčící, blonďáček, kterej se hned představil jako nový student. *Hmm, tak toho bych si nechal líbit* Olízl jsem se v duchu a podíval se mu do očí.Nesmím si ho ale vyděsit, jen trošičku zastrašit, vypadá nesměle. Mám rád, když ze mě mají lidi respekt. Ale jinak jsem hodnej a i docela citlivej. Jenže jsem gay, takže se musím bránit + miluju oblékat se jak rebel. Pomáhá mi to v respektování mě.A tenhle klučík nevypadá na heteráka, když si maluje oči, třeba budu mít štěstí. Když nás učitelka odváděla před třídu,tak se ho zeptala, jestli to zvládne. Zajímalo by mě co. A hlavně proč se tak krčí, drží si ode mě odstup, i když po mě pokukuje a momentálně i sedí na opačném konci lavičky a dělá, jako že neexistuju já ani on. Trošku mě mate. Chtěl bych se s ním sblížit, ale nebudu se mu vnucovat. To musí přijít samo a stejně se budu představovat před třídou, i když mě tu každý zná.

Zazvonilo. Za chvíli se chodbou ozvalo klapání podpatků naší učitelky a ta nás odvedla do třídy.
,,Dobrý den, mládeži! Koukám, že jsme se po prázdninách šťastně sešli v plném počtu. To jsem ráda, ale teď bych vám chtěla představit vaše 2 nové spolužáky - Adama Lamberta, kterého jste mohli potkávat již minulý rok na chodbách této školy a Axela Evannse, který k nám přestoupil. Tak kluci, můžete začít s představováním, řekněte nám, co máte rádi a podobně." řekla učitelka. Jelikož Axel se jen vyděšeně díval po 25 lidech ve třídě, tak jsem se toho ujal já: ,,No,takže ... Čau lidi, já jsem Adam, jak už všichni víte, a propadl jsem k vám" uculil jsem se drze ,,Nesnáším učení"další drzý úsměv ,,Miluju malování, zpívání a posilovnu"*jen ať se bojej* ,,Pak nesnáším homofoby, jelikož jsem gay a každýmu, kdo proti tomu něco bude mít, rozbiju hubu a kdo to na týhle škole už neví, tak je tu novej nebo absolutně blbej a nevšímavej." když jsem se zmiňoval o své orientaci, tak jsem se hluboce podíval Axelovi do očí a při slovech ,,rozbiju hubu"jsem se vražedně podíval po třídě. ,,Dále mám rád svou sadu tužek na oči a to by mohlo být asi vše, co byste o mně měli vědět, kdyžtak se mě můžete pak zeptat o přestávkách." Učitelka se po mě trošku šokovaně podívala a pár lidí ve třídě taky, že jsem to řekl takhle a ještě jsem dodal, že klidně někomu rozbiju hubu. No co, musím se bránit. A prevence před úrazem je varování. V duchu jsem se ušklíbl. *Miluju být rebel*