8. kapitola

1.5K 81 6
                                    

Omlouvám se za zmatky, které se stali kvůli mě chybě. Doufám že pravidelní čtenáři, kterí to četli na mém starém profilu, to začnou číst i tady. Miluju Vás lidi a doufám že, i když jsem tu povídku přesunula, tak bude mít stejný úspěch jako na mém bývalém profilu. Ještě jednou se omlouvám a hrozně moc mě to mrzí :'(( sice jsem si říkala že napíšu dlouhou, ale nakonec je trošku kratší, ale za to o dost žhavější. Omlouvám se za gramatické a slohové chyby. Krásné čtení přeji. 

„Clair, co se děje?“ zeptal se mě Justin po chvíli, kdy mě držel u sebe v obětí.

„Oni- oni mě sledují. Justine mám strach, co mám dělat?“ zeptala jsem se přiškrceným hlasem a slzy se mi draly z ven očí.

„My to nějak spolu vyřešíme, to ti slibuji. Budeš mít stoprocentní ochranu. Ještě dnes vše zařídím. Nikdo cizí se k tobě ani nepřiblíží a nikdo ti neublíží fyzicky ani psychicky. Slibuji.“ řekl Justin, ale v jeho očích jsem viděla strach, nejistotu a hlavně naštvanost.

„Věřím ti.“ odpověděla jsem a on si mě přitáhl k sobě a políbil mě. Já jsem se ale musela odtáhnout, protože jsem si vzpomněla na ty dvě slůvka- Sleduju tě

Justin se na mě nejdřív nechápavě podíval, ale pak mu to došlo. Vzal mě do hotelu a cestou obvolával různý lidi a z toho, co říkal, jsem pochopila, že nám právě zařizuje ochranku.

Když jsme přišli na můj pokoj, Nicol mě doslova málem povalila.

„Ach můj bože Clair. Mě a Jadenovi se stalo něco strašného. Vyhrožují nám. Co máme dělat.“ Podívala se na mě a v očích se jí leskly slzy.

„Nicol, vám taky?“ zeptala jsem se jí s vystrašenýma očima.

„Jak myslíš to, vám taky. Nechceš mi snad říct, že …“

„Jo přesně to ti chci říct. Hned po tom co jsi mi zavolala, mi zavolalo zase neznámý číslo a já myslela, že to budeš ty, ale ozval se tam hluboký mužský hlas a říkal mi Sleduju tě. Nicol mám strach.“ řekla jsem přiškrceným hlasem.

„Mě se stalo to samý. S Jadenem už vymýšlíme, jak to vyřešit.“

„Mě Justin zařídil stoprocentní ochranku, takže ta by se mohla rozšířit i na tebe. Šlo by to Justine?“ zeptala jsem se ho a zjistila jsem, že on už si sednul na Nicolninu postel a probíral něco s Jadenem.

„Jo šlo. A s Jadenem už víme jak to vyřešit. Stačí, když zavoláme FBI a tajným agentům tady ve Francii a ty by to měli rychle vyřešit. Měli to splnit, jelikož jsme mediální osobnosti.“ řekl, vstal, přešel ke mně a silně mě objal a přitom políbil do vlasů. Nezáleželo na tom, že budu mít nejlepší ochranu, když jsem byla u něj v objetí, teprve tehdy jsem se cítila v největším bezpečí. Nicol přešla k Jadenovi a schoulila se u něj na posteli do klubíčka.

Takhle jsme oba páry vydrželi docela dobrou chvíli, dokud někdo nezaklepal na dveře.

Justin šel otevřít a přitom mě držel za sebou. Když otevřel dveře, uviděli jsme venku čtyři mohutné chlapy, kteří byli oblečení celí v černém.

„Kdo jste?“ zeptal se váhavě Justin.

„Ochranka.“ odpověděl ten, kdo byl z nich nejblíže k nám.

„Dokažte to.“ řekl Justin přísným hlasem.

„Koblihy z koše jsou vždy nejlepší.“ odpověděl ten první.

„Fajn, jste to vy.“ řekl Justin a já to pořád nechápala.  Když se Justin otočil a viděl můj nechápavý výraz, rychle mi řekl.

„To je heslo. Abych měl jistotu že to jsou oni.“

„Aha.“ přikývla jsem.

„Chlapi, zatím zůstaňte venku, jen aby se sem nikdo nedostal. Dobře?“ navrhl Justin a oni jen přikývli.

Pak za námi zavřel dveře a přešli jsme k mojí posteli. Lehl si na ní a já si lehla co nejblíže vedle něj, položila jsem hlavu na jeho hruď a jednu ruku přes něj přehodila. Justin si obmotal svoje paže okolo mě a začal mě hladit na zádech. Za chvíli se Nicol s Jadenem zvedli, protože museli jít vybrat Nicol ty šaty na Teen Choice Awards. Vzali si s sebou dva chlapy z ochranky a nám zbyli taky dva, kteří ale pořád stáli před dveřmi, skrz které jdou slyšet jen hlasité věci. Justin asi myslel na to samý na co já, takže se ke mně naklonil a začal mě pomalu a něžně líbat. Jazykem mi přejel po spodním rtu a tím si žádal přístup do mých úst. Já mu ho však nedovolila, což ho očividně naštvalo. Překulil se tak, že byl nade mnou, jednou rukou se podepřel, aby mě nezalehl a tou druhou začal přejíždět po celém mém těle, dokud se nedostal k zadku, po kterém nejdřív jen tak přejel a pak ho pevně stiskl, nad čím jsem musela zavzdychat. On to využil a hned strčil jazyk do mých úst. Začala válka našich jazyků. Bylo to něco tak úžasného. Naše ústa byla vytvarovaná přesně pro ústa toho druhého. Patřili jsme k sobě. A to jsme se ještě nedostali k hlavní části. Justin začal přejíždět rukou po mém stehně až se dostal i k té vnitřní straně. Hladil mě všude okolo, jen nehladil na tom místě, kde jsem chtěla. On moc dobře věděl, jak mě to vyhecuje, ale pořád si jel to svoje. To už jsem ale nevydržela.

„Prosím.“ zašeptala jsem mu do úst mezi našimi polibky. Justin se mi jen usmál na rtech a najednou…

Doufám, že se líbila. Prosím kritiku, coment nebo vote. Nevím, kdy přidám další, ale pokusím se jí přidát co nejdřív. :)) xoxo Klára  

Holiday in France (Czech story)Kde žijí příběhy. Začni objevovat