Holiday in France (Czech story)

9. kapitola

„Prosím.“ zašeptala jsem mu do úst mezi našimi polibky. Justin se mi jen usmál na rtech a najednou…

a najednou mi svojí ruku strčil do kalhotek a já slastně zavzdychala. Justin se mi jen usmál na rtech a dál pokračoval ve své práci. Nejdřív mi jen dráždil klitoris, ale pak do mě strčil jeden a nakonec i druhý prst. Najednou se ode mě odtáhl a já nechápala co dělá. No on mi svlíkl kalhoty i s kalhotkami a svou hlavu přemístil mezi mé nohy. Začal mi jazykem dráždit klitoris a prsty do mě zajíždět. Když už to na mě přišlo, tak skoro celý pokoj zařvala jeho jméno. Justin si mě přitáhl k sobě a začal mě vášnivě líbat. Já jsem mu rukama sjela dolu na lem jeho trička a svlékla mu ho a on udělal to samý i mě. Já jsem zůstala jen v podprsence, ale on měl ještě na sobě kalhoty a boxerky, což mi přišlo trošku nefér. Ruce jsem teď tedy přemístila k rozepínání jeho kalhot, stáhla je dolu a si je z nohou skopl úplně. Už teď jsem viděla tu zvětšující se bouli v jeho rozkroku. Stáhla jsem mu i boxerky a do ruky uchopila jeho penis. Začala jsem jezdit nahoru a dolu, když to už Justin nevydržel, povalil mě na  postel, vytáhl z kalhot kondom, já jsem mu ho nasadila a on do mě vniknul. Nejdřív to trošku zabolelo, ale pak jsem si to už jen užívala. Justin ležel nade mnou a pořád jsme se dravě líbali. Mezi našimi polibky byli slyšet naše hlasité vzdychy, takže teď už o tom musí vědět určitě celý hotel, ale to nás nezajímalo. Byli jsme jedno tělo, jedna duše. Zapadali jsme do sebe jako skládačka. V tuhle chvíli jsme oba dva věděli, že k sobě patříme, a že ten druhý je pro nás ten pravý. Nakonec jsme se udělali nastejno. Justin se svalil vedle mě na postel a oba dva jsme to rozdýchávali. Já jsem se k němu přitulila a on mě objal a takhle jsme spolu usnuli.

Z Justinova pohledu

Ona je úžasná. Když jsem do ní vnikl, myslel jsem, že jsem v ráji. Až v tu chvíli byl můj život naprosto dokonalý. Musím ale uznat, je hodně divoká. Ale je to MOJE Clair. Navždy ji budu milovat. Udělám pro ní cokoliv, jen aby byla šťastná. Snesu jí klidně modré z nebe a neopustím ji do doby, dokud si to ona sama nebude přát.

Po tom našem divokém sexu se ke mně přitulila, já jí objal a takhle jsme oba během chvilky usnuli.

Najednou mi zazvonil mobil a já měl pocit, jako kdybych usnul před pěti minutami. Natáhl se pro mobil, přijal hovor a šel do koupelny, abych nevzbudil Clair, která ještě slastně spala.

„Ano prosím?“ zeptal jsem  se do telefonu

„Dobrý den, hovořím s panem Bieberem?“ zeptal se mě na druhé straně mužský hlas.

„Ano. Kdo volá?“

„U telefonu je Martin Adams. Jsem velitel týmu, který vyšetřoval to pronásledování. Mám pro Vás nové zprávy?“

„Jaké?“ zeptal jsem se s obavami v hlase.

„Nebojte se. Vše dopadlo skvěle. Chytili jsme útočníka a nakonec se zjistilo, že Vás chtěl jen pěkně dlouho otravovat, ale Vaší přítelkyni ani přítelkyni pana Smithe nic nehrozilo. Jste v bezpečí a vše je vyřešené.“

„Doopravdy? Takhle rychle. Panebože, já nevím co mám říct. Děkuji, moc Vám děkuji. Ani nevíte jak.“

„No myslím, že vím. Tak zatím na slyšenou.“ rozloučil se se mnou a já tomu pořád nemohl uvěřit. Přiběhl jsem do pokoje, sedl si vedle Clair a začal jí pusinkovat celou tvář.

„Justine, nech mě spát.“ řekla rozespalým hlasem.

„Nenechám lásko. Už tě mám jen pro sebe a nikdo tě neohrozí. Už žádná ochranka.“ říkal jsem mezitím, co jsem jí pořád pusinkoval, ikdyž ona se snažila mě odstrčit.

„Počkej cože?“ odtáhla se o mě a zeptala se mě s jedním zvednutým obočím. Já jsem si na ní lehl, ale podepíral jsem se pořád rukama, abych jí nezalehl.

„Chytili ho. Jsi v bezpečí. Ty i Nicol.“ usmál jsem se na ni.

„Panebože, cože? Vážně? Ach můj bože.“ zakryla si ústa dlaněmi a z očí ji vyšli slzy. Já jsem se na ní smutně podíval.

„Lásko, proč pláčeš. Já myslel, že tě to potěší.“ koukal jsem se na ní se starostí v očích.

„Ty moje trubko. Já brečím od štěstí.“ řekla a zasmála se. Ach, jak já miluji ten její úsměv. Naklonil jsem se k ní a něžně a láskyplně ji políbil na rty.

„Počkej Justine. Musím to zavolat Nicol.“ šáhla si pro mobil na nočním stolku a odemknula ho. Najednou se zarazila.

„Clair, copak se děje? Prosím neříkej mi, že ti zase někdo vyhrožuje.“ podíval jsem se na ní se zoufalstvím v očích.

„Co? Ne to ne. Já jen, že jsme spali šest hodin a mě to ta ani nepřijde.“ zasmála se a ukázala mi hodiny na iphonu.

„Ježíš, takhle mě už neděs.“ zasmál jsem se, dal jí pusu na tvář a převalil se vedle ní. Ona mezitím vytočila číslo Nicol a dala to na reproduktor.

Z pohledu Clair

„Nicol, hádej co?“ řekla jsem hned, jak mi to zvedla.

„Clair, já vím. Chceš mi říct, jak má Justin úžasně velkého Jerryho.“ řekla ironicky. Já a Justin jsme okamžitě propukli v záchvaty smíchu.

„Nicol, asi nevíš, že máme reproduktor, ale musím říct, že ho fakt mám úžasně velkého.“ řekl Justin a já se začala smát ještě víc. I přes ten mobil jsem cítila jak Nicol rudne.

„Nicol, dej nás prosím tě na reproduktor, aby nás slyšel i Jaden.“ řekla jsem jí.

„Co potřebujete hrdličky?“ zeptal se Jaden.

„No ty něco mluv o hrdličkách, bro. A jen jsme vám chtěli říct, že jste volný.“ řekl Justin.

„Co? Jak volný?“ vložila se do toho Nicol.

„No spíš já a ty Nicol. Chytili toho chlápka, co nám volal, takže jsme teoreticky volný.“ řekla jsem a čekala na jejich reakce.

„Ach můj bože, to jako fakt? No to je úžasný.“ slyšela jsem Jadena a Nicol jsem slyšela jen tak z dáli jak zpívá jsme volný, jsme volný, takže u toho tancovala i ten její ztřeštěný tanec.

„Tak pa, my budeme končit. Jo a v kolik přijdete na hotel?“ zeptala jsem se jich.

„My jsme teď v jedné soukromé kavárně a dneska asi budeme spát u mě, takže neboj, Nicol bude v pohodě.“ řekl Jaden a naposledy jsme se všichni rozloučili.

Zamkla jsem telefon a dala ho zpět na stolek. Otočila jsem se zpět ke Justinovi a chtěla ho políbit. Když naše rty byli skoro u sebe, začal mi zvonit mobil. Otočila jsem se zpět a vzala ho ze stolku. Na displey stálo napsaný Verunka. Páni, jedna z mých nejlepších kamarádek mi volá. Bylo by to skvělý, kdybych se zrovna nechystala si dát s Justinem repete toho, co se stalo před šesti hodinami. Za to mi zaplatí.

„Áno?“ ozvala jsem se do telefonu.

„Clair, panebože, díky že jsi mi to zvedla.“

„Veru o co jde? Mluvíš tak rychle, jako kdybys zrovna potkala Justina.“ zasmála jsem se.

„No to není moc vtipný vzhledem k situaci…“

 Omlouvám se, že jí sem dávám tak pozdě, ale nešel mi internet :P a teď začínám psát novou povídku Boyfriend, tak si jí pak prosím přečtěte :) xoxo Klára :))