Někdo navíc... VADAK (probíhá oprava)

4. část - Sníh?!

(opraveno)

Změny textu:
To, co dělá...
To, co si myslí...
Poznámky autora...

   Ráno jsem se vzbudila ve své posteli. Chtěla jsem se převrátit na záda, jenže to nešlo. Koukla jsem se a těsně za mnou ležel Vadim, který měl ruku omotanou kolem mého břicha. Co tady dělá?? Ani si nepamatuju, jak jsem se dostala do postele já! A proč jsem jen v tričku a kalhotkách? I když... Je to celkem příjemný ležet vedle něj.

Na chvíli jsem zavřela oči a zase usnula. Asi po deseti minutách spánku mě vzbudilo šimrání na břiše.

   „Mmhhhmmm," zamručela jsem, otočila jsem se na druhou stranu a zabořila hlavu do polštáře. Slyšela jsem jen tlumené zasmání. Počkat??! Tohle není polštář! Rychle jsem se odsunula od Vadimovi hrudě a sedla si.

   „Ses mě lekla?" Začal se smát a sedl si taky.
   „Myslela jsem, že si polštář! Jasně, že jsem se tě lekla!" Dostali jsme oba výbuch smíchu.
   „Co tady vůbec děláš?" Je normální, že kluk bez zeptání přespí u vás v posteli? Navíc jen v boxerkách? MOMENT! Ani jsem si nevšimla, jak je sexy! Wow!
   „Přespal jsem tu," řekl jakoby nic. On si to řekne tak klidně? To je magor...
   „No to vidím.. A proč si nahej?" Nad tímhle si sám sebe prohlídl..
   „Nebudu přece spát v riflích." Zase jsme se smáli.
   „Jo a ještě jedna otázka.. Proč jsem převlečená já?" řekla jsem naštvaným tónem.
   „Neboj, nekoukal jsem se." Smál se jako blázen. Já nakonec taky povolila a smála se s ním.

   Vstala jsem z postele a přešla k balkónovým dveřím. Odsunula jsem záclonu. V tu chvíli jsem spatřila něco, co bych teď nečekala. Sníh! Úplně chumelilo! Vadim čuměl do mobilu, tak jsem si vzala papuče a otevřela dveře na balón.

   „Bude ti zima," ozvalo se za mnou, ale já stejně šla. Nabrala jsem si do rukou sníh. Vstoupila jsem k sobě do pokoje, Vadim stále věnoval pozornost jen mobilu.

Ďábelský plán vyjde za tři, dva, jedna.....

   „ÁÁÁ! Co to kurva děláš?" křičel Vadim, když jsem po něm hodila první dávku studeného sněhu. Házela jsem dál, pár ranám se vyhnul.

   Shrábl z peřiny trochu sněhu a hodil ho na mně. Trefil se do mého holého stehna a já začala ječet. Vyběhla jsem ven na balkón a sbírala další sníh. Cítila jsem dotyk studených rukou na mém pase a o setinu vteřiny potom byl chlad po celém mém těle.

   To je hajzl!! „Tak to ne!" křikla jsem na něj, chytla jeho zápěstí a prudce trhla směrem k sobě. Svalil se do sněhu přímo vedle mně. Když se chtěl zvedat, schytal ještě jednu ránu do obličeje. Nakonec se stejně zvedl první on.. Podal mi ruku a vytáhl mně na nohy. Oba jsme šli do pokoje. Ze skříně jsem vytáhla oblečení pro sebe..

   Ale co Vadim? Nemám oblečení pro kluky... I když... NE! Tohle oblečení prostě Váďa nebude nosit. Jenom by ti to připomnělo 'jeho'. Ale co si má jiného vzít na sebe? Fajn.. Fajn.. Budu muset.

   Ze skříně jsem vytáhla oblečení, které patřilo 'jemu'. (Kdyby někdo nechápal, ten 'on' je kluk z Eleniné minulosti.) Hodila jsem to na Vadima a ten se jen divil.

   „Kdes to vzala?" zeptal se hodně udiveně.
   „Neptej se prosím.." Na konci věty se mi zlomil hlas. Utekla jsem do koupelny se slzami v očích. Sesunula jsem se po stěně dolů. Proč sakra? Proč? Ten den začal tak dobře..... Začala jsem nahlas vzlykat. Nešlo to zastavit.
   „Elen? Co se stalo?" ozvalo se klepání na dveře a známý hlas. Přes vzlyky jsem nemohla odpovědět.
   „Eli, prosím otevři.." natáhla jsem se ke dveřím a otočila západkou. Potřebuju obejmout.. Cvakla klika a pomalu se otvíraly dveře. Vešel stále nahý, skleslý Vadim. Ihned si klekl ke mě a pevně mně objal. Držela jsem se ho jako klíště.
   „Pšššt... Už nebreč" Já bych chtěla, jenže to nejde! Stále jsem plakala na jeho rameni. Odhrnul mi ze zad tričko a nehty mně střídavě lehce škrábal a jemně hladil po zádech. Šeptal mi do ucha, že bude všechno dobrý.. Po chvíli jsem byla naprosto klidná.
   „Děkuju moc" Umí nádherně uklidnit!  Pořád jsem ho držela a nehodlala jsem ho pustit!

Tahle kapitola je krátká, já vím.. Sice je taky trošku o ničem, ale v dalším pokračování bude tato část důležitá. Každého, kdo si tohle přečetl miluju! Budu ráda za Votes :)

-Baya