11.část - Polibek

2.2K 144 8
                                    

Opravdu nevím, jestli jsem to sem měla dávat, ale už se stalo. Kdyžtak mi poraďte, jestli spolu mají zůstat jako pár, nebo jako kamarádi. :) Díky :3

Změny písma:

To, co dělá...
To, co si myslí...
Poznámky autora...

Pohled Vadima:
Slyšel jsem prasknutí dveří. Bylo mi jasné, že odešla do ložnice.

Svlékl jsem si bundu a vydal se za Elen, která se už byla ve svém pokoji.

Ležela na břichu na posteli s pohledem upřeným někam do neznáma. Vypadala, jako by tu vůbec nebyla.

Sám pro sebe jsem se pousmál. Je hrozně roztomilá.

"Nad čím přemýšlíš?" Sedl jsem si vedle ní a pohladil ji po zádech. Vůbec mě nevnímala.

"Elen?" Škubla sebou a koukla se na mě.

"Říkal si něco?" Tak ta byla dobře mimo. Z úst mi vyšel tichý smích.

"Ptal jsem se, nad čím přemýšlíš." Nemohl jsem se přestat usmívat. Nechápu, jak to dělá..

"Nad ničím důležitým." Odpověděla jednoduše a dál se koukala do zdi.

Nehodlám se tady jen tak nudit, zatímco ona si bude ležet na posteli a nic nedělat.

Převalil jsem ji na záda a přehoupl se přes ni. Dívala se na mě vystrašeným pohledem. Začal jsem ji lechtat.

"V-Vadime!!!" Vykoktala mezi smíchem. Chechtal jsem se jí jako idiot.

"Ano?" Zeptal jsem se provokativně, abych ji rozzlobil. A lechtal jsem ji ještě víc.

"Přestaň!!" Zaječela. Přestal jsem a opřel jsem se dlaněmi o polštář vedle její hlavy. Takže jsem byl jakoby nad ní.

Zadíval jsem se do jejích šedých očí. Nikdy jsem si nevšiml, jak hezké oči má.

Svůj pohled jsem přemístil na její rty. Mám hroznou chuť ji políbit. Ale když to udělám, co se stane? Mám ji rád. Jako nejlepší kamarádku. Seru na to!

V ten moment byly mé rty spojené s těmi jejími.

K mému překvapení moc neprotestovala. Udělal jsem rty lehký pohyb, což jsem dělat neměl, jelikož mě od sebe odstrčila a chtěla odejít.

Nebránil jsem jí. Sám jsem nevěděl, proč jsem to udělal.

Na co jsem kurva myslel? Jsem takovej idiot. Když utekla jen, když jsem ji včera objal, mělo mi dojít, že se nebude chtít hned líbat.

Seděl jsem na posteli s hlavou v dlaních. Nemůžu teď jen tak odejít. Musím za .

Pohled Eleny:
Políbil . On kurva políbil. Líbilo se mi to, tak proč jsem do prdele utekla? Jsem takovej idiot.

Bylo to tak jiný. Nechápu, co mi tom polibku mohlo připomenout 'jeho'. A čeho jsem se tak lekla? Vždyť byl úplně odlišný.

Seděla jsem na gauči přikrytá dekou. Kolena jsem měla až u brady a slzy mi tekly po tvářích.

Slyšela jsem otevření dveří. Zvedla jsem hlavu. Přes mé rozmazané vidění skrz slzy jsem poznala Váďu, který se ke mě pomalu blížil.

Sedl si za mnou a pohladil mě po rameni. Z mého krku se prodral hlasitý vzlyk.

Váďa si obmotal ruce kolem mého těla. Nechci se ho dotýkat. Obětí jsem mu neopětovala.

"Promiň mi to.. Neměl jsem."

Dlaněmi jsem ho odtlačila od sebe kousek dál. Koukali jsme si do očí.

Tentokrát jsem naše rty spojila já. Chvíli nechápal, potom mě chytl za boky a přitáhl si mě k sobě.

Proč jsem to udělala? Ani nevím, jestli chci.
Jediný co teď vím je, že v žádném případě nechci přestat.

Udělal jemný pohyb. Nespolupracovala jsem. Bála jsem se. Udělal další. Aagrh! To se nedá vydržet.

Svými rty jsem začala také spolupracovat. Své ruce jsem přemístila za jeho krk.

Po chvíli jsem se dotáhla a položila své čelo na to jeho.

Vstal a za ruku mě vedl do pokoje.
Nechci s ním spát. A i kdybych chtěla, je tu přece máma.

Váďa zavřel dveře do mého pokoje a opřel mě o ně.

"Vadime.." Šeptla jsem.

"Neboj." Řekl klidně a zadíval se mi do očí.

"Půjdeme spát?" Navrhl a já přikývla.

Svlékl si tričko a kalhoty. Jenom v boxerkách se ke mě přiblížil a chytil za boky.

Odhrnul mi tričko. Svými dlaněmi se dotkl mých boků a mě naskočila husí kůže. Putoval po mých zádech až k rozepínání podprsenky.

Celá jsem se chvěla. Bylo mi to víc než nepříjemné.

Jako by to ignoroval mi jedním tahem podprsenku rozepnul a shodil na zem.

Stála jsem jako přikovaná. Chytil mi ruku a svůj krok mířil k posteli.

On si lehl. Já si ještě sundala džíny a lehla si k němu.

"Dobrou" Vydechl potom, co si ruce obmotal kolem mého břicha.

"Dobrou noc." Odpověděla jsem mu a přitulila se blíž k němu.

Zanedlouho mě pohltila úplná tma. Usnula jsem.

Já vím, je krátká. Ale nenapadlo mě, co bych tam ještě mohla dát. Slibuju, příští část bude mít přes 1000 slov :3 :3 Miluju vás :) 

-Baya


Někdo navíc... VADAK (probíhá oprava)Kde žijí příběhy. Začni objevovat