Část osmnáctá

202 17 0
                                    

Z pohledu Joshe
Omdlela mi v náručí. Nechápu, přemisťování jsme nikdy moc netrénovali a ona přenesla nás oba na vzdálenost desítek kilometrů. Rozešel jsem se s ní k jejímu domu. Zazvonil jsem na zvonek, za pár vteřin mi otevřela Madison „Co se- přerušil jsem ji „Tess, zavolej Tess" rozkázal jsem jí a šel jsem rychle s Melanie k ní do pokoje, položil jsem ji na postel. Šel jsem se nakouknout mezi dveře, Madison vedla za sebou Tess „Pospěš si!" zařval jsem, vešli do pokoje „Co se stalo?!" zeptala se vyděšeně Tess „Spadla ze stromu, probodla si nohu a rozřízla si ruku" řekl jsem a rozvazoval jsem svoji bundu. Vyhrnul jsem ji legíny, tak aby byla vidět rána „Ew" řekla znechuceně Madison „Medison, prosím jdi pro lékárničku" rozkázala ji „Lékárničku? Měli bychom ji vzít do nemocnice" řekla „Tu lékárničku!" zvýšila na ni hlas, podíval jsem se na Tess, vím, co zamýšlí. Madison protočila očima a odešla. „Podrž mi tu nohu" řekla a já jsem kývl. Chytl jsem Mel nohu, Tess na její ránu dala své ruce a zavřela oči. Díval jsem se jak se Melaniina rána začíná zacelovat, až je jen povrchová. Tess oddechla „Můžeš" řekla a já jsem položil nohu zpátky na postel. Obešla postel a vyhrnula její rukáv, odvázala promáčený krví můj kus trika a zase ji začala hojit „Mám tu lékárničku" řekla Madison, která vešla do dveří. Vzal jsem ji lékárničku z ruky a hledal jsem dezinfekci a obvaz „Děkuju, teď můžeš jít" řekla Tess, která se starala o Melaninu ruku. „Možná bude ještě chvíli mimo" řekla, kývl jsem „Jak jste se sem z toho lesa dostali tak rychle?" zeptala se s neutrálním výrazem, vyvalil jsem na ni oči „Neptej se, víš, jak to chodí" řekla mi a usmála se „Netušila jsem, že ses tak zlepšil v přemisťování" řekla a balila zase zpátky věci z lékárničky „No, víš..Umm" říkal jsem koktavě, poškrábal jsem se na zátylku. Tess se na mě podívala se zvednutým obočím „Nezlepšil" řekl jsem a už jsem věděl, že to pro mě nebude nic dobrého „Co?" řekla nechápavě a snažila se pousmát „Tak kdo vás teda přemístil?" zeptala se, mlčel jsem a koukal jsem se do země. Přišla ke mně blíž a probodávala mě pohledem, jako máma „Kdo vás přemístil?!" zeptala se trochu vytočeněji „Melanie" řekl jsem a podíval jsem se jí do očí „Cože?! Tys ji to řekl?! Vše před čím jsem ji chtěla chránit!" mluvila tak hlasitě až ji chvílemi přeskočil hlas a pištěla, ustoupil jsem o pár kroků dozadu „Musel jsem, už to začínala používat, aniž by o tom věděla" řekl jsem na svoji obranu „To, ale nezáleželo na tobě!" zaječela na mě „Jo a na kom asi? Ty bys ji to nikdy neřekla. Má právo vědět co je zač" řekl jsem ji a přišel jsem zase o pár kroků blíž, na to Tess ustoupila „Víš vůbec jaký to je. Dívat se na holku, kterou znám od malička a ona si na mě nepamatuje?!" zeptal jsem se a zvýšil jsem hlas „Nemůžu za to, žes před ní používal síly" řekla na svoji obhajobu „Jasný. Muselo to pryč, jako všechno ostatní. Smazáno z paměti. Udělat ji z hlavy ještě větší guláš. Neměla si a nemáš na to právo ji blokovat vzpomínky" řekl jsem „Takto se mnou nemluv! Běž pryč! A jestli ji to řekneš znova tak tě asi už fakt zabiju!" zařvala na mě. Ta svině ji zase chce blokovat hlavu „Vypadni z mého domu!" rozpřáhla se rukou a ukázala na dveře. Nemám na to, rozešel jsem se ke dveřím. Před dveře se přisunula velkou rychlostí obrovská skříň. Nechápavě jsem se podíval za sebe. Melanie seděla na posteli a vraždila pohledem Tess „Cože mi děláš s hlavou!" vyjela po Tess, ta se zaskočeně dívala na Mel „Nemáš ani trochu zkurvenýho práva mi z mozku dělat sračku!" zaječela Melanie, přišel jsem blíž k nim „Co si to ke mně dovoluješ?!" zvýšila hlas Tess, Melanie se zvedal z postele a přišla před ni „Co si to ty dovoluješ hrabat se mi v hlavě?" zeptala se Melanie s nechutí „Takže laskavě přestaň řvát" řekla, Tess byla vytočená a bylo to na ní poznat, zvedla ruku a napřáhla se. Chce jí dát facku. Postavil jsem se před Melanie a Tessinu ruku jsem chytl těsně před mojí tváří. Překvapeně se na mě podívala a pak mě odstrčila zpět na stranu. Melanie se na mě děkovně podívala a pak pokračovala „Jestli mě máš ráda. Vrátíš mi všechny vzpomínky, cos mi vzala" řekla s přesvědčivou tváří „Já se tě snažila chránit" řekla a sáhla na její spánky. Mel zaklonila hlavu a tvář měla v bolestné grimase. Tess z ní sundala ruce a řekla „Na něco si možná nevzpomeneš hned" rozešla se ke dveřím, mávla dvěma prsty a skříň se posunula zpět na své místo a vyšla z pokoje. „Mel?" podíval jsem se na ni. Zamrkala, aby se ze všeho zpomatovala, podívala se na mě a rozešla se směrem ke mně, pevně mě objala. Chvíli jsem stál zaraženě, ale pak jsem ji objal taky. Pak si šla sednout na postel šel jsem si sednout za ní. Vyhrnula si rukáv a podívala se na svou obvázanou ruku „Dlužíš mi krev" řekla a usmála se, podíval jsem se na ni „A ty mě tričko" řekl jsem a hodil jsem po ní úšklebek „Achjoo" řekla smutně a začala si stahovat rukáv. Usmál jsem se a podíval jsem se na ni. Její pleť byla světlá, vlasy měla lehce rozcuchané, svůj pohled jsem nasměroval na její rty, její krásně tvarované růžové rty. Do hajzlu nad čím přemýšlím. Podívala se na mě a usmála se „Na co čumíš blbečku" řekla a zasmála se „Na nic. A jaký blbečku?" zeptal jsem se a hrál jsem dotčeného, protočila oči a zasmála se „Už pudu" řekl jsem a zvedl jsem se z postele

Don'tKde žijí příběhy. Začni objevovat