Odhodlala jsem se mu podívat do očí. Oči měl červené a tváře mokré od slz. Zvedl pohled od země a podíval se do mých očí, pak strhl pohled, otočil se a odešel. Zavřela jsem za ním dveře a sjela jsem po nich zády dolů, začala jsem nekontrolovatelně brečet. Pořád jsem je měla před očima. Ta bolest byla strašná „Madison" probliklo mi hlavou. Vstala jsem ze země, utřela jsem si slzy a vydala jsem se do jejího pokoje. Zastavila jsem se před jejími dveřmi a zaváhala jsem, vzpamatovala jsem se a dveře jsem otevřela. Ležela na posteli jen ve spodním prádle a vesele si pobrukovala s cigaretou v puse „Proč? Madison?" zeptala jsem se nechápavě, podívala se na mě a popotáhla si z cigarety „Já myslela, že si moje kamarádka" řekla jsem zklamaně, ona se začala smát „Ale prosím tě, myslíš, že někdo jako JÁ by se bavil s tebou?" řekla výsměšně „Jo a mimochodem" řekla a vstala z postele „Přišla si pozdě mi pomoct přestěhovat skříň" řekla mi jako otrokovi „Ale ostatně s tím mi už pomohl Tate" řekla s úšklebkem a foukla mi kouř do obličeje, přišla jsem k ní blíž „Nevěřila jsem, že bys mohla být taková svině" řekla jsem nevěřícně a odešla jsem z pokoje.
Došla jsem k sobě do pokoje a posadila jsem se na postel „Proč mi to udělali? Proč?" ptala jsem se sama sebe. Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Bledá pleť zvýrazňovala zarudlé oční víčka, podívala jsem se kousek výš. Bodlo mě u srdce, dívala jsem se na přilepené fotky mě a Tatea na zrcadle. Znovu se mi nahnaly slzy do očí, zatřásla jsem hlavou, abych je zahnala „Už to jsou jen vzpomínky" šeptla jsem a fotky jsem podpálila. Dívala jsem se na oranžový plamen, který pohlcoval vše, co mu stálo v cestě. Fotky začaly černat a kroutit se. Podívala jsem se na tu černou barvu a vzpomněla jsem si na ten den, kdy za mnou do pokoje přišel Josh a řekl mi všechny pro mě šílené věci, ale teď jsou to součásti mého života. Zvedla jsem se z postele, vyšla jsem na chodbu a šla jsem po schodech dolů. Vyšla jsem ze dveří. Došla jsem do lesa, vylezla jsem na strom dost vysoko, abych viděla část lesu. Sáhla jsem si na krk a nahmatala jsem svůj náhrdelník a sundala jsem si ho, podívala jsem se na něj a hned jsem si vzpomněla na tu noc, co mi ho Tate dal. Pevně jsem ho stiskla, zahnala jsem vzpomínku a zahodila jsem ho do hustého lesa. Náhrdelník se ve svitu měsíce zatřpytil a pak ho pohltil tmavý les. Představila jsem si naši ulici, mrkla jsem a přemístila jsem se.
Dopadla jsem na kolena „Sakra, to budu muset ještě vychytat" řekla jsem si pro sebe. Rozhlédla jsem se, byla jsem na koci ulice. Rozešla jsem se, po několikati metrech jsem na začátku ulice uviděla Joshe, který se nepřítomně koukal na zem. Rozběhla jsem se k němu a skočila jsem mu kolem krku. Zarazil se, ale hned mě silně objal. Odtáhl se ode mě a podíval se na mě „Co se stalo?" zeptal se mile, ta slova ani nevím, proč mě zasáhla „Já. Načapala jsem je spolu" řekla jsem a do očí se mi navalily ihned slzy. Josh mě zase objal a začal mě rukou hladit po zádech. Odtáhli jsme se od sebe „Pojď dovnitř" řekl a rozešli jsme se k němu domů. Posadili jsme se na postel „Řekni mi, co se stalo, teda pokud chceš" řekl mi, kývla jsem na souhlas. Řekla jsem mu, co se dneska stalo. Podívala jsem se na jeho reakci, byla to směs všeho možného, vzteku, lítosti, soucitu. Nevydržela jsem zadržovat slzy a znovu jsem začala brečet, Josh si mě přitáhl k sobě a začal mě uklidňovat „Pššt, to bude dobrý" šeptal mi do ucha a krouživými pohyby mě hladil po zádech. Začala na mě dopadat únava „Jsem tady" řekl a to bylo poslední, co jsem slyšela, než jsem usla
