Pohled Joshe
Jel jsem v taxíku domů k Tateovi. Taxi zastavil před jeho domem, zaplatil jsem a šel jsem zazvonit. Za chvíli se otevřeli dveře a v nich stála Tateova máma „Ahoj" pozdravila mě svůdně „Paní Langdonová, je Tate doma?" zeptal jsem se slušně, ona se usmála „Nač to vykání, říkej mi Kate" kývl jsem na souhlas „Je nahoře" dodala a pustila mě dovnitř. Vyšel jsem schody po dvou a vletěl jsem mu do pokoje „Joshi" řekl překvapeně a zvedl se z postele „Nemáš být v letadle?" zeptal se a prohlédl si mě „A kde je Melanie?" vyptával se „Ušila to na mě, chtěla odletět někam sama. Nastoupila do letadla dřív a pak nějak zařídila, aby letělo dřív" řekl jsem, a on se zasmál „Převezla tě holka" posmíval se mi „Hele co řešíš, poletíme dalším a najdeme ji" řekl v klidu „Jenže to letadlo do New Yorku nedoletělo" řekl jsem smutněji „Jak to myslíš?" zeptal se nechápavě „Než stihlo pořádně odletět z letiště, tak vybouchlo" řekl jsem a šel jsem se posadit, Tate na mě koukal s otevřenou pusou „To si děláš prdel" řekl a posadil se vedle mě „Takže Melanie" začal s vyraženým dechem „Nejsem si úplně jistej" přiznal jsem „Vždyť si říkal, že v něm byla" upozornil mě „Jo, ale necítil jsem její energii ve vzduchu" řekl jsem a zvažoval jsem další teorii „Co to meleš?" zeptal se nechápavě, mávl jsem rukou ať to nechá být „To letadlo nemělo jak bouchnout, někdo musel použít síly" řekl jsem svou myšlenku nahlas „Myslíš, že Mel?" zeptal se udiveně „To si nemyslím, ale každopádně někdo se ji snažil zabít" pokračoval jsem v teorii „Madison" řekl znechuceně „Melanie je na to až moc chytrá" šeptl jsem si pro sebe „Ona v tom letadle vůbec nebyla" řekl jsem finální myšlenku. Prudkým pohybem jsem se zvedl a rychlým krokem jsem šel k Tateově Macbooku „Co děláš?" zeptal se zmateně a šel za mnou „Vyhledávám další lety z toho letiště" řekl jsem a díval jsem se na rozpis „Do New Yorku?" zeptal se. Podíval jsem se na něj „Kamkoliv" řekl jsem a začal jsem se dívat na lety, co dnes letí. Asi za 20 minut jsem našel všechny lety, kterými mohla letět „Fajn, Montana, Dallas, Florida, Ohio a Mexiko. Doufám, že máš našetřeno" řekl jsem a usmál jsem se
O šest měsíců později
Jedu do Dallasu, tentokrát sám. Tate to vzdal po Nevadě, ale já vím, že tam někde je. Dává si, ale pozor. Zastavil jsem na parkovišti. Po několika hodinovém hledání všude možně a jakkoliv zase neúspěch. Seděl jsem na skále, díval jsem se na město a myslel jsem na Melanie, po hodině jsem se rozhodl jet domů
