Z pohledu Melanie
S čistou hlavou jsem začala přemýšlet „Mám to skončit s Tatem? Ne to nemůžu, miluju ho i přesto. Vím, jaký je znám ho, nikdy mi neublížil. Jo holka, ale to pořád nemění nic na tom, že zabil 12 lidí. To sice jo, ale byli to špatní lidi" honilo se mi hlavou. Pociťovala jsem už docela velkou únavu, tak jsem šla spát.
Ráno
Držela jsem svůj mobil v ruce a nervózně jsem se procházela po pokoji. Šla jsem k oknu, pohledem jsem přejela ulici. Klepala jsem si telefonem o bradu „Udělám to" špitla jsem si pro sebe, odemkla jsem si telefon a najela jsem na své kontakty
Melanie: Za 30 min na louce
Odeslala jsem zprávu. Nečekala jsem na odpověď a šla jsem se převléct. Vyrazila jsem z domu, šla jsem skoro půl hodiny na louku. Akorát jsem si neuvědomila, že jdu jinou stranou. Byla jsem na úplném kopci louky. Začala jsem pomalu scházet dolů. Tráva byla bez života a stromy okolo bez barevného listí. Byla jsem za půlkou kopce, začal foukat studený vítr. Zachumlala jsem se do svého svetru. Byla jsem už pod kopcem. A on už tam stál, ke mně zády. Přišla jsem blíž a sáhla jsem mu na rameno. Otočil hlavu a pak se otočil celý. V jeho tmavě hnědých očích byla poznat nejistota „Melanie, já" začal Tate, podívala jsem se mu do očí. Přišla jsem blíž a políbila jsem ho „Jen už prosím nevraždi lidi" řekla jsem „Dobře" řekl a zakýval hlavou a přilepil se mi na rty
O 3 týdny později
Sedím v autě a poslouchám Joshův pokus zazpívat písničku It's Time „Ježiši" řekla jsem umučeně a hlavou jsem začala mlátit o palubní desku „Líbí?!" zařval přes hlasitost písničky a šibalsky se usmál „Hej věříš, že moc?" zeptala jsem se ironicky „Tak to jsem rád" řekl a začal zpívat ještě víc nahlas. Natáhla jsem ruku k rádiu a ztlumila jsem hudbu, Josh se na mě podíval a zatvářil se smutně „Stejně ti to nežeru" řekla jsem a usmála jsem se, on se zasmál „A kamže jedeme?" zeptala jsem se a koukla jsem se z okna „Do San Franciska" řekl, podívala jsem se na něj stylem, to si ze mě děláš prdel „Říkal si, že jedeme kousek za město!" řekla jsem mu „Však jo" řekl a zakřenil se „Já tě jednou asi fakt zabiju" řekla jsem mu a zasmála jsem se jakej je to blbec.
Po hodině a půl
Zatavili jsme na benzínce „Jak můžeš vyjet na "výlet" a nenatankovat?" zeptala jsem se nevěřícně, podíval se na mě a podrbal se na hlavě „Hups?" řekl a zatvářil se trochu ztrapněně. Zaplatili jsme benzín a pokračovali jsme v cestě „Proč tam vůbec jedeme?" zeptala jsem se znuděně „Potřebuju si něco zařídit" řekl a koukal se na silnici „A proto tu mám trčet i já?" zeptala jsem se „Potřebuju společnost, aby nebyla nuda" řekl nevině a pousmál se „Bože" šeptla jsem a opřela jsem si hlavu o opěrátko
