,,Angelo, vstávej!'' hlas mé mámy mě probudil natolik, že jsem bez dalšího zdržování v posteli vstala. Postel jsem nechala rozestlanou a rovnou jsem šla do koupelny si pročesat vlasy a trošku se opláchnout. Chodím do druhého ročníku střední školy u nás ve městě, neměla jsem to daleko, ale i tak mi příprava do školy vždy trvala dost dlouho, abych zase nestíhala. Oblékání do školy bylo usnadněný tím, že musíme nosit povinně uniformu a tak jsem si nelámala hlavu a popadla modrou sukni s tričkem, který má na levé straně u prsa znak naší školy. Z koupelny jsem přešla do pokoje a naházela všechny potřebné učebnice do tašky. Naposledy jsem se koukla do zrcadla a popadla jsem batoh a šla na snídani. Většinou ráno snídám jogurt a dnešek nebyl vyjímkou. U snídaně jsem si naposledy zopakovala matiku, kterou máme první hodinu. Přeskočila jsem to očima a rozloučila jsem se s mamkou. Dala jsem jí pusu na tvář a věnovala jí krátké zamávání. Zabouchla jsem za sebou dveře, nasadila jsem si sluchátka a vyšla jsem ke škole. Dneska jsem překvapivě stíhala, takže jsem si mohla užívat slunného dne. V momentě, kdy skončila nejmíň desátá písnička jsem konečně stála před školou. Sluchátka jsem schovala do tašky a vešla jsem do budovy. Po pár krocích jsem, ale byla sražena k zemi někým, kdo do mě narazil. ,,Sakra, to se nemůžeš koukat? Na co máš asi ty oči?" podrážděně jsem spustila na holku, která do mě vrazila. Povýšenecky se na mě podívala a šla si zase po svým. To se mi nemůže ani omluvit? Naštvaně jsem se zvedla a šla do třídy. Sedělo tam už pár lidí a tak jsem kolem nich jen prošla a šla jsem si sednout do mé zadní lavice. Nachystala jsem si všechny potřebné věci a ještě jsem zkontrolovala facebook.
Pět minut po zvonění a učitel nikde? Z mého přemýšlení mě vyrušila osoba, která právě vešla do třídy. ,,To je v háji." zaklela jsem si pro sebe, ale překvapivě to bylo moc hlasitý a nechtěně jsem na sebe upoutala pozornost celé třídy. Zasunula jsem se do lavice a sklopila hlavu. Cože? To snad není možný, vždyť vypadá tak mladě. Znovu jsem se koukla na učitelku, která právě psala své jméno na tabuli. Její plavovlasé vlasy, které měla rozpuštěné byly důkazem, že je to ta samá osoba se kterou jsem se dneska dostala do potyčky. Nevypadala tak nesympaticky jak na chodbě, ale i tak jsem z ní měla zvláštní pocit.
,,Jmenuji se Jessica Bore a jsem ode dneška vaše nová učitelka matematiky, protože vašeho dočasného učitele postihla závažná nemoc a protože vás neznám tak se mi všichni popořadě představíte." První začal Lukas a pokračovalo to až ke mně. Postavila jsem se, v hlavě jsem to už měla trochu připravený a tak jsem bez váhání spustila. ,, Jmenuji se Angela Cooper, je mi 16. Ráda čtu a nesnesu lidi co se neumí omlouvat." Moje poslední věta byla směrovaná k ní a myslím si, že jí to došlo. Obvykle se takhle nechovám, ale prostě to ze mě vyletělo a nešlo to vrátit. Usmála se. Cože? Ona se usmála? Čekala bych, že jí to naštve nebo mě vyhodí ze třídy, ale ona se usmála? To nám to pěkně začíná.
,,Tak pro dnešek je to vše, zítra si napíšeme menší test, abych věděla jak na tom jste." Ukončila hodinu a já si naházela věci zpátky do tašky. Chtěla jsem už jít, ale učitelka si mě zavolala ke stolu. Poslušně jsem se posadila do přední lavice a čekala co chce. ,,Angel, můžu ti tak říkat?" na náznak souhlasu jsem zakývala hlavou. Obešla svůj stůl a posadila se na něj. ,,Ohledně toho dneška mě to mrzí, měla jsem na spěch a tak se ti chci teď omluvit." Usmála jsem se a ujistila jsem jí, že je to v pohodě. Docela mě její chování překvapilo, ale nechala jsem to plavat a šla na jinou hodinu.
Zbytek dne uběhl rychle a já konečně mohla jít domů. Nechodila jsem na obědy do školy, protože jsem se tam nikdy nenajedla a tak jsem jedla doma. Bylo to lepší, než čekat frontu na něco, co ani nevypadalo moc chutně navíc nepotřebuji se dozvědět nové drby. Po cestě domů jsem pořád přemýšlela nad tím rozhovorem s naší novou učitelkou. To nám teda hezky začíná týden, musela jsem se na tím zasmát.
Odemkla jsem dveře od domu, zula boty a šla do kuchyně, kde jsem si vzala z ledničky jídlo, který mi včera připravila máma. Jen jsem si ho ohřála a posadila se ke stolu. Zapnula jsem si notebook a přihlásila se na facebook. Hned na mě vyskočila nová žádost o přátelství, klikla jsem na to a překvapilo mě, že si mě chce přidat Jessica Bore. Ano! Ta Jessica Bore.
ČTEŠ
I promise you
Short Story,,Uvidíme se, slibuji!" To byly poslední slova co jsem od ní slyšela. Sesypala jsem se na zem jako domeček z karet. Kdo to kdy mohl čekat, že se zamiluji do své učitelky.
