Nastal čas, kdy táta už musel jet. Máma se mu nabídla, že ho hodí na letiště, protože stejně musí jít do práce. Přemlouvala mě, ať jedu s ní a nezůstávám doma, ale protože měla přijít Jessica tak jsem odmítla. Cítila jsem se líp, potřebovala jsem si jen uvědomit, že vše co se stalo, tak se stalo a neznamená to nutně, že se mi to bude dít pořád. Ano, poznamená mě to na celý život, ale musím žít dál bez ohledu na věci, které se staly.
,,Tak se tu měj Angelo, mám tě moc rád.'' Rozloučil se se mnou a já ho silně na rozloučenou objala. Nejhorší na tom je, že to může být naposledy co ho vidím, protože jeho práce je hold nebezpečná. Ukápla mi slza, které si všiml a hned ji utřel. Usmál se na mě a zamával. Stála jsem mezi dveřmi a sledovala jak auto vyjíždí od domu, když bylo za horizontem, zavřela jsem dveře a napsala Jessice, že může přijít. Posadila jsem se na gauč a čekala, kdy se konečně ozve zvonek od dveří. Cesta jí trvala delší dobu, protože autem by to bylo moc nápadný, navíc by neměla kde zaparkovat.
Konečně. Zajásala jsem a běžela ke dveřím. Rozhlídla jsem se po ulici a až pak ji vtáhla do do domu. Přitáhla jsem si ji k sobě a začala ji líbat. Myslím si, že to ode mně nečekala a to si mi líbilo. ,, Jsi slavná ve škole. Padlo o tobě dneska ve všech hodinách pár slov.'' Zasmála jsem se, i když to nebyl upřímný úsměv. Proč lidé mají tendenci řešit ostatní, bez jejich přítomnosti, dělá jim to dobře? ,,Tak aspoň něco se mi povedlo." S Jess jsme šly nahoru do pokoje pro hosty, protože jsem se pořád ještě nedokázala přenést přes ten sen. Povídala mi o nových věcech a donesla mi nějaký učení, abych se nenudila. Za poslední měsíc jsem chyběla ve škole víckrát, než za celou svoji školní docházku, nemohla jsem si to dovolit, ale jisté věci mi to znepříjemňovaly. Přinesla mi taky dobrou zprávu a to, že Wilsona vyhodili a čeká ho ještě soudní řízení, na moje neštěstí tam budu muset svědčit a znovu si připomínat něco, na co se tak úporně snažím zapomenout. Byla jsem z toho celá nesvá a nedokázala jsem se uvolnit naštěstí to Jessica vycítila. ,,Uvolni se, jsem tu s tebou.'' Chytla mě za bradu a vtiskla mi letmý polibek, pak se zvedla a šla do koupelny napustit vanu. Překvapila mě, ale ještě víc mě překvapila, když se začala svlékat i ona. Vana nebyla malá, ale nikdy jsem se takhle s nikým nekoupala a trochu jsem se styděla. Hladina se pod námi zvedla a alespoň zakrývala moje intimní partie. ,,Neskrývej se, stejně jsem tě už viděla." Mrkla na mě a trochu jsem se uvolnila. Opřela jsem se o její nohy a povídaly jsme si. Lepší odreagování jsem si nemohla ani přát. Když jsme pocítily, že se voda začíná ochlazovat, vylezly jsme ven.
,,Neuděláme si palačinky?" Zeptala se Jess a v jejím hlase jsem pocítila vzrušení jak u malého dítěte, které se těší na rodiče, které ho vyzvednou ze školky. Zasmála jsem se a rozběhla se do kuchyně. Nenechala mě dlouho čekat a slyšela jsem za sebou její kroky. Připravila jsem všechny ingredience na stůl. Sedla jsem si a schválně sledovala Jessicu při práci. Byla roztomilá jak při smání krčila svůj nos, tak trochu mi připomínala králíka. ,,Čemu se tak směješ?'' ,,Tobě, vypadáš nádherně." Seskočila jsem z linky a objala ji zezadu. Otočila se ke mně a vtiskla mi letmý polibek. Nevím jak to vždy dokáže, ale s ní zapomínám na okolní svět. Zaslepila mě, zaslepila mi moji mysl. Otočila se zpátky a pokračovala v přípravě, mezitím jsem připravila pánvičku a začala dělat první várku, kterou jsem následně namazala nutellou a připravila na stůl.
,,Mňam, lepší palačinky jsem snad nikdy nejedla," řekla jsem a strčila jsem si do pusy poslední sousto. ,,Já vím." Řekla vychloubačně. ,,Ale noták, brzdi se nebo ti to tvoje ego zase uzemním.'' Vyplázla jsem na ni jazyk a začala sklízet ze stolu. Špinavé nádobí jsem dala do myčky a šla jsem si zase sednout k Jessice, která si něco četla na mobilu. Chtěla jsem se podívat, ale jakoby tam něco skrývala a mobil si zase dala do kapsy. Dál jsem to neřešila a sedla jsem si do jejího klínu. Nohy jsem dala kolem jejího pasu a hlavu jsem si položila na její rameno. Tak moc jsem ji milovala, že bych si už nedokázala představit život bez ní. Nevím jak by můj život vypadal, kdybychom se v ten den nesrazily, je to osud, který má nevypočítatelný konec, respektive není u konce. Z mého přemýšlení mě vyrušil její dech na krku. Zvedla jsem k ní hlavu a začala jsem ji líbat. Zvedla se se mnou a já pořád měla omotaný nohy kolem jejího pasu. Nesla mě nahoru do mého pokoje, ale včas jsem ji zarazila. Nechtěla jsem tam chodit, aspoň né teď. Zmateně se na mě podívala, ale nevěděla jsem co ji mám říct. Šla jsem zpět do obýváku a sedla si na sedačku, vedle mě si sedla Jessica a chtěla vysvětlení.
,,Něco jsem ti neřekla. Včera večer jsem si vzala víc prášků na uklidnění než jsem měla a to způsobilo, že se mi v noci zdál jeden sen..." koukala se mi do očí a poslouchala každé moje slovo. ,,V tom snu byl muž, který mě honil po celý škole, až mě nakonec doběhl. Makal na mě, ale nespolupracovala jsem a on mě začal bít, nebyl tam nikdo kdo by mi pomohl.'' Hlas mi sklesl a ukáplo mi pár slz, které mi hned pohotově Jess utřela. Přitáhla si mě k sobě a pohladila mě po vlasech. ,,Neboj se, všechno bude dobrý, jsme na tohle spolu." Zvedla se a já ji následovala, bylo mi jasný co chce udělat. Stály jsme obě před zavřenými dveřmi a já si dodávala sílu otevřít dveře, chytla mě za ruku a já byla ráda, že na to nejsem sama. Chytla jsem za kliku a vstoupila. Pokoj byl stejný jako jsem ho opustila, pochopitelně. ,,No vidíš, postavila ses sama sobě. Svítá na lepší časy." Řekla a věnovala jsem ji krátký úsměv.
ČTEŠ
I promise you
Short Story,,Uvidíme se, slibuji!" To byly poslední slova co jsem od ní slyšela. Sesypala jsem se na zem jako domeček z karet. Kdo to kdy mohl čekat, že se zamiluji do své učitelky.
