Jakmile jsem otevřela dveře do pokoje, už mi v kapse od mikiny zvonil mobil. Podívala jsem se na displej kdo volá a ani mě nepřekvapilo, že je to Jessica. Nechtěla jsem jí to zvednout, byla jsem na ni naštvaná. Zachovala se ke mně dost hnusně, ale hovory se pořád opakovaly. Byla vytrvalá a to mě přimělo k tomu, abych jí konečně zvedla mobil. ,,Halo?" ,,Promiň Angelo, nechtěla jsem se k tobě tak chovat. Mám teď nějaký problém a nechci ti způsobovat starosti." ,,Jess, chodíme spolu, měly bychom to řešit spolu." Řekla jsem teď už klidným hlasem. ,,Promiň, nechci tě do toho tahat. Miluji tě Angel.'' Hned po tom mi zavěsila mobil. Posmutněla jsem, protože zjevně není něco v pořádku, ale víc mě štvalo to, že mi nechtěla říct co se stalo.
Šla jsem si dát rychlou sprchu a pak jsem se zabalila do peřiny s knížkou v ruce. Poslední dobou jsem neměla čas na čtení, možná že mi ten čas nahradila právě Jessica, ale byla jsem ráda, že je to zrovna ona s kým trávím čas. Četla jsem si asi dvě hodiny a stihla jsem přečíst knížku, kterou mi táta doporučil. Šla jsem si vzít ještě něco z ledničky a teprve pak jsem si šla lehnout. Usnula jsem téměř hned, ale kolem jedné v noci mi začal zvonit mobil. Světlo z displeje mě oslepilo, ale viděla jsem kdo mi volá. ,,Víš kolik je hodin?" ,,Vím, stojím před tvým domem. Pustíš mě dovnitř?" Prosícím tónem se mě zeptala, tipla jsem hovor a pomalu a tiše jsem šla ke dveřím. Snažila jsem se našlapovat co nejtišeji to šlo. Otevřela jsem vstupní dveře, před kterýma stála Jessica. Vrhla se mi kolem krku a dala mi pusu na čelo. ,,Promiň za to všechno, neměla jsem se tak chovat a protože mě tížilo svědomí, potřebovala jsem tě vidět, jinak bych asi neusnula." Jen jsem se usmála a pozvala ji dovnitř, rovnou šla do mého pokoje a sedla si na postel. ,,Vzbudila jsem tě?" ,,Jako normální člověk v noci spím, takže ano vzbudila, ale jsem ráda, že tu jsi." Zamkla jsem dveře od pokoje, aby nás při nejhorším máma nenašla. Rozestlala jsem i druhou půlku postele, aby si mohla za mnou lehnout. ,,Chceš půjčit nějaký tričko na spaní?" Kývla a já ze skříně vyndala šedý, volnější triko. Jessica byla o něco větší než já, ale i tak jí to triko bylo dlouhý. Vlezla si za mnou do postele a přitulila se ke mě. Začala mě líbat na krku, ale byla jsem na to až moc unavená, a tak jsem jí řekla, že dneska ne, protože ráno vstáváme brzo. Chytla mě kolem pasu a dala mi pusu do vlasů. Společně jsme spolu usnuly v náručí.
Probudilo mě až světlo, které se dralo přes žaluzie. Podívala jsem se na budík a byl čas vstávat, protože byl ale ještě čas a máma dneska šla do práce už brzo ráno, rozhodla jsem se, že nechám Jessicu ležet v posteli a půjdu jí připravit snídani do postele. Jako první jsem dala vařit vodu na kávu a začala jsem dělat toasty pomazaný nutellou. Všechno jsem to dala na tácek, ale k dokonalosti chybělo ještě něco. Utrhla jsem malý kousek papírku a napsala na něj: Jsi moje světlo dne. Položila jsem ho na tácek a šla nahoru do pokoje, Jessica se pomalu už probouzelo a když spatřila snídani, věnovala mi jeden z její dokonalých úsměvů. ,,Nemusela sis dávat takovou práci.'' ,,Ale jo musela, už jenom kvůli tomu úsměvu." Natáhla jsem se k ní a políbila ji na rty. Posunula se trochu, aby mi udělala místo, sedla jsem si k ní a pustily jsme se do snídaně.
,,Chceš půjčit nějaký oblečení?'' ,,Ne, to je dobrý. Vezmu si to, v čem jsem včera přišla.'' Přešla jsem ke skříni a vytáhla z ní vypranou školní uniformu. Stoupla jsem si před zrcadlo a začala se převlékat. Ve škole jsem byla zapojená do projektu o zrušení uniforem, protože mi přišlo jako nesmysl je zavádět, aby někteří neměli posměšky na oblečení jiných a tudíž nemohli ostatní šikanovat. Přijde mi to absurdní, protože i tak si většina z nich našla něco, čím by uráželi ostatní. Jessica si na sebe vzala černé jeany, který jí mimochodem dělaly fakt hezký zadek. Při pohledu na ní jsem si skousla ret a toho si všimla Jess. ,,Zkus mě nesvlékat pohledem, jinak se to provalí.'' Mrkla na mě a navlékla si triko. Ještě jsme si šly společně vyčistit zuby a tak jsem musela dát nějaký ten čas Jessice, aby se namalovala. Já nikdy neměla vztah k malování, přišlo mi to zbytečný, protože jsem se chtěla zalíbit lidem tak, jaká opravdu jsem. U Jessicy jsem to chápala, byla ztělesněním ženské krásy a nějak to k ní už patřilo, ale i nenamalovaná je krásná, i když mě vždycky bouchla do ramene, když jsem jí zaujatě sledovala, jak jí to sluší. ,,Připravená?" Vyšla z koupelny a já jen pokývla hlavou a zvedla se z postele. Doufala jsem, že auto nenechala přímo před domem, aby si toho nevšimla máma, naštěstí jí to napadlo a zaparkovala naproti u dětského hřiště. Rychle jsme přeběhly silnici, abychom nikomu nedaly důkaz, že jsme spolu. Sedla jsem si jako vždy na místo spolujezdce a vyjely jsme. Celá ta ranní atmosféra, na mě působila pozitivně. Venku svítilo sluníčko, které jsem cítila na svých rukou, spokojeně jsem byla vedle Jessicy, se kterou jsme se usmířily a z rádia se ozývala pohodová písnička, která celou tu chvíli obohatila. Ke štěstí mi nic nechybělo, ale uznávám. Zajímalo mě, proč na mě byla Jess tak hnusná, ale respektovala jsem její rozhodnutí mi o tom neříct, asi měla dobrý důvod, proč mě tím nezatěžovat. Jenom s ní jsem zapomínala na okolní svět, jakoby se celý svět zastavil a jediná já si užívala tak dokonalý chvíle. Vytáhla jsem z kapsy mobil a foťák jsem nasměřovala na nás dvě. Na fotce jsem působila šťastně a to jsem taky byla, vedle mě byla Jessica, která se věnovala řízení, ale z jejího obličeje se dalo vyčíst, že i přes to se usmívala. S Jess jsme už měly dost společných fotek, který jsme pořizovaly ve společných chvílích. Je pravda, že se fotografií zachycuje jen určitý okamžiky, ale je důležitá pro tvorbu a zachování vzpomínek na horší časy.
Tak jo, po sakra dlouhý době, tu je další část... Tak trošku jsem si potřebovala dát od všeho pohov, ale slibuji, že se vše vrátí do starých kolejí :)
ČTEŠ
I promise you
Short Story,,Uvidíme se, slibuji!" To byly poslední slova co jsem od ní slyšela. Sesypala jsem se na zem jako domeček z karet. Kdo to kdy mohl čekat, že se zamiluji do své učitelky.
