Přišel den D, kdy jsem se měla podívat znovu na člověka, který mě dostal do stavu, ve kterém jsem poslední týden byla. Situaci mi pomáhala nadlehčovat Jessica, která mi v tomhle ohledu hodně pomohla. Mrzelo mě, že nemám u sebe ještě někoho, jako byl Bill, se kterým jsem mimochodem ještě nemluvila od toho nedorozumění. Máma se ke mně chovala jak cizímu člověku, nevěděla jak se má ke mně chovat, chápu to, ale bála se mě i dotknout aby to náhodou ve mně nevyvolalo nějaké vzpomínky, prý jí to řekla doktorka u které jsme byly. Přišlo mi to, že máma celou tuhle záležitost prožívala víc jak já a začalo mi to vadit. Co se týká Willsona, tak ho mezitím zavřeli, aby neměl šanci odcestovat pryč ze země. Od toho co u mě byla Jessica doma, jsem začala na oplátku chodit k ní domů, kde jsme měly větší soukromí. K ničemu velkému ale nedošlo, protože jsem se na to necítila, byla jsem ráda, že mě v tomhle respektovala.
,,Začni se připravovat, za hodinu bychom měly vyjet." Zavolala na mě máma z kuchyně. Zvedla jsem se od počítače a přešla ke skříni. Hledala jsem něco víc formálního, ale nakonec jsem si vzala černé kalhoty s bílou košilí. Jednoduché, ale elegantní. Vlasy jsem si svázala do vysokého culíku. Bála jsem se tam jít, i když jsem věděla, že tam bude se mnou máma i Jessica. Šlo jen o moji výpověď, aby ho mohli odsoudit. Napsala jsem ještě zprávu Jess, že se tam uvidíme a šla jsem za mámou do kuchyně. Byla oblečená do černého kostýmku, kdybych nevěděla co dělá, myslela bych si, že je to nějaká advokátka. Podala mi kafe, abych se trochu zklidnila, ale podle všeho ho potřebovala ona víc. Když jsem dopila kafe, byl čas jet. Nasedly jsme do auta a jely do vedlejšího města, kde se měl konat soud. Před velkou vchodem do budovy jsem viděla čekat Jess, chtěla jsem se k ní rozběhnout a obejmout, ale pak jsem se zarazila. Musím si zvyknout na to, že nejsme normální pár. Přivítaly se s mámou a společně jsme vstoupily. Měly jsme ještě pár minut čas, tak jsme seděly na lavičce a čekaly, až nás pustí dovnitř.
,,Můžete jít.'' Vyzval nás muž do místnosti. Posadily jsme se na lavičku a kousek od nás seděl Willson. Na jeho tváři nebyl žádný náznak lítosti nebo litování a to mě docela vyvedlo z míry, protože jsem čekala nějakou lítost v jeho očích. Soudkyně řekla porotě o co přesně jde a začala slyšení. Nejdříve si předvolala Jessicu, která ji vše řekla od okamžiku, kdy si všimla zavřených dveří. Šlo nám o to, abychom jen přesvědčily porotu a v tomhle případu si myslím, že to nebylo těžký, kvůli minulosti Willsona. Po Jess předvolali mě, posadila jsem se čelem k lidem a musela jsem slíbit, že budu mluvit jen a jen pravdu, hned po tom se mě ujal obhájce protistrany. ,,Můžete nám slečno povědět, vaši verzi toho všeho?" Kývla jsem hlavou a začala od toho, když jsem přišla o pár minut později do vyučování. Vyprávěla jsem docela dlouho, byla jsem ráda, že mě nikdo nepřerušoval, ale jakmile došlo k okamžiku, kdy na mě začal sahat, snažila jsem se v sobě udržet slzy, ale pár mi jich uteklo.
,,U výslechu jste řekla, že vám tady pan Willson řekl něco ohledně spaní s učiteli.'' Polkla jsem a chvíli přemýšlela co na to odpovím. ,,O mě se ve škole hodně šíří drby, protože se o svým soukromí moc nesvěřuji.'' Stručně jsem odpověděla a mé oči putovaly k Jess, která se na mě jen usmála. Pro Willsona to už bylo ztracený, nebylo nic co by na mě měl a tak nás vyvedli z místnosti abychom dali prostor pro porotu, která se měla rozhodnout. Netrvalo to ani 5 minut a zavolali nás zpět.
,,Obviňuji zde přítomného Franka Willsona vinným za pokus o znásilnění. Bude mu zakázaná činnost a čeká ho 8 let ve vězení." S výsledkem jsem byla spokojená, alespoň na dobu kdy bude pod zámkem, podívala jsem se na jeho výraz ve tváři, ale pořád zůstal v klidu, jako by mu nedocházelo co se vlastně stalo. S mámou jsme se objaly, poděkovala jsem Jessice, že tam se mnou vůbec byla a máma navrhla, že půjdeme společně do kavárny to oslavit. Překvapivě Jess souhlasila a místo do auta, jsme šly do blízké kavárny. Netušila jsem jak to teď všechno bude, ale každopádně jsem se už chtěla vrátit do školy a myslím si, že i Jessica by to uvítala, protože takhle jsme moc času na sebe neměly.
,,Co si dáte?" Zeptala se nás mladá sympatická servírka. Objednaly jsme si kafe a k tomu muffiny, které měli v nabídce. ,,Počkejte na mě, jen si odskočím.'' Oznámila a šla jsem k záchodům. Potřebovala jsem chvíli klid. Hlasitě jsem oddechovala, abych se zklidnila, protože co sakra dělám v kavárně s mojí mámou a učitelkou, s kterou mám vztah? Bála jsem se aby se to neprovalilo ven, protože mi stačilo to co se dneska řešilo. Když jsem pustila vodu abych si opláchla obličej, vstoupila na záchody zrovna Jessica. Bez přemýšlení jsem se k ní vrhla, nedokázala jsem se pořád přetvařovat, že je to pouze jen učitelka. ,,Jsi v pořádku?'' ,,V naprostým, jen je toho na mě moc. Jsme tu s mojí mámou, která o nás neví a nechci aby se to provalilo." ,,Neboj se Angelo, za necelé tři roky vyjdeš střední a pak můžeme být spolu.'' ,,Máš pravdu.'' Políbila jsem ji a vyšla ze záchodů. Posadila jsem se zpět ke stolu, kde už bylo kafe. Oddechla jsem si, když jsem si všimla nezaujatého výrazu mámy, jednou stejně přijde doba, kdy ji představím svoji přítelkyni. Kdo v co se ještě stane. Přiložila jsem si hrnek ke rtům a usrkla jsem si malý doušek, ale rychle jsem se odtáhla, protože to bylo vařící. V tom mi zavibroval mobil oznamující novou zprávu. Zítra tě někam chci vzít a mimochodem ti ta košile dělá sexy postavu ;) Zasmála jsem se a v tom jsem uviděla Jessicu, která měla v ruce ještě mobil a mířila k nám. Posadila se naproti mě a pustila se do jídla.
ČTEŠ
I promise you
Short Story,,Uvidíme se, slibuji!" To byly poslední slova co jsem od ní slyšela. Sesypala jsem se na zem jako domeček z karet. Kdo to kdy mohl čekat, že se zamiluji do své učitelky.
