Alfa and Unknown [Ereri/Riren; CZ/SK]

Kapitola 3.

Eren (BobaHeichou) - normálně

Erwin (BobaHeichou) - kurzíva

Levi (já) - tučně

Práve som dokončoval nejaké papiere, keď tu som započul ako niekto klope na dvere. Očakával som, že to je buď niekto z kadetov, ktorých poslala Hanji, že mi niečo zabudla povedať alebo dať, aj keď som všetko potrebné vedel. Mne ako prvému dala výsledky testov a prášky, takže som bol so svojím kódom oboznámený. Preto som povedal ako vždy, že je otvorené a nezdvíhal som pohľad z tej kôpky papierov, ktorá ešte nebola úplne dokončená. Nemám rád, keď ma niekto ruší z práce, obzvlášť, keď je to za voloviny.

Dvere sa otvorili, osoba vstúpila dnu a s pristátím niečoho na podlahu sa aj dvere zavreli. Nedôverčivý pohľad som uprel k miestu hluku, no akonáhle som uvidel nižšiu mne tak známu postavu s taškou pri nohách, ako na mňa upiera ten jeho zvyčajne chladný pohľad, v mojich očiach nešlo skrývať drobné prekvapenie.

So slovami, že potrebuje niekde prespať sa vydal ku gauču a hodil naň predtým zmienenú tašku očividne s jeho vecami. Náhle akoby na chvíľu práca zmizla a jediným objektom, ktorý boli moje oči schopné vidieť bol on. Neplánoval som ho poslať preč, priam naopak. Lenže tu sa vyskytuje otázka, prečo. Asi má na to nejaké vlastné dôvody a mne to môže byť tak jedno.

"Môžeš zostať ako dlho chceš" odvetil som prosto, no stále som z neho nemohol spustiť zrak. Ani nie tým nezvykom, že tu bude spať ako skôr tým sladkastým závanom drobnej vône, ktorú som pocítil akonáhle vošiel do miestnosti. Bola taká ... iná, lepšia, sviežejšia než ostatné a privádzala ma na nekalé myšlienky, ktorých by som mal byť schopný sa vyvarovať.

On si len zobral pár vecí a namieril si to do sprchy, pričom prešiel okolo mňa. Znovu ten nádherný sladkastý zápach utkvel v mojom nose, čo ma prinútilo sa jemne nadýchnuť s cieľom dostať čo najviac toho vzduchu obzvlášneným tou krásnou vôňou. Sledoval som ho, až pokým sa za ním nezavreli dvere do sprchy.

Opatrne som otvoril šuplík a hľadel na prvý papier, na to jedno slovo tak väčšie zvýraznené: Alfa. A tu sa mi v hlave objavovali ďalšie otázky. Nejako som sa ale primeľ sústrediť na papiere predo mnou, no vždy som nejako očami skončil na dotyčných dverách, za ktorými bol počuť prúd horúcej vody.

"Ako si skončil?" opýtal som sa ho akonáhle sa dvere od sprchy otvorili a v nich stál on s osuškou prehodenou cez plecia. Snažil som sa nedávať moc záujem najavo a venovať sa zvyšným pár papierom.

Dal jsem si rychlou sprchu, osušil se a převlékl si spodek pyžama. Přes ramena jsem si ještě přehodil ručník, aby mi voda z vlasů neodkapávala na podlahu a teprve poté vyšel ven.

Po té jeho otázce mě docela zajímalo, jak by reagoval, kdybych řekl třeba Omega. No kdybych jí byl, tak za ním samozřejmě nelezu a radši přespím kdekoliv jinde. Naštěstí jsem ho už nějakou dobu znal, jinej šéf by mě asi poslal do prdele, no tady jsem věděl, co si můžu dovolit. Erwin nebyl špatnej, vlastně byl něco mnohem víc, než si všichni ostatní mysleli, jen to prostě nebyl typ člověka, nad kterým bych musel nějak víc uvažovat.

„Alfa," odpověděl jsem nenuceně a prošel kolem něj zpátky ke gauči. Vzal jsem si na sebe i svršek pyžama – bílou delší košili – a posadil se. „Tebe se asi ptát nemusím," dodal jsem poté.

U něj ani nemělo smysl se ptát, jestli tady někdo měl perfektní předpoklady pro to být Alfou, tak on. Neuměl jsem si ho sice při "tom" představit, ale vlastně jsem byl rád. Své střízlivé představy si chci přenechat i teď a o nějaké detaily vážně nestojím.