Alfa and Unknown [Ereri/Riren; CZ/SK]

Kapitola 12.

Eren (BobaHeichou) - normálně

Levi (já) - tučně

Hanji (já) - kurzíva

Popravdě mi celá ta Leviho situace dělala starosti. Znala jsem ho dlouhou dobu a brala jako blízkého přítele, už jsem věděla, jaký je, ale koneckonců je to Omega a vystresovaná Omega je schopná prakticky čehokoliv. Naštěstí si nic udělat nemohl, měl přeci Erena, tedy to jsem si myslela. Oba se poslední dny chovají jinak a navíc i jinak voní, dalo se to poměrně lehko odvodit. Zvlášť Betou, ta se nestará o takové malichernosti jako zbylé dva genetické kódy.

Při zaklepání jsem zvedla hlavu od skript a v obličeji se mi na chvíli odrazil těžko identifikovatelný výraz. Stalo se snad něco? „Ahoj Erene," pozdravila jsem klidně, ale když jsem uviděla papíry, co měl v ruce, úlevný úsměv se mi rozlil po tváři. Žádné špatné zprávy. „Četl sis to? Neztratil jsi nic? Doufám, že všemu rozumíš, ale ono se stejně ostatně nic moc nestalo, he~ To jen Erwin trvá na takových detailech," zazubila jsem se a natáhla ruku pro papíry, div jsem mu je nevyškubla. Strčila jsem je do šuplíku téměř přetékajícího nepořádkem a poklepala perem do inkoustu. Mluvila jsem a mluvila, nepustila ho k řeči.

Věděla jsem, že se do toho nemám plést. Levi by byl naštvaný, jenže jsem se potřebovala ujistit. Navíc to bylo pro dobro všech.

„Poslyš, Erene..." zvážněla jsem. Uměla jsem hodně rychle změnit mimiku obličeje, aby mě lidé vnímali a brali vážně. „Vím, že to teď nemáte jednoduché, ale buď prosím trochu tolerantní. Neměla bych se do toho montovat, ale Levi je Omega, takže... Je jedno, jaký je normálně, jeho povahu ovlivňují hormony a zvlášť teď po té novince se s tím nemusí srovnávat nejlíp. Jen na něj netlač a hlavně ho trochu pohlídej..." vydechla jsem, oklepala hrot pera a podepsala další dokument. „Nebuď smutný, třeba najdete jiné řešení."

Stál som tam hodnú chvíľu, pretože dnes mala zasa ten jej hyperaktívny mód. Len kecala, kecala a ja som sa snažil vypadať, že ju počúvam a premýšľam nad tým, čo vraví. He, jasné, že mi myseľ behala voľade doprdele. Najskôr to bolo: Čo budem jesť? Potom: Mal som zamknúť? Čo ak mi tam voľakto vbehne a zistí, že tam mám schované porno časáky pod posteľou! Robím si prdel, tie nepotrebujem, pretože šicko zakázané a úchylné mám tu *poklepkáva si ukazovákom po čele*. Hotová porno centrála, kde nonstop beží kanál, kde je furt repríza tej osudovej noci. Toľko vzdychov, škrabancov, slastných stonov môjho mena a tie oči, oči plné vášne, ohňa, vôle sa poddať a náznakov, že si s ním môžem robiť čokoľvek zvrhlé a divné ma napadne. Hmm~. Až mi je ľúto, že som si to neužil viac, že som mu viac nedoprial. No svoju šancu som prepásol, premárnil a druhá sa mi asi nenaskytne.

Z tohto môjho zamyslenia ma vytrhla až zmena je výrazu. Ona ich dokázala striedať jak na bežiacom páse, to človek nikdy nečakal, či buď má chuť si z vás furt robiť riť, alebo sa s vami rozprávať o dôležitosti výpravy.

A potom povedala tých pár viet, jednoduchých viet, ktoré mnou otriasli a vyzdvihli moje obočie do výšin nebeských. Čo to má sakra znamenať? Akože viem, že sa mi teraz snaží vyhýbať (podobne ako ja jemu), ale v tomto to nebude. Aká novinka? Vie niečo, čo ja nie? Stalo sa mu niečo?!? Ak áno, a ak to bola niekoho vina, tak tu dnes poteče krv! Počkať ... od kedy vie, že je Omega? (žeby nám robila testy Eren? Zas ti to páli)

A prečo sakra nemám byť smutný? Iné riešenie? Čoho. Odchádza snáď? Preradili ho niekde inde? Odtrhnú ho odo mňa? Hohó, na to by som sa ešte pozrel. Nikam nikto nepôjde a on už vôbec nie!

Ako vždy som si vyvodil vlastný záver a bez rozmyslu vybehol z dverí s jediným cieľom. Všetky takéto veci idú cez Erwina, takže v tom má určite prsty ten parchant. Tak takto on mieni bojovať? Tým, že ma od neho dostane? Na to by som sa pozrel.