Alfa and Unknown [Ereri/Riren; CZ/SK]

Kapitola 15.

Eren (BobaHeichou) - normálně

Levi (já) - tučně

S každou vteřinou jsem začínal být víc a víc netrpělivý. Stejně jako zrak i má mysl byla rozostřená a je nutno podotknout, jak příjemné je žít v takové nevědomosti. O nic jsem se nestaral, jen o to, jak se pořádně uspokojit a jestli si mě moje Alfa najde. Až zoufale jsem ji potřeboval, pevně jsem objímal polštář a tiskl si ho k tělu, tlumil do něj vzdychy.

„Erene..." zakňučel jsem ve snaze ho k sobě nějak přivolat, přestože by mě mohl asi těžko uslyšet. Začal jsem pohybovat boky a otírat se rozkrokem o matraci, abych se alespoň trochu zklidnil, jenže se to ještě víc zhoršilo.

Touha byla hodně nebezpečná věc. Zatracená děvka, co vás svede svou krásou, takže přestanete myslet na ostatní věci. Nádherná, lákavá a vášnivá. Mohla člověka úplně celého pohltit, vzít mu jeho vlastní charakter, zdeformovat ho podle svého tak, aby skutečně získal to, po čem tak moc touží. Touha byla nezdravá. Touha byla návyková. Touha se smaragdovýma očima. Touha byl Eren.

Loktem jedné ruky jsem se opřel o matraci, zatímco tu druhou jsem přesunul ke svému pozadí. Ukazováčkem jsem několikrát přejel po vstupu a nakonec tak učinil i s prostředníčkem. Nebylo ani třeba slin, byl jsem už teď dost vlhký. Vklouzl jsem dovnitř špičkou prstu, nakonec úplně celým, když jej můj pulzující otvor vtáhl do sebe a přidal jsem i ten druhý. Byl jsem tam dost úzký, ale popravdě se mi hrozně zamlouvalo cítit v sobě něco velkého, dokonce i ta mírná bolest byla příšerně vzrušující a tohle mi ani zdaleka nestačilo.

Představoval jsem si Erena. Představoval jsem si, jak klouže jazykem od šíje stále níž a způsobuje mi husí kůži, jak mi šeptá do ucha sprostá slova a hladí mě po bocích. Já, jak nadrženě vzdychám jeho jméno, jak ho prosím o víc a když mi to konečně dá, snažím se vytěžit z toho co nejvíc. Snažím se si to vrýt do paměti a přeji si, aby to nikdy neskončilo.

Několikrát jsem prudce přirazil a opřel se čelem o polštář. Bylo to až moc náporu najednou; zacítil jsem tlak v podbřišku a s napnutými svaly se udělal na prostěradlo. Dychtivý sten se vydral z úst dřív, než jsem měl šanci jej jakkoli zastavit a mnohokrát jsem zopakoval jméno svého compára při představách, že je tady se mnou. Vše podtrhnul fakt, že jsem ho zacítil. Tu vůni jsem cítil mnohem jasněji a něco přímo vyzývalo k tomu věnovat jí obrovskou pozornost. Mohl být v rutu? Kdo ví. Důležité bylo, že se stále přibližovala a já div nezešílel.

Jedno veľké šťastie bolo, že som sa od miesta vzniku tej až priam nadprirodzenej vône, ktorá mi spôsobovala ošial nenachádzal až tak ďaleko. Síce som ju zacítil len veľmi slabo, no každé priblíženie k nej sa mi značne začalo odrážať na nohaviciach. Už mi začínalo byť úplne jedno, či sa niečo stane. Jean skočil zo strechy a zlomil si nohy? Jeho sračky. Mikasa sa vyzliekla a nechá na seba šahať? Výborne, tak tam za ňou choďte, zatiaľ čo ja si to budem pekne tvrdo a bez zábran rozdávať so svojím sexy compárom. Pomaly som už ani nič inšie nevnímal. Nohy som ledva prepletal, pozeral sa pred seba trošku rozostrene a všetko čo teraz moje telo chce je urobiť radosť ako jemu tak aj sebe.

Konečne som sa dostal k oným osudovým dverám, za ktorými sa nachádza moja Omega, môj Levi v heatu a ja sa tu z toho idem zblázniť. Na nič som nečakal, rozrazil dvere ako veľká voda a vtrhol dnu úplne serúc na fakt, že čo vôbec robí Levi v mojej izbe.

On sa tam rozvaľoval na mojej posteli zatiaľ asi v tej najerotickejšej polohe akú som kedy videl. Priam ma až nútil k tomu do neho hneď vniknúť a tak z nás opäť urobiť jednu bytosť. Najprv ho môj vpád dnu trochu prekvapil, lenže namiesto slov sa na mňa pozrel s očami plného chtíča a tvárou posiatu nedočkavosťou. A toto všetko bolo s doprovodom vzdychaním môjho mena.