Tohle ještě není konec (pokračování 6 variant smrti)

Prohlídka Věčného vězení

Po chvíli Clarisse promluvila: "Chci to vidět. Chci vidět věčné vězení."

"Vážně?" Zeptala se Rachel.

"Vážně mami." Řekl Alex.

Raily se obrátil na svou manželku a pravil: "Za chvíli se vrátíme."

Šli do místnosti, která byla více skrytá.

Raily řekl: "Normálně byste tam mohli jen ve formě duše, ale vzhledem k tomu, že jste má krev. Tak je to výjimka."

Potom se se zhluboka nadechl: "Vládce říše mrtvých povolává dveře." Najednou se uprostřed místnosti objevilo světlo, které se začalo formovat v podobu dveří.

Raily udělal prát kroků ke dveřím a děti ho následovali. Vstoupili na práh. Okolní svět zmizel a oni stáli v bílém světle dveří. Proti nim stál Finn.

"Ahoj Finne. Tohle je můj syn Alex a dcera Clarisse."

Finn řekl jen: "Rád vás poznávám. Ale měli byste rychle jít."

"Co se děje?"

"Blíží se nával."

"Nával?"

Dveře se zase otevřeli. Stál v nich zástup poslů. Všichni se poklonili s úctou Railymu. Pár z nich vedlo pár duší. Pak vykročili k Finnovi a začali procházet skrz něj. Finn začal škubat sebou bolestí. Nekřičel jen zatínal své zuby.

"Finne, jsi v pořádku? Zařídím, aby chodili po menších skupinách."

"Nemusíš už jsem na tu bolest zvyklí již 22 let. Nemusíš si se mnou dělat starosti. Rád jsem poznal tvé děti a ty jim teď ukaž, jak to tam vypadá. Mě nech být. Své problémy si řeším sám. Ty se postarej o to, aby už u tebe nebyli žádné nevinné duše a pošli je do Říše mrtvých Dianě."

Raily pravil: "Mohl bych ti pomoc."

"Mě pomůžeš tak, že uděláš to, o čem jsem mluvili. Jen tak mi pomůžeš." Raily tedy se svými dětmi prošel skrz Finna.

Otevřela se před nimi temná chodba.

"Už se nedivím. Proč byla do něj máma zamilovaná." Pravila Clarisse zasněně. Alexův a Railyho pohled se na ní stočil.

"Co? To mě přivádí ke zjištění, že duše mrtvých již nestárnou."

"Nestrárnou. Máš pravdu. Ale kdyby stárly, Finn by stejně nestárl. Protože jeho věčnost je i po jeho smrti stále spjata s dveřmi. To že bude asi navždy dveřmi si pojistil svou smrtí. Chtěl bych mu pomoct, ale nevím jak. Pojďte, provedu vás tu."

Šli temnotou. Slyšeli křik duší.

"To co se po nich sápe se tu nazývá "Havěť". Vaše máma byla taky chvíli napadána havětí. A proto tohle místo nemá moc v lásce. Jak jsem vám předtím říkal, jsou tu vězni, kteří obchodovali na černém trhu. Já má za úkol to tu strážit. A také, jak říkal Finn, rozpoznat, kdo je nevinným a poslat ho Dianě." Chvíli kráčeli tím temným prostorem a Raily si vyřídil to, co potřeboval.

Pak řekl: "Musíme jít zpět domů. Čas tu ubíhá mnohem mnohem pomaleji než u nás ale stejně....prostě půjdeme."

Nadechl se a zvolal: "Vládce říše mrtvých volá dveře." Zase se tam zjevilo to oslňující světlo.

Zase tam stál Finn.

Ale teď nevnímal je, řešil něco jiného. Obličej měl v bolestném úšklebku.

"Jděte rychle!" Křikl na ně.

"Tohle je jen můj a Diany problém. Jděte!" To Railyho probralo. Chytl své děti za ruce, prošel jím a při tom odříkával adresu jejich cíle, což byl jejich dům.

Za chvíli se tam objevili.

"Tati, o co šlo?" Zeptal se Alex.

"Myslím, že se něco děje v Říši mrtvých."

"Měli bychom mu pomoct." Pravil Clarisse.

"Nemůžeme mu pomoct. My se nemůžeme plést do záležitostí Říše mrtvých."

"Ale musíme. Musíme jim pomoct. Něco se tam děje!" Křikla naštvaně Clarisse. Alex nechápal proč je jeho sestra tak moc naštvaná, vždyť Finna ani skoro nezná. A chce mu pomáhat.

"Vím, že se tam něco děje! Ale vím, že nic nezmůžu. Protože Finn mi neřekne, co se tam děje, protože tomu chce čelit jen on a nechce nás do toho zatahovat a v tomhle případě mu pomoct nemůžeme. Rozumíš? Nemůžeme!" Křikl Raily a odešel.

Tuhle reakci Clarisse ani Alex nečekali. Jen tam bezradně stáli.

########