Tohle ještě není konec (pokračování 6 variant smrti)

Co když to není dočasné?

"Ahoj Julio." Pozdravila Clarisse svoji kamarádku. Společně se dohodli, že se sejdou v obchodním centru.

„Ahoj. O čem by sis chtěla promluvit?"

„Víš, jak nám dneska odpadly poslední dvě hodiny?"

„Nooooo?"

„Přišli jsme s Alexem domů. A tam, uprostřed našeho obýváku seděl Finn. Živý Finn."

„Ale vždyť-...."

„Byl oživen, aby tady zjistil způsob, jak zachránit hroutící se Říši mrtvých."

Chvíli mlčeli, protože si objednávali kafe.

Sedli se ke stolečku v kavárně.

„Byl ještě hezčí než jsem si myslela." Pravila Clarisse zasněně.

„A teď je živej. Takže-..."

„Ne, Julio, to nepůjde. On se zase vrátí zpátky. Říká, že jsem nepatří, že až tady dokončí, co musí odejde."

„Tak mu musíš ukázat, že sem patří."

„Já nevím. Je to takové zvláštní. Hned, jak jsem ho poprvé uviděla....vždycky jsem si říkala, že je to blbost, ale hned jak jsem ho uviděla....prostě se mi líbí."

„Tak do toho jdi."

„Ale nebude to divný, vždyť je to kamarád mého táty. Máma do něj byla zamilovaná. V podstatě je stejně starej jako můj táta. Není to divný."

„V podstatě stejně starej, ale-..."

„I- když tu zůstane, on je nesmrtelnej. Nikdy neumře, nezestárne a co já? Já budu stárnout a jednou zemřu."

„To nevadí."

„Vadí, je to dost velká překážka."

„Hele, je to vůbec první kluk, který se ti takhle moc líbil."

„Já nevím."

„Ale víš...A teď půjdeme do kina na film." Pravila Julia s úsměvem a vstoupili do kina.

######

"Tak co? Zjistili jste něco?" Zeptal se Finn, když Dean vstoupil do krámu.

„Ne, ale všichni jsme se shodli, že potřebuješ falešnou identitu. To že jseš tady je nebezpečné, tohle se nesmí dozvědět někdo z přívrženců temného."

„Máš pravdu. Jakou mám tedy identitu?"

„Finn Oukley, 18 let, rodiče mrtví, umřeli při autonehodě."

„To znamená...."

„Že nastoupíš do maturitního ročníku."

„A kam?"

#######

Finnovi přidělili byt. Poté si koupil nové oblečení. No prostě, aby dobře zapadl. A našel si brigádu.

#######

"Takže tohle je naše škola." Říká Alex Finnovi. A jdou k budově školy.

„Ty si nedokončil předtím školu že?" Zeptal se Nathan.

„Jo. Musel jsem odejít."

Nathan pravil po chvíli „Taky bych se na školu chtěl vykašlat."

Všichni tři se začali smát vstupovali do školy.

#######

"Měla by si za ním jít. Už po něm kouká většina holek ve škole." Poznamenala Julia

Alex s Nathanem a Finnem jdou po škole.

„Tohle je tvá skříňka." Řekl Alex a Finnovi podal klíč.

„Všechny holky po tobě pokukují. Necítíš se nesvý." Poznamenal Nathan.

„Ani ne. Nejsem tu pro tohle. Jsem tu, abych dokončil misi." Řekl Finn na to.

„Ty vážně nechceš žít?" Zeptal se ho Alex potichu.

„Nevím jestli chci žít, ale jde o to, že nemám právo žít. Je to k ostatním mrtvým nespravedlivý. Umřel jsem. Za mým životem je již tlustá čára. Umřel jsem již před 22 lety, kdy mi z úst tekla krev." Řekl tiše Finn a ještě dodal: „Tohle „žití" je jen dočasné."

Zabouchl skříňku a vydal se ke třídě na svou první hodinu.

„Co když to není jen dočasné? Co když to bude trvat déle? Už jsou to dva týdny." Poznamenal Nathan.

„Já vím." Řekl Alex na to a také se vydali do třídy.

#######