Na pokraji mysli ✔

Last Ride of The Day

O týden později sestupovala Tarja ze schodů dolů s příruční taškou plnou věcí. Matka na ni upírala svoje oči.

"Ale no tak." zasmála se Tarja. "Vždyť jedu jen na chvíli pryč."

"Já vím." zamumlala Susanna. "Ale tenkrát ses taky nevrátila." Tarja si povzdychla a chtěla něco říct, ale ozval se Matti.

"Miláčku, nech těch scén. Jestli chceš, aby se Tarja Marcela nadobro zbavila, musíš ji nechta, aby za ním do Argentiny odjela, vzala si svoje věci a vyřídila rozvodové papíry. Vždyť to sama víš." poučil ji moudře.

"No jo." zabrblala Susanna a následně Tarju sevřela v náruči.Ještě chvíli jen dýchala její vůni, než ji pustila. "Držím ti palce." usmála se. Tarja ji pohladila po vráskami ošlehané tváři a vydechla z plic přebytečný kyslík.

"Ahoj, tati."

"Měj se holčičko. Já vím, že to zvládneš. Teda zvládnete." dodal, když se ozvalo hlasité zaklepání na dveře. Tarja se zazubila a bleskurychle přešla do chodby, aby příchozímu otevřela.

"Jedem nakopat tomu idiotovi prdel?"

"Tuo!" zvolala pohoršeně Susanna a pak se začala smát.

"Pardon." zamumlal Tuomas, červený v obličeji, a pak Tarji položil jednu dlaň na pas, aby ji mohl rychle políbit.

"Ano, jedeme." zašeptala Tarja odpověď na otázku do jeho rtů a usmála se. Otočila se zpět k rodičům, zadívala se na ně, zatímco Tuomas vzal její kufr. "Brzo se vrátíme." dodala, aby jí opravdu věřili.

"My to přece víme. A teď už jeďte, nebo to nestihnete." popohnal je Matti.

"Mějte se." usmál se Tuomas a poté vyšel z domu ven na vzduch. Tarja ho následovala. Nejdřív se na něj jen fascinovaně koukala, jak jde v upnutém tričku a jeho svaly se při každém pohybu napnuly, ale poté zavrtěla hlavou, aby se vzpamatovala a sešla po schodech dolů, kde nastoupila do jeho auta.

Tuomas si za chvíli sedl vedl ní, políbil ji na líčko a nastartoval. Když vyjel, už jen majetnicky položil dlaň na její stehno, zatímco dál řídil a byl zaměřený na cestu. Tarja se usmála.

"Nastěhuješ se ke mně. Až se vrátíme." řekl.

"Cože?" vyhrkla Tarja.

"Nastěhuješ se ke mně." zopakoval tvrdohlavě. "Budeš jen se mnou. Už navždycky."

"Dobře." usmála se a stiskla jeho dlaň, která byla ještě stále položená na jejím stehně.

"Víš, co bych chtěl zkusit?" řekl Tuomas a na krátkou chvíli se na ni podíval. Jeho oči zářily jako dva ohníčky a Tarja zavrtěla hlavou, přičemž přemýšlela, jaká věta z něj vyleze. "Chtěl bych se znova s tebou pomilovat ve studiu." zašeptal.

"Tuo." zamumlala Tarja, která ihned zrudla, ale nevyvrátila to. Docela ráda by si záležitosti zopakovala. Tuomas se začal smát.

"Přemýšlej o tom." dodal se smíchem. Tarja se pohodlně opřela do sedadla a už jen čekala na chvíli, kdy vystoupí na letišti, aby se mohli letadlem vydat zpět do Argentiny.

-

"Tuo, uklidni se. Celý se třepeš." napomenula ho Tarja, zatímco svírala jeho mužnou paži. Tuomas jen s odfrknutím pohodil vlasy.

"Já jsem naprosto klidný, Tari." řekl hrubým hlasem. "Doufám, že jsme všechny nebezpečné věci nechali v hotelu, jinak ho něčím přetáhnu." zamumlal si sám pro sebe. Tarja se zasmála.