Dívka a Drak-Dokončeno

22. Kapitola

Snažila jsem se ho pořádně a silně nakopnout, ale měl tak pevný stisk, prostě jsem to nedokázala. Sehnul se pro nějaký vyjimečný kámen a praštil mě do hlavy. Ohromně to bolelo a možná i malý otřes mozku mi říkal:,, Spi"
Už ho asi nebavilo mě táhnout a flákl mě na zem do něčeho čvachtavého...bahno neboli rašeliniště, kde jsem se mohla utopit.,, Co to děláš ?! Pán ji chce živou!"ozval se hlasitý, dutý výkřik třetího strážce, ale podle toho jaký měl vysoký hlas to byla strážkyně. Topila jsem se a vzpomínala na to jak jsme s Filipem byli u toho jezera.

Nejspíše strážkyně mě popadla za ruku, měla méně bolestivější stisk, a silou mě vytáhla. Párkrát mě profackovala a já se konečně po dlouhé době nadechla. Nechtěla jsem se probrat, tak jsem zase cítila teplou náruč jednoho ze strážců.

Raní paprsky mi svítily do zavřených očí. Je to jen sen ?! Cože ?! Otevřela jsem oči a ocitla se na šedé plošině s velkým ohnivým a mocným trůnem. Byla jsem vysoko v nebi nebo hodně nízko, netušila jsem kde jsem, ale jedno jsem věděla, že jsem hodně daleko od války.,, Kde to jsem ?!"křičela jsem do prázdna s brekem.

Okamžitě a těžce jsem spadla na zem a začala brečet. Okem jsem se podívala před sebe a spatřila boty s ohnivý mi okovy. Pomalu jsem očima popojela nahoru na postavu. Dlouhé černé vlasy a červené oči naplňovaly jeho prolitou krev v boji.,, Pche!!"odfrkl.,, To je ona ?!"pohrdavě se smál. Mezitím co jsem ho hodlala neposlouchat, všimla jsem si na jeho brnění odznaku, kde byla úplně stejná pečeť jako na dopise.
,, Morlog!"šeptla jsem.,, Haha, správně, jsem to já"
Vzal svůj ostrý meč jako břitva a začal s ním přejíždět po mém krku.,, Tuhle válku nevyhraješ!"pousmál se a se svým dlouhým pláštěm si sedl na trůn. Ladně si sedl a začal se mi vysmívat, ty hrozné narážky mě probraly a se svým těžkým krokem jsem k němu došla. Jeho oči naznačovaly pohrdání a boj.
,, Nech toho!"výhrušně jsem zavrčela.
,, Už se bojim"naznačil ironickým hlasem a mával rukama kolem sebe.

Napřáhla jsem velkou silou meč a snažila se mu useknout hlavu. Bystře mě chytil za ruku a začal jí mačkat dokud jsem bolestí meč nepustila na zem. Moje rozdrcené zápěstí trpělo a bolelo. Těžký mohutný meč spadl před trůn. Morlog se chtěl ohnout a vzít ho, já ho ale popadla ze země a nařízla jím jeho krk. V tu chvíli se na zemi objevilo spoustu krve.,, Vyhoďte ji z okna!!"zachraptil. Teď jsem si toho všimla, opravdu tam bylo, akorát zakryté.

Odrhnuli závěs a otevřeli okno, byli jsme v oblacích. Nebe bylo tak jasné. Chvíli jsem takto pohrdala, dokud mě strážce nechytil a neodnášel k oknu. U okna se na mě přes skrytou tvář podíval a hodil dolů.

Je to nepříjemný pocit, když víte že umřete...
------------------
Ahojky🙌🏻🙌🏻
Dlouho nevyšel žádný díl to proto, že jsem byla na lyžáku od soboty do pátku, bylo to tam fákt moc super. Doufám že se vám díl líbil a určitě mi pište nějaký ty komenty. Mám vás ráda❤️513slov.
👏🏻adela358👏🏻