Dívka a Drak-Dokončeno

26. Kapitola

Jeden z šípu jsem natáhla na luk a začala chodit po lese. Leo šel pořád za mnou a opatrně chodil po sněhu, aby nekřupal. V nedalekém křoví se seschlými borůvkami byl velký zajíc. Chodil pomalu a byl už starý. Ušetřila jsem jeho trápení a šípem ho trefila do hlavy.,, Promiň"vytrhla jsem z něho nemilosrdně šíp.

Vykuchala jsem ho a dala na klacek a opékala. Odpoledne už mávala za dveřmi a já zrovna dojedla.,, Dneska jsme se moc nepošoupli, musíme jít do dolů, teda jestli je ta mapa správná"po usmála jsem se na Lea ale ten vyčerpaně spal. Udělala jsem si svůj mini stan a spala. Byla mrazivá noc a proto jsem neuhasila oheň, který nejspíš hořel po celou noc. Měli jsme velké štěstí že nás nic nenašlo.

Jako vždy ráno se třpytily malé krystalky na zemi a já si s chutí dávala snídani při slunečním svitu. Leo si jako vždy vyhrabal jámu a jedl trávu.
,, Musíme vyrazit"popobídla jsem Lea, ale ten se jen neochotně podíval a jedl dál trávu. Vzala jsem se ho za uzdu a se svými zkušenostmi zatahala za uzdu směrem nahoru, prudce zvedl hlavu. Opatrně jsem na Lea vyskočila a pobídla do mírného cvalu. Nejlepší pocit jsem měla, když jsem skákala přes spadané stromy, moje dlouhé vlasy a Leovo dlouhá hříva vlály ve větříku, byl to skvělý pocit, pocit svobody. Jenže žádná svoboda tu nevládla, vládly tu jen samé války. Na chvíli jsem svoje myšlenky musela odvrátit k realitě.

,, To není možný, mi to zvládly!!"křičela jsem jako blázen. Leo se tak lekl až mě shodil na zem.,, Au!"těžce jsem se zvedla. Bolely mě hrozně záda. Nasedla na Lea a cválala. Z čeho jsem se to vlastně radovala?? Z toho že vidím konec lesa a naději vrátit se zpět domů. Za lesem byla nekonečná louka a úplně vzádu hory můj domov.,, Achjo"
Pobídla jsem Lea a tryskala po bílé louce.

Když skončil den a byla tma dala jsem si zbytky jídla z košíku. U ohniště jsem se ohřívala a přála si být doma. Můj mini stan už na mě čekal. Takže jsem si šla lehnout a koukala se na hvězdy a souhvězdí. Hory byly blíž, jediné co mě potěšilo. Spala jsem.

Další ráno nebylo co jíst až na Lea, ten si vyhrabal jamku a jako jeho tradice zní...začal jíst trávu. Nebyl tak vyhublý jako když jsem ho našla. To by mě zajímalo, jak dlouho tu jí. Chytla jsem ho za uzdu, rozeběhla se a vyskočila na něj. Pak už jsem jen pobídla a jela si něco ulovit.
------------------
Poslední dobou se hodně díly opakujou a co podle vás? Pište mi to do komentářů. Trochu kratší kapitolka. Doufám že se díl líbil. 451 slov
🖖🏻adela358🖖🏻