Because I can't live without you

Stan

"Dudley, Harry?" "Ano Ginny?" "S Marií jsme se dohodly, že bychom mohli zítra společně zaskočit do Příčné Ulice. Děti se už těší a Hann se vším pomůžeme." "No tak proč ne, ale jak to uděláme zítra s přemístěním. Pochybuji, že Marie vydrží takových přemístění za pouhé dva dny." "Víš Harry, my jsme s Marií už všechno vymyslely. Pamatuješ na ten stan? Ten co je podobný jako ty každý rok na Mistrovství Světa ve Famfrpálu? Moje mamka s taťkou mají jedem a myslím, že nám ho rádi půjčí. Dursleyovi by mohli spát tam. Kdyžtak ho ještě před nocí trochu magicky poupravíme a bude to lepší než mačkat se v domě. A Marie i Hannah s tím souhlasí. Čeká se jenom na tvůj souhlas Dudley." Dořekla Ginny, očividně ráda že už má vysvětlování za sebou a obrátila se Dudleyho, který stál vedle Harryho a jejich rozhovor jen tiše poslouchal. "Samozřejmě, že souhlasím. Možná jsem tak nevypadal, ale i mě to přemisťování poněkud zaházelo s žaludkem." Zasmál se Dudley sám sobě. V tomhle se tedy nezměnil, pomyslel si Harry, ale nahlas nic neříkal. Byl rád že to mezi nimi takhle hezky dopadlo. Rozhádaná rodina není nikdy dobrá, to je fakt a je třeba ho respektovat. Netušil proč, ale vzpomněl si na Malfoye. Ten to s rodinou také neměl lehké. Nebo Andromeda. Je to sice už stará paní, ale o špatných vztazích v rodině by mohla psát eposy.  Živě si dokázal představit, jak by se Bellatrix rozzlobila, kdyby o sobě četla něco z jejího dětství v Denním Věštci. To by se musela propadnout ostudou. Ještě že je už mrtvá. Andromeda byla tou zprávou tehdy hodně zaskočená. Ztratila svou starší sestru, kterou i přes její povahu a i přes fakt, že to byla zrovna Bella kdo Andromedu prohlásil za zrádkyni milovala. I přes všechna příkoří ji milovala. Zabila jí manžela, dceru a zeťe, což se nedá odpustit, ale Andromeda ji v duchu neproklínala. Pořád měla před očima ty doby, kdy si ona s Bellou a Narcissou hrála na rozlehlých zahradách sídla Blacků. Splétaly si věnečky a hráli různé hry. Ale věk a dospělost dokáží změnit hodně.

".....Harry, posloucháš mě vůbec?" Zatvářila se Ginny na oko naštvaně a s výčitkami v očích se podívala na svého manžela, který byl očividně naprosto mimo. "Ehm....trochu jsem se z-zamyslel, co jsi říkala?" Zakoktal se Harry, který si až teď uvědomil, že zatímco on přemítal nad Andromedou a jejím životem, Ginny asi plánovala výlet do Příčné Ulice. To se mu teda moc nepovedlo.
"Ale radši nic prosimtě..." Usmála se na něj Ginny.
"...jen že se jdu přemístit k rodičům pro ten stan." A už byla pryč. Člověk se ani nenadál a už byla zpátky i s malou zašedlou a ponědud sepranou taškou.
"Jde se stavět stan!" Zavískla malá Lily a už brala svojí mamince tašku z ruky a vytahávyla z ní látku. Potom tyče a nakonec i upevňovací kolíky. Dursleyovi na to jenom koukali. Upřímně, jak často vidíte, aby někdo vytáhl z malé tašky o velikosti peněženky celý stan. I s tyčema.
"Nezjistitelné zvětšovací kouzlo. A neboj, ten stan není tak malý jak se zdá." Brouknul James k poměrně vyděšené Hannah. Ta jen přikývla a dál pohledem projížděla stan, velký tak pro jednu osobu, který se jí formoval před očima.

"Račte dál!" Nabídla malá Lily galantně Dursleyovým a ukázala aby šli za ní. Ti se ale jen dál upřeně dívali na stan. Jestliže do něj právě vlezla Lily, tak tam bude místo leda tak pro Hannah. Ale rozhodně ne i pro Marii a Dudleyho.
"Nebojte a pojďte!" Pobídla je Ginny a vlezla do stanu za Lily. Následně tam vběhl i Albus. To už bylo nanejvýš podezřelé.

Hann si jen povzdechla a s rodiči za zády vlezla do stanu. Místo očekávaného mačkání se ocitla v poměrně velké místnosti s komodou a botníkem. Dále se dalo projít do jakésy ložničky, kuchyně s jídelnou a ještě do jednoho pokoje.

"Tak tohle je nanejvýš magické..." Vzdychla Marie a rozešla se obhlédnou celou prostoru.