Celý let jsem přemýšlela o mě a mojí minulosti...
Jako malá jsem měla docela krušné dětství, rodiče se rozvedli půl roku po mém narození a mamka zůstala na všechno sama. Byla silná a tak se z tím vypořádala. V mých třech letech jsem šla do školky, kde jsem si to náramně užívala.. Každou vteřinu s mojí tehdy nejlepší kamarádkou Katty. Do školky jsem se každý den těšila jen kvůli ní... Důvod, proč není moje nejlepší kamarádka do teď, je naprosto vtipný... V mých pěti letech mi ostříhala vlasy, když jsem u ní byla na přespání... Od té doby jsme se vyhýbali obloukem...
Následovala škola... V mých šesti letech jsem se přihlásila (lépe řečeno, mamka mě tam přihlásila) a já tam potkala mojí současnou nejlepší kamarádku Emilly. Byli jsme spolu dennodenně a smáli jsme se all the time. Seděli jsme vedle sebe každý rok na všech předmětech až do třeťáku na střední, tam nás naše učitelka rozsadila vedle dvou kluků, mě vedle Lukyho, mého tehdejšího nejlepšího kamaráda a Emi vedle Thomase, jejího tehdejšího nejlepšího kamaráda. Tehdy jsme se do nich pořádně zamilovali. Emi to Thomasovi řekla dřív než já Lukymu... Přece jenom potom přišel Luky sám...
Na vysokou jsme s Emi společně nešli.. Ona šla na návrhářskou a já na medicínu.. Po půl roku jsem toho musela nechat, ne, že by mě vyhodili, ale nemohla jsem mít ve své blízkosti krev...
Ach jo, ten let je snad nekonečný.. Letíme zhruba 4 hodiny a ještě "tam" nejsme.. Strašně mě to štve.. Jsem strašně zvědavá, kam letíme. Tuším, že do Evropy, ale přesně to nevím... ,,Zlato," otočila jsem se na Lukyho, ale ten spal. Políbila jsem ho na čelo, otočila se zpět k okýnku a snažila si vyčistil hlavu. Nic než oceán jsem pod námi neviděla. Jen občas sem tam nějaký ten mrak pod námi "proletěli". Zrovna přišla letuška s jídlem ,,Co si dáte k pití, slečno??" zeptala se a mile se na mě usmála ,,Perlivou vodu, děkuji." hned, co jsem to dořekla, podala mi kelímek s vodou a jídlo v krabičce. To samé udělala k Lukymu. Když odjela s vozíkem dál, vzbudila jsem Lukyho zašeptáním do ucha ,,Jídlo, zlato, vzbuď se." okamžitě se probudil a usmál se na mě. ,,Mmm, to vypadá dobře.." řekl, usmál se a pustil se do jídla. ,,Dobrou chuť lásko" popřála jsem mu ,,Dobru chuť i tobě" odpověděl mi s plnou pusou a udělal psí oči na náznak toho, že se omlouvá.
Uběhly další 3 hodiny a už jsme byli na místě. Když jsme vycházeli z letadla, poznala jsem kde jsme... Ve Francii!! Oh, bože!! Skočila jsem mu kolem krku a všichni na letišti se na mě koukali jako na blázna. Ale já jsem blázen, do něj!! Když jsem z něho slezla, začal mě líbat.
Byl to skvělý pocit být na místě, kde jsem nikdy předtím nebyla. Při cestě na hotel jsme šli s Lukym rukou v ruce.. Kufry nám vezl chudinka, nosič. Je to jeho práce, ale já mu chtěla pomoct. Pokaždý se vymluvil, že to zvládne. Když jsme došli k hotelu, nestačila jsem se divit... 5-ti hvězdičkovej, jedenáctipatrovej hotel. Zvenčí vypadal krásně, ale zevnitř vypadal ještě líp!! Když jsme přišli do našeho "novomanželského apartmá", čekalo nás tam menší překvapení.. Jako "pozornost" hotelu, jsme dostali čokoládový dort. Když jsme ho snědli a vybalili si, šli jsme omrknout okolí. Byl tu spoustu krásných obchůdků a navíc.. Eiffelova věž byla vidět odevšad, kam jsme šli. Na ulicích hráli francouzi na různé nástroje a protě to tady žilo. My na tohle nejsme zvyklí a tak jsme zavítali do místního parku, kousek (asi 500m) od hotelu. Bylo tu krásně a hlavně klid.
Když naše procházka skončila a šli jsme do pokoje, utíkala jsem na záchod.. Bylo mi neskutečně špatně. Vždyť jsem skoro nic nejedla.. Jen svatební oběd, svatební dort a ještě hotelový dort.. Pak mi to došlo.. Dneska, včera, vlastně celý týden jsem neměla potravu, určenou pro mě... Vyskočila jsem na nohy, umyla si pusu, opláchla obličej, dala pusu Lukymu a vyběhla z balkonu našeho pokoje.. div, že jsem nikoho svým seskokem nezabila.. Běžela jsem do nejbližšího lesa, vzdáleného 4km od hotelu.
Konečně!! Byla jsem sytá.. Když jsem ale chtěla jít zpátky do hotelu, stalo se něco, co jsem doopravdy nečekala.. BYLI TAM!!
Tak, tady je další část, pravděpodobně o ničem :D ale snad se vám bude líbit.. Budu ráda za každý vote nebo komentář :)
*Vee*
ČTEŠ
Lexin Kamarád
RandomAlex (Lexi) je 16-ti letá dívka, která je zamilovaná do svého kamaráda... Ten však skrývá jedno tajemství... Jaké?? To se dozvíte v tomto příběhu...