Lexin Kamarád

Už zase?!

Šli jsme s Lukym spát. Než jsme usli, povídali jsme si a mazlili se.. Až se to protáhlo na 2 další hodiny.

-z pohledu Lukyho-
Vzbudil jsem se a chtěl obejmout Lexi. Bohužel jsem nahmatal jen prázdné místo. Na té druhé půlce postele, kde ležela ona, byl lísteček se vzkazem "NEHLEDEJ MĚ LEXI" . Panebože!! Proč?? Co se stalo?? Proč mě nevzbudila?? Kde je??

Pak mi to došlo... Ten zmetek Liam jí určitě unesl!! Já ji nedám!! Já ji najdu a zachraním, i kdybych měl objevovat svůj život...

-z pohledu Lexi-
,,Tak ty sis myslela, že mi uteceš, jo?!" zařval na mě a vrazil mi facku. Tuhle jsem neustála a spadla na zem. Když jsem se snažila zvednout, kopnul do mě. Zaskučela jsem bolestí jako pes.. Moment, pes?? Vlk.. Vlkodlak... Luky!! Oh bože, musí o mě mít strach... Snad pochopí a dodrží mojí prosbu aby mě nehledal.. Nechci, aby se mu cokoliv stalo.

,,Tak se zvedni, ty krávo!! Pojď se mnou!!" křičel na mě a vzal někam do neznáma.. Než rozsvítil, nevěděla jsem, kde se nacházíme.. Ale byla jsem za to ráda. Byl to pokoj.. No.. Nebyl to moc krásný pokoj.. Ze stropu visely mrtvá těla dívek a uprostřed pokoje stála židle...

,,Sedni si!!" zařval a ukázal na židli. Svázal mě provazy a začal ošahávat.. Nenechala jsem se to líbit a tak jsem pomocí své "moci" "vzala" baseballku a praštila s ní Liama. Ten sice spadlé na zem, ale po chvilce byl zase na nohou a dal mi pěstí.. Spadla jsem i se židlí.. Po asi dvou minutách nekonečného ošmatlávání a podobně, jsem se schopila a zeptala se ho.. ,,Proč to děláš?? Udělala jsem ti snad někdy něco?? Jestli ano, řekni mi to a já se to budu snažit vynahradit.." slibovala jsem mu a když se odlepil od mého krku, poznala jsem na jeho pohledu, že je smutný.. Měl v koutcích očí slzy. ,,Rozvaž mě. Prosím. Neboj se, neuteču. Přísahám!!"

Po chvilce promýšlení mě přece jenom rozvázal. Objala jsem ho a ptala ,,Řekni mi, co jsem ti udělala??" brečela jsem a odtrhla se z jeho náruče. Začala jsem nervózně chodit po místnosti a sledovala ho a čekala, co z něho vypadne. ,,Ty?? Nic.. Ale to ona!!" mírně zvýšil hlas a odkašlal si. ,,To Emi!!"

,,Cože?? Co by ti Emilly dělala??" zeptala jsem se trochu ironicky. ,,To, co já teď tobě. Jenomže ona k tomu měla nástroje.. Dala mi obojek s dřevěnými kůly, prosadila mě na židli s česnekem apod. Bylo to strašné!!" tu poslední větu odsekl. ,,Toho by snad nebyla schopná, ne?? V životě by neublížila ani mušce, natož "živé" bytosti. A vůbec, proč si to vlastně vybíjíš na mně?? Vždyť já za to nemůžu a to ty víš!!" podíval se na mně smutnýma očima.

,,Protože ona je obyčejný člověk!! A ty jsi tak křehká, jemná a milá. Chtěl jsem tě aspoň jednou okusit. Ale nestihl jsem to hned první rok, co jsem tě poznal. Což byla škoda." pokračoval dál, ale já ho nevnímala, jen jsem na něj koukala s otevřenou pusou a rovnala si to v hlavě..

,,Tak on mě miluje, Emilly mu ubližovala a on si to vybíjí na mně." wat?? Postrádám veškerou logiku!! ,,Hej, posloucháš mě vůbec??" zeptal se mě. ,,No.. Co jsi říkal?? Musela jsem si to v hlavě tak trochu srovnat.. ,,Říkal jsem, že tě miluju, Lexi." koukla jsem se na něj pohledem "really?!"

,,Ale to nemění nic na tom, že.... Si s tebou pořádně užiju!! Teď jsi moje a já si s tebou budu dělat, co chci!!" řekl, šibalsky se na mě usmál, hodil na zeď a začal líbat.. Na krku, na ramenou, rozepnul mi podprsenku a sundal triko, začal mě líbat na prsou. Když už mi chtěl rozepnout kalhoty, někdo vtrhl do pokoje.

Tak jo, tady je po dlouhý době taková o trošililililinku delší část. Doufám, že se vám líbila.
Budu ráda za každý vote nebo komentář. Tak jo, zatím čaukyn!! :)))
*Vee*