Lexin Kamarád

Červencová procházka

Druhý den jsme se šli s Lukym projít. S Emi ne, ta už brzy ráno odletěla zase zpátky. Byla to normální procházka, slunce svítilo, nebe bylo bez mraku a já šla rukou v ruce s Lukym po cestičce přes park. Všechny děti byly na bruslích, na kole anebo na koloběžce...

Normálně jsme si s Lukym povídali o svatbě. Teda, on povídal a já poslouchala a potom se to otočilo. Po chvilce se ale stalo to, co ani jeden z nás nečekal... Luky se začal z ničeho nic proměňovat ve vlkodlaka!! Všichni si ho fotili, teda, zkoušeli ho vyfotit, ale neztihli to... Než stačili udělat jedinou fotku, zmizeli jsme pryč. Daleko od nich... Daleko od civilizace.

Kolem deváté večer jsme přišli domu. Řekla jsem, že se půjdu koukat na televizi, políbila jsem Lukyho a řekla mu, ať se jde prospat.

To, co se stalo, se pořad opakovalo... Znovu a znovu.. Myslela jsem si, že Lukasovi (Lukymu) ten park neprospívá a tak jsme se chodili procházet do lesa. To ale vůbec napomáhalo. Řekla jsem Lukasovi, že když se mu to stává takhle často, tak že mu ty proměny asi chybí, tak ať jde a vrátí se na chvíli do svojí smečky. Souhlasil, se smutným výrazem mě objal a naposledy se u nás doma vyspal.

Šla jsem k němu. ,,Zlato, víš.. Než odejdeš, chtěla bych ti něco oznámit..." otočil se na mě a kývnul na znamení, že mám pokračovat. ,,No, já.. Říká se mi to blbě... Je tu taková věc... Teda, není to věc, ale." než jsem začala s dalším překrucováním situace, tak mi řekl ,,Notaak, už se vymáčkni" a kouknul se na mě tě ma jeho úžasnýma tmavě modrýma očima.

,,Ach, no tak dobře.." řekla jsem a koukla se na něj smutným výrazem ,,jsem těhotná..." řekla jsem a do očí se mi nahnaly slzy. Začala jsem brečet. On mi zvedl dvouma prstama bradu a otřel mi slzy, usmál se a tím nejlíbeznějším hlasem, který jsem kdy slyšela, mi řekl ,,To je skvělý!!" objal mě a skoro mě udusil.

,,A kdy se to má narodit?? A je to holčička nebo chlapeček?? A vlkodlak nebo upír??" ptal se jako malý dítě a měl z toho ohromnou radost, z čehož jsem byla hrozně ráda. ,,No, tak narodit se to má v prosinci, a tuším, že přesně na Vánoce, bude to holčička a vlkodlakoupírka. (wow, tak tohle můžu vymyslet jenom já :D )" Teď měl Luky ještě větší radost.

,,Nikam nepůjdu, budu tu s tebou, sice se má dítě narodit až za 5 měsíců, ale i tak tu s tebou budu. Kašlu na moje časté proměny, miluju tě. A neodejdu, protože chci, aby jsi se měla na koho obrátit, až ti bude nejhůř. A navíc máme příští týden svatbu. Takže to už tuple nikam nejdu." objal mě a usmíval se. Úsměv jsem mu opětovala.

Týden utekl jako voda a byl čtvrtek. Den "D". Naše svatba. Všude bylo bílo, všude orchideje, všechno tak krásné.. Připadala jsem si jako ve snu.. Když jsem vešla do pokoje, kde na mě čekala Lukyho sestra, uchvátily mě nádherné svatební šaty (viz. foto nahoře) a u nich stála Debbie (Lukyho sestra)

,,Padnou ti skvěle!! Vypadáš jako princezna." rozplývala se nade mnou Deb ,,Díky, jsou nádherné!!" objala jsem Deb a ta mi řekla ,,Ještě hezčí budou, až si k nim vezmeš boty." a podala mi boty na jehlách, které měli asi 7cm na výšku. Byli bílé s malýma třpytivýma kamínkama na proužku u špičky, cele boty byli obalené v krajce. Byly doslova báječné!! ,,Jsou úžasné!!" řekla jsem Deb a klepala jsem se, protože jsem byla strašně nervózní.

"Ťuk, ťuk" někdo zaklepal na dveře ,,Dále" řekla Debbie a dveře se pomalu otevřeli a vyskočila z nich mamka. Málem dostala infarkt, když mě viděla. ,,Ty vypadáš úžasně drahoušku" rozplývala se moje mamka o běžela mě obejmout. ,,Díky mami." odpověděla jsem a usmála se, úsměv mi opětovala.

,,Můžem??" zeptala se Debbie a šla ke dveřím. ,,Můžem" odpověděla jsem a tréma, jako by mě obalovala od hlavy až po paty. ,,To zvládneš miláčku" řekla mi maminka na uklidnění a já ji věřila. Kousek před dveřmi jsem se zastavila, zhluboka se nadechla.. A vešla do těch dveří.

Tak, tady jde další část. Líbila se vám?? Jestli jo, tak jsem strašně moc ráda.
Zároveň bych chtěla poděkovat Dominikajan že mi pomohla s touhle částí, fakt děkuju :)
Jinak budu ráda za každý vote i za komment. Těšte se na další části. :))
*Vee*