Lexin Kamarád

No tak vidíš!! :D

Já: Ahojky, tak co?? Byl Luky ve škole??
Emi: Ahoj, ne nebyl... Moje myšlenka nabývá na pravdě!! Hurááá :DD
Já: Bože, ty jsi šílená :D <3
Emi: Já vím :D

Nevím proč, ale byla bych ráda, kdyby byl vlkodlak...

Ach jo, jsem strašně unavená.. Furt musím myslet na Lukyho...
Pííp, pííp (můj telefon)

Luky: Ahoj zlato :*
Já: Ahoj, můžu se tě na něco zeptat??
Luky: Jo jasně, na cokoliv. :))
Já: Ale slib mi, že odpovíš pravdu!!
Luky: Jo, slibuju. A teď se ptej
Já: Tak fajn... Ty jsi vlkodlak??
Luky:.....
Já: Odpověz!!
Luky: Jo, jsem, no a?? Ty jsi taky... no ty víš co...
Zděsila jsem se...
Já: Ehm, co jsem??
Luky: No, to přece víš, ne??
Já: Ne, nevím...
Odhlásil se
,,Sakra, kdo jsem, co jsem??" zděsila jsem se a začala panikařit... Běžela jsem do koupelny a začala se uklidňovat.. ,,Třeba to myslel tak, že jsem jeho holka..." zhluboka jsem se nadechla a rozhodla se na to nemyslet...

Druhý den jsem byla taková jiná... Taková, ztichlá a smutná... Emi ani Luky mě nedokázali rozveselit. Shodli se na tom, že ke mně po škole půjdou. Byla jsem strašně ráda, ale na druhou stranu jsem si strašně přála být doma sama...

Vyučování uteklo jako voda. Na cestě ke mně jsme se strašně nasmáli, ano, nakonec se jim povedlo mě rozesmát. Když jsme byli u mě, šli jsme do pokoje. Tedaaa, Emi a Luky šli do pokoje a já šla do kuchyně pro džus a sušenky, naše oblíbené jídlo.

V 16:30 od nás odešla Emi. Když jsme zůstali s Lukym v pokoji sami, chytl mě za ruku a začal líbat, bylo to skvělý!! Byla jsem v sedmým nebi. Okolo 17:45 od nás odešel i Luky s tím, že tu přes úplněk být nesmí... Nechce mi ublížit. Při odchodu mě políbil na čelo a odešel.

Šla jsem do pokoje a koukala z okna, tma ještě nebyla, ale nebe bylo úchvatné... Rozhodla jsem se pustit si film. Během stahování filmu jsem se šla vysprchovat.

K filmu jsem lehla a asi v polovině jsem usnula... Pak jsem se probudila ve 2:38 ,,Bože, to je teprve tolik??" řekla jsem, praštila hlavou o polštář a znova usnula.

Pííííí pííííí pííííí
,,Blbej budík" řekla jsem, vstala a šla se do koupelny zkulturnit, abych vypadala jako člověk... Což se mi po 20 minutách povedlo. Šla jsem dolu na snídani a udělala mně i mamce palačinky. Do skleniček jsem nalila mléko a mamčinu snídani jsem jí donesla do postele. Tak to dělám každou sobotu..

,,Dobré ráno, mami" řekla jsem a celou dobu se usmívala jak sluníčko. ,,Dobré ráno, Lexi" mamka mi úsměv opětovala. Podal jsem ji snídani, popřála dobrou chuť a odešla si sníst vlastní snídani.

Když jsem se vrátila, nemohla jsem uvěřit svým očím!!

Tak co?? Líbila se vám tahle část??
Hmm, myslím, že se psaním skončím, protože mám pocit, že to nikdo nečte (až na Dominikajan, za což jsem samozřejmě ráda :) )
Napište do komentáře, jestli mám pokračovat nebo ne...
*Vee*
P.S. Děkuji -scribe- za follow :)