Lexin Kamarád

Květen

Nastoupili jsme do taxíku a rozjeli se kamsi k letišti. Celou cestu bylo ticho, když v tom mi někdo zezadu poklepal na rameno ,,Dobrá práce, Lexi!!" řekla Clara a Ady souhlasně kývla. ,,Díky" usmála jsem se a dál sledovala cestu.

---na letišti---
,,Konečně jsme tady" řekl Louis a otočil se na nás tři. Všechny jsme se na něj usmály. ,,Pojďme dovnitř a nestůjme tu jak trubky." řekla Ady a šli jsme dovnitř. Chvilku trvalo, než nás odbavili, ale pak už to šlo rychle. V nějakém obchůdku jsme si před letem koupili džusíky a naposledy si zašli na záchod. Přece jenom se do New Yorku neletí jen chvilku.

,,Váš pas a letenku prosím." řekl velmi příjemný muž v letadle. Zplnila jsem jeho požadavky a on mi ukázal rukou, kam si mám přibližně sednout. ,,Hmm.. Řada: A, číslo: 7, třída: 1." řekla jsem si polohlasně. Moment, cože?? Louis nám zařídil místa v první řadě?? Sedla jsem si na určené místo a vedle mě Louis. Holky seděli za námi.

,,Dneska jsi udělala správnou věc. Neměl právo ti ubližovat!!" zašeptal mi Louis. Podívala jsem se na něj a přátelsky ho objala. ,,Kéž by byli všichni kluci jako ty." položila jsem hlavu na jeho rameno, zavřela oči a odpočívala.

-z pohledu Louise-
,,Kéž by všechny holky byly jako ty" řekl jsem si v duchu. Ona si položila hlavu na moje rameno a já přemýšlel. Jak jí to mám jenom říct?? Tahle otázka mě prováděla celou dobu, co jí znám. Mmm, mám docela hlad.. Jsem zvědavý, kdy přijde letuška s občerstvením..

Já už to nemůžu vydržet!! Musím jí to říct!! Ale nemůžu...

-z pohledu Lukyho-
Ach jo... Jak dlouho jí ještě budu hledat?! Už na to nemám sílu!! Stejně jí už nikdy nenajdu!! ,,Pojď sem kotě!! Teď si užijeme!!" řekl jsem dívce, kterou jsem si pozval k sobě. Ona na mě bez váhání skočila a začali jsme to dělat. No co?? Když nemůžu najít manželku, tak tu jsou i jiný možnosti, ne??

-z pohledu Lexi-
Ach jo, musím se co nejrychleji dostat zpátky!! A udělat to, co bych asi udělat měla.. Už ho nechci dál trápit... Určitě mu beze mě bude líp. A dítě?? No.. Za asi 7 měsíců se narodí... Jsem zvědavá, jak se o něj postarám...

---květen---
,,Bude to tak lepší.. Uvidíš.." řekla jsem mu šepotem. ,,Nebude!! Co si o sobě myslíš ty krávo!!" zakřičel na mě, šel z něj cítit alkohol. Rozbrečela jsem se ,,Vypadni!! Nenávidim tě!! Podvedl jsi mě!!" zakřičela jsem a hlas se mi klepal. ,,A ty se divíš, když jsi tu nebyla?!"

Takhle jsme na sebe křičeli ještě dobrou hodinu. Pak mi ruply nervy a šla jsem mu zabalit věci. ,,A už se nevracej ty kreténe!!" hodila jsem po něm tašku a zabouchla za nim dveře. Nevyhodila jsem ho jen proto, že by mě podvedl jednou. Ale to, že se spolčil s Liamem, to úplně dorazilo!!

,,Louisi, jsi tam?? Potřebuju tě" říkala jsem si, když vyzváněl ten otravný zvuk.. ,,Lexi?? Děje se něco?? Proč mi voláš ve dvě ráno??" zeptal se velmi zvídavým hlasem. ,,Příjdeš prosím??" ,,Samozřejmě, za chvilku jsem tam, ale řekneš mi, co se stalo, ano??" než jsem stačila odpovědět, už zvonil zvonek u dveří. ,,Díky bohu, že jsi tady!!" skočila jsem mu kolem krku a začala brečet. ,,Co se stalo??" neodpověděla jsem mu a vedla ho ke gauči. Automaticky si sednul. Posadila jsem se vedle něj.

,,Vyhodila jsem ho.." řekla jsem a sklopila zrak. Chvilku jsme seděli jen tak beze slova a pak jsem ucítila, jak mi zvedá bradu. Podívala jsem se do těch jeho nádherně modrých očí a uviděla v nich soucit.

Tak jo, tady je další část!! Yeeeeey!! Snad se vám líbila. Co myslíte, že bude teď??
Já sama jsem docela zvědavá!! :D
Budu ráda za každý vote, komentář a klidně můžete i sdílet :))
Zatím čaukyn!!
*Vee*